Předchozí (388)  Strana:389  Další (390) |
|
|||
389
|
|||
|
|||
Skrocený; -en, a, o, gebändigt. Žid kře-
stěný, vlk skrocený, to je nepřítel smířený. Koll. Lid neskrocený a divoký. V. Vz Skrotiti. Skrocovací kazajka, die Zwangsjacke.
Ehr. Skrociti, il, ení; skročovati = ssjíti, sstou-
piti, abgehen. —kam. Skročil do obecného domu. Baiz. — komu odkud. Lakomí skročte s cesty lakomé žádosti. Lom. Skrofule, vz Krtice.
Skrofulosa, y, f. = krtičnatosť.
Skrochovice, Skrochowitz, ves u Opavy.
PL;
Skroj, e, m., kroj. Schnitt, m. Má dobrý
s. na nohavicích. Bern. Skrojánek, nku, m. = skrojek chleba.
U Vysok. LNg. Skrojec, jce, m. = skrojek. Napekl jí
chleba pec, neostalo jen skrojec. Sš. P. 710. Skrojek, jku, skroječek, skrojíček,
čku, m., co strojeno, der Abschnitt. Jg. Skrojánek, nku, m. Kb. S. chleba (první odkrojek), der Abschnitt, Sehärzel, Ranft. Ros. Skrojek kruhu. Sedl. Ukrojí-li si mlá- denec s. chleba, dostane vdovu, pakli děvče, dostane vdovce. Mor. Kdo skrojek chleba si uřízne, je-li mládenec, budou se naň děvčata usmívati a naopak. Kda. Kdo sní s. chleba, na toho se budou děvčata smáti. Mor. Brt. Skrojiti, skroj, je (íc), il, en, ení; skrá-
jeti, el, en, ení; skrojovati, skrajovati, skrá- jívati = odkrojiti, abschneiden; podlé míry ukrojiti, zuschneiden. Jg. — co komu (čím): chléb (skrojek od něho ukrojiti), Us., kůru, V.; podlé míry ukrojiti: kůži, šaty, boty, střevíce (nožem). Us. — co odkud: hlavu s krku. V. — co na co: kůži na střevíce, sukno na šaty, Us., něco na kusy. V. — co kam. Skrájel kůrku pod polívku. Er. P. 392. Řepu do hrnců skrájeti. Ler. Skromně, bescheiden. S. si počínati, vésti.
Us. Skromninký, sehr bescheiden. S. otázka.
Kos. Ol. I. 259. Skromniti, bescheiden thun. — s čím:
se svým uměním. Ml. Skromnomluva, y, f. Někteří slova ta za
s-vu či mejosu mají. Sš. II. 63. Vz Meiosis. Skromnosrdečný, bescheiden, herzlich.
Skromnosť, i, f. S., mírné smýšlení o
svých přednostech a zásluhách, o jejichžto uznání se dotíravě nepokoušíme, modestia, die Bescheidenheit. MP. 137. Ze s-sti tak mluví. Sš. I. 142. Skromnota, y, f. Jest to ta skromnota,
za kterou i Mojžíš o sobě v třetí osobě mluví. Sš. J. 32. Táž s. ho k tomu přijměla nazývati se bratrem Páně. Sš. Ob. 325. Skromný; -men, mna, mno = mírný, ne-
osobivý, bescheiden, anspruchlos. Krok., Sš. L. 82. S., kdo o svých pravdivých dokona- lostech mírně mluví i tak jedná. Blř. Skropení, n., die Besprenguug. —- S. =
těsto, der Teig. Těstem či s-ním rozumí veškeren Israel. Sš. I. 116. Skropenokvětý,mit gesprenkelter Blüthe.
