Předchozí (909)  Strana:910  Další (911) |
|
|||
910
|
|||
|
|||
Antarktický =jihotočnový, dem Norden
entgegenstehend, am Südpol liegend, ant- arktisch. A. pás, Stč. Zem. 315., 537., flora, země. S. N. Antecedence, í, pl., f., z lat. = předchá-
zející, minulosť. Antecedent, u, m., v math. Stč. Alg. 86.
Anteflexe, e, f. = sklon materníku. Slov.
zdrav. Anteversio, lat. = přepáčenina přední.
Čs. lk. II. 168., 226., IX. 150. A. = sklon materníku. Slov. zdrav. Anthofyllit, u, m. = křemičitan železnato-
hořečnatý. Vz Bř. N. 174., S. N. Antholith, u, m. = zkamenělý květ. S. N.
Anthologie. Přidej: klasobraní. Cf. Ana-
lecta. Vz Enc. paed. 312.—314. Anthosiderit, u, m., nerost. Šfk.
Anthoxanthin, u, m. = žluť květová.
SP. 11. 103. Anthracen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
563. Anthracit, u, m. = uhlí skoro jako že-
lezo černé polokovově lesklé a na vrypu šedo- černé. Vz S. N.. Bř. N. 233., Kram. Slov. 16., Hř. 1., Schd. I. 306., II. 30., KP. III. 126., Šfk. 41., Šfk. Poč. 135. Anthracitový důl, a. hory. Vz Anthra-
cit. Hř. 1. Anthrachinolin, n, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 573. Anthrachinon, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 565. Anthrakonit, u, m., odrůda vápence. S. N.
Anthropian, a, m. A-né = kacíři učící,
že Kristus byl pouhý člověk. Desold. sv. Tren. I. 12. Anthropocentrický. A. názor světa.
Obz. 1884. Anthropofag, a, m. = lidojed, z řec.
Anthropokratický, antbropokratisch,
z řec. A. doba. Stč. Zem. 739. Anthropologický, menschenkundig, die
Naturlehre des Menschen betreffend, anthro- pologisch, z řec. Mus. 1880. 192. A. důkaz o jsoucnosti boží. Rjšk. Anthropologie, e, f., z řec. = věda za-
bývající se tělesnou i duševní soustavou člověka, člověkověda, die Naturlehre über den Geist und Körper des Menschen, die Menschenkunde. Km , Rjšk. Vz více v Enc. paed. I. 315.—319., S. N. Anthropomorfistický, anthropomorphi-
stisch. A. ponětí (jaké si lidé tvoří, lidské) o Bohu. Šmb. S. I. 511., Jg., Snosť. 158. Anthropomorfism-us, u, m. = rčení
podlé obdoby u člověka, tedy podstatou ne zcela platné, z řec. v theol., der An- thropomorphismus. Rjšk. Vz S. N. Anthroponiorfit, a, m., pl. -té = bludař
přikládající Bohu údy lidské, der Anthro- pomorphit. MH. 8. Anthropomorfosa, y, f., die Versinn-
lichung in Menschengestalt, Anthropomor- phosis, z řec. Anthropozoický, anthropozoisch, zví-
řeckolidský, z řec. A. či čtvrtohorní sku- pina útvarná. Stč. Zem. 682. Antiarin, u, m. C.28 H20 O10, prudký jed.
Vz Šfk. 578. |
Anticipace. Přidej: Vz Prolepsis, Brt.
S. 3. vyd. 186. Anticipando, napřed, im Voraus, lat.
A. plat dostávati, na budoucí měsíc ku př. dne 1. ledna na měsíc leden. Anticipatka, y, f., der Anticipations-
schein. Šp., Plk. Antický, přidej: A., z lat. antiquus =
stará, starobylé, zvl. = starořecké a staro- římské. Vz více v Enc. paed. I. 319. A. duch, názory. Mus. 1880. 476., 479. Anticyklonalní, antikykionalisch. A.
směry proudů vzdušných. Stč. Zem. 590. Antidogmatický, antidogmatisch. A. re-
formace. Mus. 1880. 191. Antidot, u, m. Cf. Čsk. Ik. I. 164., 210.,
II. 152., III. 251., IV. 62., V. 51., 213., VIII. 181., 391., IX. 21.. 103., 317 , X. 220., Šfk. Poč. 189. Antievaluta, y, f.. Vrč. 50.
Antiflogistica, pl., n-, řec. = léky proti-
zánětové. Slov. zdrav., S. N. Antifonář, e, m. = kniha choralů. Rgl.
Vz S. N. Antifonie, e, f., řec. = střídavý zpěv
kněze s lidem nebo dvou sborů na kúru. Mlt. Vz S. N. Antifrikční maz. ZČ. I. 265.
Antigona. Vž S. N.
Antigorit, u, m., nerost (odrůda břidlič-
natá), skrze jehož černozelené, tenké desky čistě zelené světlo prochází. Bř. N. 140. Antihelmiuthica, pl., n. = léky hlísto-
pudné. Antichlor, u, m , v lučbě. Vz Šfk. Poč.
228., KP. IV. 603. Antichristový. A. roty. Chč. Mus. 1880.
540. Antika. Vz S. N.
Antikaustický, spálení zabraňující, das
Verbrennen verhütend, antikaustisch. Antikaustika, y, f. = vedlejší zápalnice.
Vnč. 50., 51. Antiklastický, antiklastisch, z řec. A. či
vypuklo-vydutá plocha. Stč. Dif. 249. Antiklimax. Vz Klimax, KB. 240. Tam
příklady. Jg. Slnosť. 65. Antiklinalní, antiklinalisch, z řec. A.
ohyb. Krč. v Kv. 1884. 546. Antikovna, y, f. = síň antik, das Antiken-
kabinet. Nz. Antikrist, a, m., der Antichrist, Gegen-
christ, Feind o. Widersacher des Christen- thums. Nejprv zjevno buď, že A. vykládá se jako protikrist. 1512. Mus. 1883. 365. Vz S. N. Antikristství, n , das Antichristenthun.
A již znám z jeho daru, že jest pravé rú- hánie Kristovo a zavrženie jeho písma i ná- sledovánie a že jest pravé a. Hus II. 127. Vz Antikrist. Antikritika, y, f. = kritika kritiky jiné,
Gegenkritik. Mus. 1880. 54. Antikvariat, u, m., z lat. = obchod se
starými, opotřebovanými knihami. Vz více v Enc. paed. I. 320. Antikvita, y, f. = starožitnosť, staro-
bylosť, dávnověkosť, stará doba proti době nové, zvl. doba předkřesťanská. Vz Enc. paed. I. 321. |
||
|
|||
Předchozí (909)  Strana:910  Další (911) |