Předchozí (587)  Strana:588  Další (589) |
|
|||
588
|
|||
|
|||
Verweser, Regent, Gouverneur, Befehlshaber,
Meister, Beamte, Pfleger, Vogt, Wirthschafter, Patron, Führer. S. království, nejvyšší a přední s. a služebník cÍRkve, města, dvoru knížecího, domu, lodí, veslařův, pohřbu, školy (školní), hodů. V. S-cem nad něčím ustanoviti, někoho za s-ce naříditi, za s-ce přijati. V. S. církevní (farář). Schön. S-ce ostrova, Har., místa, lesů, hor, nad stavením. Hospodářství (hospodářský), káznice, pozů- stalosti duchovní. D. S. lidu. Jel. S. novin, der Zeitungsverweser, země, der Landvogt, Landesverwalter, Gouverneur, Dch., J. tr., obecní, der Gemeindeverwalter. J. tr. Ta- kového každý, kdož by s-cím statku byl, muože samého pohnati. Vc. Str. děd. pr. 23. S. domový, důchodů; s. dočasný ma- jetku. Sš. L. 87., 157. Ten hodoňský s-ce pěknú dcerušku má, ona nic nedělá, v oke- nečku sedá. Sš. P. 12tí. Já i s mými s-cemi. Půh. I. 185. S-e bez zdravého soudu, sáček bez peněz, stejné to ceny. Pk. S-ci svými něco spravovati. Brikc. Zřídka se tu co šťastně a dobře vede, kdež jest mnoho s-ců. V. S. čeleď spravuje. Kom. Byl s-cím nad
lidem. Dač. I. 193. Život s-ce není rozkoš, ale práce; Mnoho na moudrém s-ci záleží; Takoví bývají měšťané, jací jsou v obci s-vé;. Rb. — S., kdo se správou zavázal, der Gewährsmann. S-ce n. soukupa svého maje nesuď se. Pr. měst. Drž se svého s-ce. Vl. zř. 439. My rukojmové a s-cové jeho
za již dotčenou summu vyznáváme . . . Faukn. 25. O kúpené dědiny jmá po žalobě hned zástupce neb s-ce, ač které má, jme- novati. O. z D. A zastupte jej s. neb dr- žitelé dědin správních neb nezastupte, má on (pohnaný) před se k tomu půhonu stá- vati. Zř. F. I. C. XXII. — Kn. rož. 292 , 293. Pakliby š-ím neposlal úmluvy a soudil by se sám, tehdy s. aneb ti držitelé dědin správních nebudou mu povinni toho dě- dictví, by je pak prosoudil. Zř. F. I. C. XXII. Drží se také za právo, kdož pro ne- správil na správce chce sáhnouti, že má najprve na jistce sáhnouti a teprv, cožby jemu se nedostalo, toho má na spoluspráv- cích jeho postíhati. Vš. IV. 11. 2. Správce, e, f., die Verwalterin, Vor-
steherin. Maria, s-ce zemí Nyderlanských na místě bratra svého. V. Správcová, é, f., dle Nová, paní správ-
cová, die Verwalterin. Us. Správcovati = správcem, býti, Verwalter
sein, oinovo/teľv. Již nebudeš moci s. Sš. L. 155. Správcovní, Verwalter-. Jg.
Správcovský, Verwalter-. S. úřad. Zlob.
Správcovství, n., die Verwalterstelle. Us.
Správcův, -ova, -ovo, dem Verwalter
gehörig. Správčí, ího. m. = správce. — S., adj.,
Verwalter-. Spravčice, něm. Sprawtschitz, ves u Kr.
Hradce. PL. Spravditi, il, ěn, ění, wahr machen. Dch.
— co jak. Čímž i s-dil výrok. Sš. Mt. 197.
— se, kde. Tak se tu s-dilo, co přísloví
praví. Sš. II. 49. |
Správec, vce, m., lépe: správce, vz toto.
