Předchozí (1069)  Strana:1070  Další (1071) |
|
|||
1070
|
|||
|
|||
Východoarabský sloh. Koll. III. 99.
Východočudský kmen. Šf. Strž I. 361.
Výchopeň = podchlebník, rozpek, koláč
z chlebového těsta posypaný solí a kmí- nem nebo pomazaný trnkami. Na mor. Slov. Džl. Vychování. Cf. Sdl. Hr. I. 221., IV. 61.
V. měkké dělá děti líné. Sb. uč. — V. =
výživa. V. služebníků církevních. Pož. 103. Duchovní má od obce dostatečné v. Osv 1884. 359. Vychovaný pečlivě, domácně. Us. Pdl.
— V. = vypasený. Vhl. Vychovatelství. Cf. Ukaz. 76.
Vychovati koho jak: vojensky. J. Lpř. Ťažko, horko som ťa, synku, v-la. Orl. II. 311. — co. Co kdo vychová, to ho do- chová. Kmk. Kuk. II. 108. — koho na čem. V-val sa na slovenskom mlieku. Čkžk. X. 26. Vychovávatel, e, m., vz Vychovatel.
Ntr. VI. 229. Vychovávatelka, y, f., vz Vychova-
telka. Ntr. VI. 283. Výchovek, vku, m. = úživa, Susten-
tation, alle Unterhaltsmittel. Nz. Výchovné, ého, n., Lohn für die Er-
ziehung. Lpř. Výchovní, paedagogisch. Z důvodů vý-
chovních. Msr. 77. — Ev. šk. I. 15 Výchovověda, y, f. = výchovosloví. Ntr.
VI. 376.
Výchoz = listina na výchoz. Když k re-
novaci městské rady vyslán byl O. Storch, prokázal se v-zem. Melichar. Monogr. Un- hoště. 21. Výchozý. Člověk jako květ výchoz jsa
(egreditur) i zetřen bývá. 2. kl. (349.). Vychrániti. Aby Hospodin aj na ďalej
v-nil ode všeho zlého. Slov. Rr. MBš. Vychrbejstnouť = vyliti, vychrstnouti
U Kdýně. Rgl. Výchrl, u, m., eruptio. Plinius zahynul
pod v-lom Vezuvu. Slov. Ev. šk. II. 222 Výbuch vulkána menuje sa v-lom. Ib. 231. Vychrtlec, tlce, m. = člověk vychrtlý.
Tbz. Vychváliti co. Št. Kn. š. 33., 187. —
koho jak: podlé zásluhy, přílišně. Us. Pdl. — co kde. A tak i při pohanských králích pečování o zvelebení jména božího se v-luje. Pož. 5. Vychvěj atomový, aetherový světla, svě-
telný, Rm. 43 , 6 , mutační (v astron.). NA. V. 396. — Schd. I. 91., ZČ. I. 231. Výchvějný, Schwingungs-. Rm. 127. V.
délka, doba. Mj. Vychybiti, il, en, ení, vychybovati dě-
dinu = minouti omylem. Mor. Brt. D. 288. Vychycelý chléb = vysušený, připálený.
U Úboče. Rgl. Vychýliti co. Když pět holbic v-lil (vy-
pil). Kos. — se odkud: z okence. Výb. I. 1161. — se kam. Hrozny z listí k slunci se v-lují. Us. Pdl. Vychynouti = vyhoditi. Laš. Tč.
Vychýrenosť = vychýrnosť. Slov. Ssk.
Vychýřený = pověstný, věhlasný. Na
již. Mor. a na Slov. Šd , P. Tóth. |
Vychýrný. V. děvčica = hezká. U Uh.
Brodu. Brt. D. 288. Vychytaný. Trháme-li dlouho len, máme
prsty všecky v-né (tuhé, neobratné). U Ro- kyc. Fč. Vyjabkovati = jabko z kloubu vyraziti.
Moja roba měla nohu v-nú Slez. Šd. Vyjádřitelný, ausdrückbar. — čím: slo-
vem, čísly, hudbou. Dk. Vyjádřiti co: své mínění. Lpř. — co
čím: slovy. V. sílu číslem, kosinus tan- gentou. ZČ. — se o čem. Šf. Strž. II. 182. — se jak: krátce, po vědecku, v ten smysl. Kod., Osv. Vyjádřivosť, i, f., Ausdrückbarkeit. V.
tonů. Dk. Poet. 40., 454. Vyjadřovatel, e, m. Dk. Poet. 40.
Vyjaganý = vyjasněný. V. nebe. Slov.
Phľd. II. 574. Vyjárčiti = járků nadělati. Prudká voda
cestu v-la, že sú výmoly. Obz. 1892. 103. Vyjarchati = vyholdati, vysiliti. Když
utekal kus, to se v-chal; Kráva byla tlustá, že s ňum ale jezdil, to ju v-chal. Slez. Šd. Vyjasniti se čím. Pomyšlením tím se
jeho mysl v-la. Vlč. — se jak. Tvář jeho se rázem v-la. Vlč — se kde. Sotva kdy v ní (duši) se v-ní. Šml. I. 10. Vyjať = vyníti. Mor. Brt. D. 288.
Vyjdený (spisovně nesprávně) = vyšlý.
Už je słúnko v-né z poza mračna. Brt. D. Včil je svět vysoko v-ný (jest mnoho nád- hery a pýchy). Ib. Vyjebati = vyhoditi. V-li je z domu.
Wtr. Obr. II. 33. Vyjebený. Ty v-ne těstíčko (nadávka
pekařskému dítěti). 16. stol. Wtr. Vyjednaný = najatý. Sš. P. 268.
Vyjeknouti = vykřiknouti. Rais 36.
Výjemný. V. clo, Differentialzoll. Dch.
Vyješutniti = vyješitniti. V. něco až
do základa. Ž. kl. 136. 7. Vyjeti. Cf. List. fil. 1878. 212. — od-
kud kam. Kočár vyjel cestou z hlubokého dolu na výšinu. Šml. — kdy kam. V. si v člunu z rána na lov. Us. Pdl. — odkud jak. Což ty myslíš, že jsem já z mámy na táckách vyjel (praví, kdo si na sobě něco zakládá)? Val. Vck. Výjev. Vz Jg. Slnosť. 136.
Vyjevenec, nce, m. = člověk vyjevený.
Vyjevený = zjevný. V. protivník. Lpř.
Vyjeviti se komu v čem. Než jak se
Bůh sám v svém slově prorokům v. ráčil. Pož. 17. Vyjéžditi = vyjížděti, zastr.
Vyjímač kostí, Grätenfanger.
Vyjimadlo, a, n, Werkzeug zum Her-
ausnehmen. Wld 15, 25. Vyjímati se. Vz Brt. Ruk. 90.
Vyjímka, Ausnahme. Žádné pravidlo
bez v-ky. Us. Pdl. Všecky v-ky jsou ná- sledkem analogie. Vz Kvř. 31. — V. = výbor. V z písem sv Hnoj. 262. Vyjísti co jak: do posledního sousta.
Us. Pdl. Vyjíti. V., procedere, Ž. kl. 44. 5, egredi,
59. 12., regredi, 7. 8, exire, 103. 23., evel- lere. 128. 6. — abs. Cf. Brt. Ruk. 90. Vynde květ. Jir. Mor. 42. Když celý rok |
||
|
|||
Předchozí (1069)  Strana:1070  Další (1071) |