1222

Čtverák, a, m., der Schelm etc. Vy č ku!
Sie, Schlimmer! Dch. — Č., u, m. = čtverý
úl, ein vierfacher Bienenstock. U Příbr. —
Č. = čtyrák, čtyrkrejcar. U Olom a j. Sd.,
Tč — Č. = metla. Vz Velikonoční.

Čtverako, vierfältig. Šm.

Čtverakosť, i. f., die Vielfältigkeit. Šm.

Čtveral, u, m., atalantia, die Atalantie.
rostl. Č. samolistý, a. monophylla. Vz Rstp.
186.

Čtveran. — Č., persea, der Avogato-
baum. Č. nejlíbeznější, p. gratissima. Vz
Rstp. 1304., Schd. II. 279., Kk 155.

Čtveravý. Č. stvořenie, reptila. BO.

Čtverbok, u, m, das Tetraeder; Trapez.
Šm.

Čtverboký, tetraedisch, vierseitig. Rk.

Čtvercojarmový. Č. kosť, kterouž spo-
jena jest kosť čtvercová s čelistí horní,
quadrojugale. S. N. X. 149.

Čtvercoměrnosť, i, f, vz Čtvercování.

Čtvercování, n. = čtvercoměrnosť, die
Quadratur. Sl. les.

Čtvercovaný; -án, a, o, gegittert, ge-
würfelt, Quadrat-. Č. síť (kartografická).
Stč. Zem. 427., 630.

Čtvercovati, quadriren. Sl. les.

Čtvercovosť, i, f. Vch. Ar II. 36.

Čtvercový, Quadrat-. Č. světnice, půdo-
rys, kámen, Us. Pdl., míle, Posp., stopa,
forma, tvar, kořen (druhý), osa, sáh, metr,
síť (-netz), sázení (do čtverce), Sl. les., rov-
nice (rovnice druhého stupně). Šim. 124.,
97. Č. míra. Vz Schd. 1. 20.

Čtverce, ete, n. = jedno ze čtyř po sobě
zrozených dětí. Čs. lk. V. 206.

Čtverec doplniti. Šim. Methoda nejmen-
ších čtverců. ZČ. 8. Čtverec křížový (ve
slohu romanském — čtverec, který povstává
v místě, kde loď hlavní s příční lodí se
prostupuje). Exc. Č. v knihtisku, das Qua-
drat. Dch. Č. = formát knihy. Svazek ve
čtverci. Mus. 1880. 13. Č. kouzelný = č.
z čísel tak sestavený, aby součty ve sloup-
cích, v řádkách i na příč stejné číslo ob-
nášely. Šim. 97. Č. ve vojště, das Quarré:
setninný, polopraporní, praporní; č. sesta-
viti, ve čtverci se hájiti, bojovati; čtvercem
v před (na zad) pochod! Čsk. — Cf. S. N.,
Kram. Slov. 82.

Čtverečka, y, f., v knihtisk., das Ge-
vierte. Šm.

Čtverečkovaný; -án, a, o, gegittert,
quadrirt, gewürfelt. Č. tabulka, papír, sešit.
Us. Pdl., Dch.

Čtverečkový řetízek, die Carrékette. Šp.

Čtverečně = kvadraticky. Mj. 109.

Čtverečný. Č. palec, -zoll, jehlanec, řez.
Sl. les. Č. články rozsyvky pásaté. Vz Rst.
405.

Čtverek, rku, m. = čtverec. Šm.

Čtveření, n., das Viertheilen atd. Vz
Čtveřiti. — Č. = na druhou mocnosť po-
vyšování. Č. vícečlenu. Šim. 124., 140.

Čtveřený = ze 4 dílů stejnojmenných
složený, quaternatus, vierzählig, ku př. list
ze 4 lístkův jako u šťavelu čtyrlistého,
různosemenky čtyrlisté. Rst. 405.

Čtverhran = těleso o. 4 hranách, ale
obyč. = rovnoběžnostěn. Š. N.

Čtverhranec, nce, m., das Viereck; Qua-
drat. Rk.

Čtverhranění, n., das Quaderwerk (ve
stavitel.). Nz.

Čtverhraněnka, y, f., das Viereck. Šm.

Čtverhraník, u, m. = čtverhranec. Rk.

Čtverhrbolí, n., quadrigeminus (corp).
Nz lk.

Čtverhvězdy, vierfache Sterne. Sl. les.

Čtveřice, e, f., die Vierzahl. Osv. 1871.
19., Hš. Sl. 116. Mlátiti ve č-ci (ve čtyřech):
Buchty v péci, chléb na peci. Vz Čtvernice.
Sd. Č. statečných mužů. Sb. Vel. I. 105.
Proti č-ci stojí č. Sš. L. 141. Čtena prý
obžaloba, že učil Hus č-ci na místo trojici
sv. Lenz. Učení Husi 348.

Čtveřičný, vz Čtyrbřišce.

Čtveřina, y, f., tetras. Dk. P. 150., 417.
Cf. Čtveřice.

Čtveřitý, vierfach. Rk.

Čtverka. V obchodě přichází železo na
kleště v prutech 2·8 m. dlouhých po 2—11
kusech v jednom svazku à 50 kg. Dle toho
slove železo dvojka, trojka, čtverka atd.
Šanda II. 62. — Č. = bečice (sud) čtyř-
vědrový, ein Viereimerfass. Mor. Šd. —
Č. = čtyřkrejcar, čtyrák. Mor. Sd., Hrb.

Čtverkový, vier enthaltend. Č. takty,
řada stop. Dk. P. 233., 232.

Čtverlist, u, čtverlístek, stku, m., das
Vierblatt. Zašiješ-li čtverlístek někomu do
šatů, šťastným bude alo jen potud, dokud
nezví, že jej nosí. Sk. Vz Čtverlistý (v dod.),
Čtverolist. — Č. v got. slohu = tvar, jehož
užívá se při vyplňování hořejší špice got.
oken. Method. VI 92.

Čtverlistý, vierblätterig. Jetel č. — hoch
jistý. Us.

Čtvermo, vz -mo, Bž. 217.

Čtvermocenstvo, a, n., vz Čtyrmocen-
ství. Rk.

Čtvermocny, vz Čtyrmocný.
Čtvermonohý, vierfüssig. Č-hým ujetou
tepe podkova půdu. KB.

Čtvermoruký, vierhändig. Č. ráz cepů.
Dk. Aesth. 229.

Čtvermudník, u, m., tetranthera. Šm.
Čtvermužstvo, vz Čtyrmužstvo.
Čtverna, y, f. = zástup čtyř vojaků. C.,
čtyrna, čtvernice, čtverník. Sš. Sk. 142.
Čťvernačky = čtvermo. Leze č. Šd.

Čtvernásobnosť, i, f., die Vierfachheit.
Šm.

Čtvernatý. Č. listy, vierständige Blätter,
když 4 listy v stejné výšce kolem z lodyhy
nebo z větve vynikají a preslínek dělají
na př. vranovec čtyrlistý; taktéž květy.
Rst. 405.