Předchozí (219)  Strana:220  Další (221) |
|
|||
220
|
|||
|
|||
Obkročitý, co se obkročuje. O. vůz (Wurst).
Jg. Obkročně, obkrokem, obkročmo, mit ausgespreizten Füssen. O. na koních jezditi.
Us. Obkročník, u, m., die Wurst. Vz Obkľo-
čitý. Obkrojek, jku, m., v geometrii der Ring.
Sedl. — O., co se obkrojilo, vz Obkrajek. Obkrojiti, il, en, ení; obkrájeti. el, en, ení;
obkrojovati, obkrajovati, umschneiden. — co čím. Lípu mečem obkrojil. Plk. Chléb no- žem o. Us. Vz Obkrájeti. Obkrok, u, m. Obkrokem obkročně,
s roztaženýma nohama, Vz Obkročně. Obkroužiti, il, en, ení; obkružovati, kolem
kroužiti, abrunden. — co: hrnec; mravy (uhladiti).— se. Hrnec se obkroužil = pukl, praskl okolo dna. Us. Dch. Obkrslek, u, m. = okršlek. Hod. sv. Máři.
Obkryti, vz Krýti. — co čím: rouškou
(zakryti), bedecken. Oblácený, blátem umazaný, nečistý, ko-
thig, unrein. Na své bludné o-né stezky po- vyzýváš s nebe boží blesky. Sš. Bs. 1*81. Oblaciněti, ěl, ění = laciným se státi,
v ceně padnouti, wohlfeil werden. Na Mo- ravě oblacinělo, v Čechách však obilí na ceně přiskakuje. Sych. — komu. Věci světské, jakž kto bude je volně mieri, oblacinějí jemu, jichžto, donidž je neměl, velmi žádal. Št. Člověk pokorú právě se poznaje, oblaciní sám sobě. 0 7 vstup. — na čem. Súdem pravdy na své mysli oblacinějí. 0 7 vstup. Oblaciniti se, il, ění = oblaciněti. Výb.
I. 757., 29. Oblacněti, ěl, ění = oblaciněti, wohlfeil
werden; špatným se státi, schlecht dünken, Kdyby věděli, že já vše vizi a vše viedie a vše mohu a ze všeho súd učiním, vše by jim oblacznielo (oblacnělo), co jest na světě a viece by se báli pro mne hřešiti než pro lidi. Boč. exc. Obláč, e, obláček, čku, m., svazek lnu
neb třicátý díl kloubu, ženině, eine Flachs- reiste. O. lněný. D. — Obláček lnu okolo kužele ku předení, obáslo, Rockenvoll. Berg., í Jg. — Obláček, vz Oblak. Wölkchen, n. V.! Vz také Oblák. Oblačenice, e, f., vestibulum, Vorzimmer.
BO. Vz Obláčnice. Obláčeti, el, en, ení; oblačiti, obléci, Výb.
1., 1143., 8., umhüllen, kleiden, ankleiden. Jg. — koho. Jg. — co: šaty. Us. — koho, se v co V šaty. V. Se v hadry o. Bibl. Ve zlou pověsť někoho o. V. Mnozí nás v to jméno pikhart obláčejí. Čr. —Stele, Br. — koho, se do čeho. V. Do kabátu. D., Br. Vz Oblačiti. Obláčí, vz Oblátčí.
Oblačitelnice, e, f. = oblačenice. BO. Oblačiti, il, en, ení; zamračiti, umwölken.
-- se. Oblací se (mračí se), es wölkt sich. Kázal, by sie liud oblačil (oblékl, uchystal k tažení, sich ankleiden, die Rüstung anle- gen). St, skl. — se v co: v odění. St. skl. V rúcho sě obláčili. BO. Vz Obláčeti. Jg., Výb. I. Obláčka, y, f., oblečení, die Einkleidung.
D. — O. na očích, povlak, das Wölkchen |
im Auge. V. - O., svrchulka, koráb, sníh
svrchu zmrzlý. Šp.