S. přilit obecný, ciminalis vulgaris. Rostl. Skropený. Vz Skropiti. — S., strakatý.
S. kůň. V. |
Skropiti, skrop, -pě (íc), il, en, ení;
skropovati; skrápěti, ěl, ěn, ění = pokropiti, bespritzen, besprengen, beträufeln, einspren- gen, benetzen, begiessen. Jg. — co. Tiší dešťové skrápějící zemi. Br. S. slad. Us. Málo pršelo, sotva že skropilo prach. Hý. — co, koho čím (komu): (oběti) vodou, něco krví. V. S. deštěm zemi. Us. Něco slzami. Leg. Hlavu mastí někomu s. Br. Něčí dům sirú. BO. — co kde. Pecky v hrnci s. — Jg.
Skrošňa, ě, í., skrošně, skrošnička, der
Tragkorb, v níž se drůbež nosívá. Uh. Hrad. Tč. Skrotec, tce, m. = skrotitel. Slov. Bern.
Skrotič, e, m. = skrotitel. Šm.
Skrotitel, e, m., der Bezähmer, Bändiger.
Us. Skrotitelka, y, skrotitelkyně, ě, f.,
die Bezähmerin. Skrotitelný, bezähmbar. D., Jel., Aqu.
Skrotiti, skroť, tě (íc), il, cen, ení (na
Slov. těn, tění); skrocovati. S. = krotkým učiniti, bändigen, bezähmen; mocí držeti zvl. žádosti, Begierden zähmen; se = držeti se, sich zähmen, sich enthalten. Jg. — co, koho: jazyk, smích (zatajiti), hněv, lakotu, hlad (jídlem zahnati). V., divoké zvíře, něčí pych, D., něčí hrdosť, své žádosti. Us. Jak já tě skrotím! Us. Dch. Ten den jich za- múcenie jest skrotil a radosť počatú jest množil. Hus II. 180. — Br. — koho, se od čeho: od hříchů, se od smíchu. V. — koho, se čím: psa bitím, zlostného lahod- nými slovy. Us. Tehdy meče na bedrách svých mají, když bázní boží všechna hnutie tělesná neřádná skrocují; Myšlení svá ne- užitečná bázní božskú skrocujeme. Hus III. 39., 45. Dívky bojem skrotil. V. — Ras. — koho jak. Nyní již muže kníže budete míti, jenž v silné moci hlavy vaše skrotí. Pulk. — Troj. — se před kým. Již k tomu ho připudili, že musi sě před nimi pryč skrotiti. St. skl. 4. 269. Skrotlivý = krotký, zahm. Rad. zv. Dle
jiného vyd.: skrovný. Jg. Skrotlý, kdo skrotl, zahm, kirre. D.
Skrotnouti, tl, utí = krotkým se státi,
zahm werden. — kde. Skrotí co vlk v jámě. Prov. — proč. Horoucího kotla krutosť pro tě skrotla, Sš. Bs. 6. — čím: bolestí. Skroucenec, nce, m., helicteres, rostl,
lejnicovitá. Rostl. I. 222. — S., skroucený člověk, eine gedrehte Figur. Sd. Skroucení, n., das Um-, Ab-, Hin-, Zu-
sammendrehen, die Umdrehung, Verdrehung. — S., skroušení, die Zerknirschung. 1525. S. mysli (anxietas mentis, veliké trápení duše). Ep. Pog. str. 30. Skroucenosť, i, f., das Umgedreht-, Ab-
gedreht-, Zusammengedrehtsein. Jg. Skroucený; skroucen, a, o = stočený,
um-, ab-, zusammengedreht. Had stoje na ohonu s-ném. Ráj. S. okvětí, úd. Rost. S. řeč. Us. Je s-ný jak pětka. Vz Opilý. Us. Jak je to slunečko na nebi skrúcené, tak je mé srdenko ve mně zarmúcené. Sš. P. 795. — S., sevřený, skrocený, gebunden, ge- zähmt. Ms. pr. kut. — čím. Pakli by byli v okovech nebo s-ni prostranky, vinciantur |
||
|
|||
Předchozí (388)  Strana:389  Další (390) |