Předchozí (1064)  Strana:1065  Další (1066) |
|
|||
1065
|
|||
|
|||
Nabrnčeti se, viel, lange summen. Us.
Nabrněti, ěl, ění. Udeřil ho, že mu n-la
bula (se učinila). Laš. Tč. Nabrniti se, il, ěn, ění = nastrojiti se.
Val. Vck. Nabľkati, viel Geklimper machen. N-ká
toho, až uši bolí. Us. BPr. Nabrousiti na koho. Má naň n-no, hat
ein Lüstchan auf ihn. Dch. Nabrušek, šku, m., der Bauchgurt. Slov.
Bern. Vz Nábřišek. Nabrydlý = nabopnalý. — čím: vodou.
Mor. Tč Nabrydnouti, dnul a dl, ut, utí = na-
bobtěti. — čím: vlhkem. Laš. Tč. Nabryndati se čeho, sich volltrinken.
Laš. Tč Vz Opilý. Nabrýzgať, vz Brýzgati. Toľko mu n-gal
(špatno nahovoril). Slov. Rr. Sb. Nabrzglý, navrzglý = navinulý. N. mléko.
U Vsetína. Vz Brzglý. Brt. D 201., Vck. — N. = ochuravělý, trochu nemocný, kränk- lich. Val. Vck., Brt. D. 232. Nabubřelost, i, f, die Anschwellung,
Aufgedunsenheit. Dch. Ve slohu, die Schwül- stigkeit, der Bombast. Nz. Nabubřelý, angeschwollen, aufgedunsen ;
schwulstig. Dch. Nabubření, n., die Blähung. Bc.
Nabubřenina, y, f., eine angeschwollene
Stelle. Šv. 85., Rr. MBš. Nabubřeti kde. Méchýř ve vodě mocně
n-bří. ZČ. Nabubřovati, vz Nabubřiti.
Nabucati se = najísti se. V Kunv. Msk.
Nabuda, y, f, sam. u Křelovic.
Nabudnút = nadobudnút
Nabudovati = nastavěti. Také v Čech.
a na Mor. Sš. L. 121. Nabudovník, a, m., aedilis. Koll. St.
806 Nabúchať = nabouchai. Dala se n. (po-
zbyla panenství). Slov. Rr. Sb. Nabuchodonozorova socha (říkej rychle
několikrát po sobě). Brt. Nabujněti, ěl, ění, stark üppig werden.
Bern. Nabunělý = baňatý. Rst. 444.
Nabúřiti. Co sem se nabúřil (natloukl),
nechtěla otevřít. Sš. P. 781. Nabůsti, vz Nabodnouti.
Nabystřiti si kopí = nabrousiti. Tbz.
Nábyt. Pl.
Nábytek = nabyté jměni. Ľahké n-tky
zriedka užívajú dietky. Slov. Zátur. Priat. I. 32. N. bravóv i volóv, possessio. BO. N. cizích zemi mezi ně podělen byl. Šf. Strž. I. 271. Dal desátek ze všech svých nábyt kóv; Dal mu Hospodin n. mnohý; Vladaři n-tka králova (substantia); N. bohatého. BO. Cf. Vš. 312., 463., Zř. zem. Jir. 461., 694. — N. = domáci nářadí. Pokoj bez u-tku. Šp. N. dětský, řezaný, Nf., kostelní. NA. I. 56. N. starých Čechů. Vz Sdl. Hr. I. 206., II. 166. Nabyti. N., dostati, obdržeti, přijíti, do-
jíti, dosíci — synonyma. Vz Mus. 1845. 531. Nabydu — nabudu, vz Střídání. Syno- nyma: dostati, obdržeti. Vz Brt. S. 3. vd. 181. 3. — abs. Třešně ještě nabudou (se |
naliji, vzrostou). Us. — čeho: přesvědčení,
poučení, Lpr., převahy, jiného smyslu, Sbn., vlivu, Šmb., ponětí o něčem, Dk., odpu- štěni, Mž. 81., odvahy, převahy, jasného náhledu, nějakého tvaru, jistoty. Us. Pdl. Tam Nabýt (= našel) svých bratrů. Val. Brt. D. 232. - odkud. Biblické učení od tradice věčšího světla nabývá. MH. 2. Z mi- losti něčí něčeho n. Mž. 9. N. z něčeho ně- jakých vědomostí. Osv. I. 169. — čím: přemýšlením přesvědčení, Šmb. S. I. 489., něčeho zkušeností. Us. — kde: na cestách. Us. Tím skutky tvé u Boha ceny nabudou. Mž. 6. Ešče sem sa málo na světě nabyl. Brt. Při ústí řek nabývá pobřeží podoby širokých rovin. Lpř. Děj. I. 32. — jak. Slávy nabyl skrze války. Šb. Stř. II. 10. Nabytí. Jaké n., takové pozbytí. Us.
Tč. Nábytkář, e, m. = hotovitel nábytku.
Živn. museum. 1874. 66. Nábytkářství, n. = zhotovování nábytku. Živn. museum. 1874. 65. Nábytkový. N. látka, truhlářství, vůz.
Us. Nabytý. N. ctnosti, zkušenost. Hlv. 308.,
Us. Vz Nabylý. Nabývání, n , Erwerbung. Aké n., také
pozbývánie. Slov. Orl. IX. 248. Nabývaný, erwerbend. Rk.
Nábyvce, e, m., der Käufer, Erwerber.
Us. Tč., Bor. 391. Nabzdurovati se = navzdorovati se. Us.
Laš. Tč. Nabzí, n., Nabsel, ves u Něm. Brodu.
Čes. také Bzí. Blk. Kfsk. 805., Rk. Slov. Nabziť sa, lange muthwillig handeln.
Slov. Bern. Nabždúriť, cf. Dúřiti. Korhelov n-ril žid,
aby bili Matúškovcov. Slov. N. Hlsk. II. 52. Nacachtati = bláta na obuvi nanositi.
Neběhejte ven, ať mnoho nenacachtáte. U Kr. Hrad. Kšť. Nacáknouti = zmoknouti. Us. Knrz.
Nácal, a, m., sam. u Kloušovic. BPr.
Nacamraný; -án, a, o = opilý. Us
Nacamrati = natlachati. Vz Camrati
(dod.). — se = opiti se. Us. Kutn., Semr. Nacancaný; -án, a, o = opilý. Us.
Nacápati, viel aufladen, hinein-, aufge-
ben. Slov. Ssk. — sa = nacpati se, najísti se. Slov. Bern. Nacápnouti koho = postihnouti, an-
treffen. Mor. Sd., Kčr., Mtl. Nácavnice, e, f. = zástěra. Kál.
Nace. To je n. = luza, pakáž a p. Us.
Rgl. Nacecati se = nacucati, opiti se. Us.
Nacediti. N-dil mu do úst roztopeného
zlata. Šf. Strž. II. 372. Nacejkati = naliti ku př., když se ná-
dobí myje. Nacejkala, že mohou kachny plavat'. Ú Kr. Hrad. Kšť. Nacejrati = nacejkati. U ChRud. Brv.
Nácek. Nabytého oprav v: nabitého. Už
má nácek plný. Us. Vck. Už si nabil, na- pral nácka. Dch. V pruské válce r. 1866. snědl jistý pruský vojín v jedné vsi mezi Vys. Mýtem a Litomyšlí půl pečené kozy |
||
|
|||
Předchozí (1064)  Strana:1065  Další (1066) |