Správectví, n. = správcovství.
Spravedlenství, n. = spravedlnost. Ž.
k. 118. 83. Spravedlivě = dle spravedlnosti, dle
práva, gerecht, mit Recht, rechtmässig, ge- hörig, der Gerechtigkeit gemäss. Jg. S. dě- lati; Nespravedlivě nabytého statku neužive třetí dědic. V. Grunty, ježto od starodávna ku právu městskému s. příslušejí pod šos. Václ. IV. S. souditi. Dch. S. se živí a po- maličku přikrádá (o člověku, který, jakoby se nic nedělo, krade). U Žambk. Vz Při- kradnouti. Dbv. A fojt hotov byl jemu s. učiniti; Přiď k nám na dědinu, budeš-li čeho žádati, máť se od toho, kdož bude v čem povinovat, spravedlivě státi. NB. Tč. 5., 168. Noviny každé, jichž jest Kristus neučil, s. tupíme. Hus III. 236. Podlé toho chtí s-vě nalézti. Půh. II. 550. Jsem toho zbožie blíže a s-věji než on. Půh. II. 398., 420., 397. — S., v pravdě, opravdu, wahr- haftig, ernst, in der That. Já již s-vě jdu domů. Us. Chce naň provésti, že jemu těch 13 zl. dlužen jest s. NB. Tč. 47. Spravedlivec, vce, m., der Gerechte. Sš.
L. 86. Spravedlivějí = spravedlivější. Št. N. 71.
Spravedliviti, il, en, ení. — se před
kým: před lidem. ZN. Jir. exc. Spravedlivost, spravedlnost (zastar.
spravednost), i, f. = náležitost, slušnost, die Gerechtigkeit, Billigkeit. V. S., shoda jed- nání s právem. S., soujem všech ctností, mravná upravenosť na mysli a snaha a píle všech ctností. Sš. II. 142. S. jest ctnosť. jíž člověk dá každému, což na koho slušie. Hus II. 282. S. uděluje jednomu jako dru- hému ; od s-sti ani za nehet se neuchylo- vati, neodcházeti, neodstupovati; na s. pa- třiti, zření míti; pochvalu n. pokutu vedlé s-ti přijímati; s. jak chudým tak bohatým udělovati. V. S. každému, co jeho jest, dává. Kom. Aby s-nosť stranám učinil. Sob. 22. S. bez premeny (proměny) je všeckym jed- naka a na jedných vážkách váží pána i se- dláka. Mor. Tč. Po s-vosti souditi. Dch. S. při hře svinské chlívky (m.: nebesa) pro- ráží. U Žirovn. Vlk. S-nosť s bezpravím a moc se soudem se mísí. Dl. Domnělá ze zá- kona dostihovaná s-nosť; Prostředek, vý- minka k uchopení s-sti; S. boží v Bohu bytující; S. boží na člověka přenesená, člo- věku udělená; S. soudnou a trestající skut- kem prokázati; Apoštol s-ti zákona naproti staví s. z víry; Cesta k dosažení s-sti před Bohem platné; V té příčině vece Klemens alexandrijský s. čtverhrannu býti odevšad rovnou a stejnou v řeči, ve skutku, ve zdr- žování-se zlého; Pramen, následek s-ti; S. pokrytecká, licoměrná; S. prázdná, vyšlech- talá, věčně trvalá, spasivá; Že s-ti jednou došlé člověk pozbyti nemůže; Lichá s. světa; S. napohledná, pravá a před Bohem platná; S. kárná (j. vindicativa). Sš. I. 2. 26., 48., 107., 108., II. 26., 35., 121., 176., 202., 251., 252. (Hý.). Ať mne nesúdí po s nosti, ať mně učiní milosrdenství. Sš. P. 70. I vaší milosti prosíme, že ráčíte nám naučení dáti, kterak ty strany předepsané s-stí máme poděliti, |
||
|
|||
Předchozí (587)  Strana:588  Další (589) |