Odestříti co: obraz rukou, Vlč., svou
mrzkost Kká.

Odesýlati, vz Odeslati.

Odešlý lid. BO.

Oděť = odíti. Slov. Bern

Odětělý = mající děti U Poděšína u Polné.
Rsck.

Odětíti, vz Odtnouti.

Odetklý = odetknutý, otevřený. O. dvére.
Us. Brt D.

Odětokelný, deckkelmig. O. semena Vz
Rst. 454.

Oděv. O. římský a řec. Vz Vlšk. 503.
O o. cf Slov. zdrav., Mkl. Etym. 44. My-
šlénku do květnatého oděvu dáti. Dch. Da-
rebný nám svatý o., jak ctností němáme.
Slov. O vážný vede k šlechetnosti. V. Ne-
může každý skvostný o míti, ale čistě můž'
každý choditi. Bž. — O = povrch rostlin
Vz Slb. XXI, XLIV.

Oděvací, Monturs-. O. sbor, kommisse.
NA. III. 43.

Oděvadlo, a, n., die Decke, das Ge-
wand. O. oltářové. Hnoj. 31.— O = úvod-
nice.

Oděvák, u, m. = vlňák, vlněný šátek,
das Wolltuch. Val. Vck.

Oděvčiti se = děvče si namluviti. Us.
Šd.

Oděvec, vce, m. = oděv. Bož. umuč. v.
33. Majíce pokrm a o. mějme na tom dosti;
Potřebný o.; Majíce co píti a jiesti a hodný

o. k práci, měli sú na tom dosti; Ale v bied-
ném o-ci sedě na oslíku nebeský pán je-
dieše v prachu. Hus 1. 437., II 199., 346.,
126.

Oděvní, Monturs-, Kleider-, Konfektions-.
O látky, Pdl., kommisse, J. tr., řád, před-
pis, zboží, Dch., ozdoby, Stč. Zem. 737.,
kniha. Čsk. O. prádlo = oděvací.

Oděvnický, Schneider-. O. umění. KP.

I. 35., Kv. 1880.

Oděvový. O. anatomie. Vz Ott. II 258.

Odevstalý, abstehend. Nz

Odevstati kdy z čeho. Od sv. Jiří chce
ze služby o. Wtr. exc.

Odevzdané, ého, n., vz Odevzdaný.

Odevzdání, die Uibergabe. Proti tomu
Palúk mluví, že jemu o. proto neučinil, že
jemu těch 10 zl. ostatních peněz nezpravil
až do sě chvíle. NB. Tč. 55. Ct. Cor. jur.
IV. 3. 1. 426.

Odevzdaný. O. mysl, ergeben. Osv. 1.
272. On je na to o-dán (= připraven) Us.
Vk. — O-né = plat za odevzdání vino
hradu kupci. 17. stol. Mtc. 1880. 124.

Odevzdati co komu do čeho: do vlast-
nictví. Pr. 1884. 22. — koho komu zač:
za rukojmě. J. Lpř. — co komu k čemu:
most obecenstvu k užívání. Us. Pdl. — si
od koho. Ona si od Marie mnoho neode-
vzdá (v létech) Ten pokoj si od našeho
nic neodevzdá (neliší se). Us Vk. — kde
kdy. V Plzni včera odevzdávali (odváděli
na vojnu) a náš Josef byl také o-zdán. Us.
BPr. — se. Už se vodevzdali = na vojnu
dali. V záp. Čech. Jrsk. — se nač On se
na jemnou práci tak neodevzdává (nepě-
stuje jí). Us. Vk. — se čeho. Předjmeno-
vané statky bratřím ze své svobodné vůle

dáváme a jich se odevzdáváme, sich be-
geben. Arch. rychn.

Odevzdávací, Abgabs-. O. úřad. Sp.

Odevzdávání, n. die Uibergabe. O. hlasů,
die Stimmgebung. Us. Pdl.

Odevzdávati, vz Odevzdati

Odevzdávka NB. Tč. 33. — O. = od-
vod, die Assentirung. V záp. Čech. BPr.,
Rgl.

Odevzva, y, f. = odezvání, die Rück-
berufung. Šd.

Odezditi co. Kolínští brány své o-li.
Mus 1880. 27.

Odezírati, absehen, abstrahiren. — od
čeho. Od případkův o. Vch. Ar. II. 3. Filo-
sofie nemůže o. od věd přírodních. Psp. 8.

Odeznati. Cos' mne o-la? Sš. Bs. 75. —
se čeho: národa, rodičů a pokrevnosti,
entsagen. Trok. 168., 164.

Odezva, y, f., die Entgegnung. Nár. list.

Odezvati koho. Ten host drahý takéž
nás odzove. Št. Uč. 205. a. Neotzovi mne.
Ž. wit. 101. 25. Které sv. Felix vyobcoval
(z církve), ty aby Liberius (papež) odezval
(z vyobcování). Pass. mus. 376.

Odfackovati co = odfiknouti. Us. Rgl.

Odfakliti = odfiknouti, odříznouti. —
co. O-klil som si bruško na palci. Šd. exc.

Odfiknouti také = odseknouti. Us. Cf.
Odflákati

Odfiltrovati, abfiltern. — co: sraženinu.
S. N. X. 113.

Odflágnúť =odtrhnouti. Zámek o-gli
(s truhly). Mor. Brt. D. 352.

Odflákati něco = zběžně, mnoho něčeho
udělati. Cf. Odfikati.

Odflankovati = utéci. Us. Holk.

Odflárati, wegschleudern? Žiadne ho-
vädo sa v jeho stajni nezastojí, hneď ho
odflára. Slov. Rb. Sb.

Odflekati, odfleknouti = odfikati. —
komu = odbyti ho Us. Šd.

Odfouklý chléb = odpadlý,oddutý. U Kla-
tov BPr.

Odfrčení, n , das Verschnaufen Šm.

Odfuk, u, m. = odfouknutí; oddech Hol. 4.

Odfukovati, vz Odlouknouti

Odgúleti sa = odkouleti se. Jabko spa-
dne, odgúli sa, mé srdenko zarmúti sa. Sš.
P. 784.

Odhad dreviny, porostu, die Bestandes-
schätzung, půdy, žíru, Mast-, Sl. les., pro-
storu, rychlosti, Dk. P. 60., 62 , krásy, Dk.
Aesth. 659., aesthetický. Dk. O soudní, Vz
Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 2. 427 Po-
platek za o. Dch. — O. = odpor. Cf. Tov.
68, 70., 71., Kn. dm. LXII., Zř zem. 463.,
695.

Odhádání konati, dělati, ve dsky za-
psati, začíti, zbraňovati, otpierati. Vš. Jir.
204. Cf. Vš Jir. 83., 202., 463, Výb. I.
997, 1008. Od o. kolik se platilo? VzVýb.
I. 971.

Odhádati co komu. Měli jemu o. ně-
koliko neděl přes rok. Půh. I. 256 — v čem.
V čemž odhadáno bude. Vl. zř. 346. —
komu na čem. O-li jemu pět hř. platu na
dvú popluží na pustých v 50 hř.; Tehda
má na jeho zboží odhádáno býti. Půh II.
125., I. 199. — proč. Aby se pro dluh