Obláčnice, e, f., komora, síň k obláčení,
šatnice, das Ankleidezimmer. Th. — O., síň. vestibulnm, Vorzimmer, n. Mm. ex. 40. 29. Vz Oblačenice. — O., kde se šaty chovají, Kleiderkanimer. — O., der Kleiderkasten. Th. Oblačno, trübes Wetter. Ros. Jest o., bude
pršeti. Vz Oblak. Jg. Oblačnosť, i, f., die Umwölkung. Jg.
Oblačný, oblačen, čna, o = mračný, po-
šmourný, wolkig. O. nebe, den, Jg., slúp. BO. Leč chaos o-ný s sebou mne strhl. Anth. Jir. II. 21. Oblafnouti, tnul a fl, ut, utí. — koho =
ošiditi, daran kriegen, prellen, betrügen. Us. Oblaha, y, f., blaženosť, die Beglückung,
Glück, n. Bez odvahy není oblahy. Č. 117. Oblahoditi, il, zen, ení; oblahozovati =
lahodným učiniti, angenehm machen. — co komu na čem. Více mu čert manželstvo na mysli oblahodě nežli i jest, svede ho. St. — se čím: ovocem (se občerstviti, laben, erquicken). Us. — Jg. Oblahoslavitel, e, m., der Beglücker,
Seligmacher. D. Oblahoslavitelka, y, oblahoslavytelkyně,
č, f., die Beglückerin, Beseligerin. Jg. Oblahoslaviti, il, en, ení; oblahoslavovati,
glücklich machen, beglücken. V. — koho, co: církev. V., Lom., BO. Oblajovice, ves u Pacova. PL.
Oblak, u, m., pl.: oblaky, ův, oblakové, m.,
nebo: oblaka, gt. oblak (dle: Slovo. Do oblak), u.; ve východ. a již. Čech. má v pl. jen: oblaka. Jir. V Bolesl. oblako, a, n. Obláček, čku, m. O. místo: оbvlаkъ, v před l po před- ložce ob, ztrativší ъ, vypadlo; od vleku = táhnu. Schl. O. je tvar sražených a zkapal- něných par vodních ve vzduchu. S. N. Die Wolke. Z vody vystupuje pára, tato houstne ve vzduchu a dělá se z ní oblak, blízko země mhla. Z o-ku kape (teče po krůpějích) déšť a padá lijavec (slota). Pt. Oblaky husté: mraky n. mračna. Tl. Oblak veliký, malý, tmavý (mrak), peřitý (Feder-Wolke), svalitý (boulitý. kupa, kupa vrstevná nebo kuposloha, Hauf-). Jednotlivé kupy: boule, svalky, báby; hrady (starke Gewitter-, Ilagel-, gethünnte Hauf-); řásokupa, ovčička, beránek (federige Hauf-), oblak táhlý, sloha, lavice (Schicht-), řásosíoha, chmura (federige Schicht-), mračno, tuča (Regen-); průtrž oblakův. Nz. Oblaky co do podoby: řasa (bělavým kadeřím n. pe- rutím podobná), kupa (plynoucím kopcům podobná), sloha (dlouhé vrstvy rovnoběžné). Spojením dostaneme: řasokupa, řasosloha, kuposloha. O-ky deštivé: tuče, a jsou-li elek- tričné: mračna. Co do barvy: červánky. O. denní, noční. Beránky n. berušky (klesnou-li vysoké řasy níže, obloha podobá se bela- vému mramoru, na němž se kříží modré žíly). S. N. O. táhne. Us. Páry vodnaté ustavičně vzhůru se nesou, z těch ssedlých dělá se oblak. Kom. Kdy oblekú nebesa oblaky, ukáže se duha v oblaciech. BO. 0-kem za- kryti, V., potáhnouti. D. O-ků zvučení a obrážení. V. O. spadl. Vrat. O-kem nebesa se zamračila. Br. Vítr nese, žene o-ky. O. jde. Pod o-ky ( = až do nebe). Pod o-ky |
||
|
|||
Předchozí (219)  Strana:220  Další (221) |