Ochmulovati se = oškeřovati, smáti se.
Pořád se ochmuluješ (ochmeluješ). Val.
Vck. — O.se = ostýchati se, styděti se. Tak
sem sa nad tím cosi o-la. Val. Vck., Brt.
D. 240

Ochna, die Ochne. Vz Rstp. 293.

Ochňouraný = ospalý. Čce. Tkč.

Ochnovitý O. rostliny, ochnaceae: ochna,
klínor, kývoň. Vz Rstp. 292.

Ochňura, y, m = ospalec. Čce. Tkč. Vz
Rozchňouraný.

Ochod. Šel jsem písní sbírat v o-du. Sš.
Bs. 199.

Ochoditi. — kdy. Asfaltová dlažba se
v brzkém čase o-dí. NA. IV. 178.

Ochodovitý. O. kráva = jíž se ochoz
obrací a při léhání vylézá, obracilka. U
Chrud. Hk.

Ochochule. Hus II 50.

Ochomůrka, y, f = muchomůrka. U Č.
Kruml. Plsk.

Ochomýtati se = oplétati se, obcházeti.
Co se tu pořád o-táš ? Us. BPr. — O. se =
oháněti se. Já se tu o-tám s peřinou a srazím
obraz. U Dobrušky. Vk.

Ochořelý = nemocný. Ochořelá hlava.
Nrd. Blld. 8

Ochořeti komu Tatíček nám o-li Val.
Vck — kdy. On ochorel včera večer, srdce
bolo raněné, od velkého milování na pro-
stredok strelené. Koll. Zp. I. 214.

Ochorno, a, n., místo v Rakousích.

Ochoť, i, f = ochota. Dělej všecko s o-tí.
U Žamb. Dbv.

Ochotenství Pass. mus. 414., Št. Kn.
s. 40., 75, 116., 162, Kšch , Výb. II. 909.

Ochotivý, aufmunternd. Rk.

Ochotnictvo, a, n, der Dilettantismus;
die Dilettanten

Ochotnička, y, f. = ochotnice Šd., Rl.
Pr. I. 174.

Ochotník. Šf. III. 72., 269.

Ochotnivý = ochotivý. Rk.

Ochotný = služebný atd., willfährig usw.
O-ho dárce Bůh miluje. Bž , Dik. II. 69. —
komu Když se žedí po tom, aby lidé byli
jemu o-tni. Št. Kn. š. 183. O. byl chudým.
Pass. mus. 329. — v čem. Když jemu žena
v tom nebude chtieti o-tna býti. Št. Kn.
š 64.

Ochoz = okrsek lesní, les. Nemora, quae
vulgariter nuncupantur třie ochozye. D. ol.
VIII 436. Tráva se na louce prodává na
provázky, les na o-zy. U Uher. Hrad. Tč.
Dělati ochoze, choditi na o-ze. Us. Šd. Svá-
žeti o-ze = dříví z ochozů. Šd. — O. =
perioda. Vz Jg. Slnosť. 78., 79. — O =
vjezd, ambitus, v strč. právu. Vz Ott. II
85. — O. = ochod, konečník. Us. Hk. Cf.
Ochodovitý. — O., ochos, vsi u Brna a
Konic na Mor.; Neudorf, ves u Přeštic;
Wochos, vsi u Nasavrk, u Rychnova a u Tiš-
ňova, sam. u Richmburka; O. Dolní, Unter-
Wochos, ves u Rychnova. PL., Blk. Kfsk
256, Sdl. Hr. I 160., Rk. 81. — O = ryb-
ník u Kard. Řečice; Ochoze, les u Morkůvek
na Mor. BPr.

Ochoza, y, f. = oprátka v lese t. j. od-
měřený kus lesa na prodej (na vysekání).
U Kyjova. Brt. D. 240. Vz Ochoz.

Ochozda, v, f., několik domkův u Bílska.

Ochozný kommissař. Ntr. V. 381. Vz
Ochozní.

Ochra, y, f. = ocher. U Místka. Škd.

Ochrana otcovská, die Vaterhut, Posp.,
celní, Kzl. 88., vojeNská. Čsk O. před ne-
mocí. Vz Slov. zdrav.

Ochránce pokoje, Pož. 122., pravdy. Ib.
6. — O. = zvláštní zařízení v bezpečném
zámku, der Protector. Včř. Z. I. 68.

Ochránčí, Schutz-. SP. II. 146.

Ochranička, y, f., die Beschützerin,
Patronin. Bern.

Ochrániště, ě, n. = útočiště. Hnoj.

Ochrániti co od čeho. Ochraň nám od
škody na poli úrody. Sš. P. 69. Ochraň tělo
mé od vší pohromy. Mž. 24. — O. = oči.
stiti. U Brušperka. Mtl. O. z hydu Val
laš. Brt. D. 240. — O. = skliditi. — co,
zemáky. Mor. Brt. D. 240. :

Ochránka, y, f. = ochranné místo. Nár.
list.

Ochranné, ého, n., vz Ochranný.

Ochranník, a, m. = ochránce. Slov.
LObz. XXIV. 228.

Ochrannosť oprav v: ochranosť.

Ochranný. O. kahan Davyův, péro, bárky
u dřevěného mostu, NA IV. 151 , 214., 229,
pás, popruh, koš, obraz, das Palladium,
Dch., kukle, opona, oblek, pruty, výstroj,
Schutzarmatur, Čerm., příkop, pohoří, štít,
les, rostliny, Sl. les, bůžek, zeď, Posp., ná-
činí, Us., plech (u dveří ohniště), Šmr. 11.,
146., dvéře, Hrk., kameny na silnici, sta-
vení, Škd., úředník (tribun), právo, Lpř.,
záklopka, Hrm., péče. Čch. O-ná opatření
činiti Dch Semínko, které není v o pou-
zdře, vítr snadno unese. Hlk. — proti
čemu: proti nečasu. Dch.

Ochranodárce, e, m., der Schutzspender.
Lpř.

Ochranosť, vz Ochrannosť.

Ochranov, a, m., Herrnhut. Rk. Sl.

Ochranovci = Čeští bratři. Kram. Slov.

Ochranovna, y, f., die Schutzanstalt.
Dch., Bdl.

Ochranovský archiv. Mus. 1876. 733

Ochranský, den Patron betreffend. Bern.

Ochranstvo, a, n. O. proti ohni, die
Brandwehr. Čerm.

Ochraptělý, heiser. O zvuk. Čch. Petrkl.
26.

Ochraptěti kdy. Kdo na jaře slyší po-
nejprv žáby křehotati, má také křičeti, aby
toho roku neochraptěl. Mus.

Ochrastavěti. Od takého nápoja po celom
tele o-vel. Slov. Phľd. III. 2. 184.

Ochremstati, vz Chremstati. Šm .

Ochřešťany, vz Okřesanec.

Ochřipěti, ěl, ění = ochraptěti. Hájiček
zelený, kto ťa rozveselí, keď dievky ochri-
pely, ej čo ti spievávaly. Sl. spv. III. 115.

Ochrliti, il, en, ení, bewerfen, bespeien. —
čím. To tvoje čisté meno denne posmechom
o no Slov. Orl. XI. 2.

Ochrnělý = ospalý, schläfrig. Us Rjšk.

Ochrnutí končetin, Extremitätenlähmung,
f. Vz Obrna.

Ochromenina, y, f., etwas Gelähmtes.
Pdl.