Odechvěti se. Na zad se o-chvěl (ode-
šel); Odechvěla se z komnaty (odešla). Čch.
Brč. 23., 92.

Odejití, n., das Weggehen. Us. Pdl.

Odejmenný. Cf. Bž. 235

Odekáti, vz Odkáti.

Odektvu, vz Odkvésti.

Odělati = udělati Mor. Bela bech dobře
odělala. Sš. P. 393

Odelnouti. Já myslela, že maso (přischlé)
odelne. Us. Vk.

Odemka, glyceria, das Süssgras, rostl.
O. ztepilá, g. spectabilis, das Süssgras, zblo
chan, g. fluitans, das Mannagras, metlicová,
g. aquatica, das Wassersüssgras. Vz Rstp.
1747., Čl. Kv. 110., Slb. 155., Sl. les.

Odemlíti, vz Mlíti, abnahlen. Voda
kusy břehu o-la, hat losgewasehen, abge-
spült. Dch. Počkej, až se mu odemele (až
se vypovídá, až se vvvadí). Us Dbv.

Odemříti (komu) čeho Má matičko
dobrá, kde ste sa poděli ked ste nás si-
roty drobné odemřeli? Brt. N. p. 351. Ježto
mi otec muoj nebožčík odemřel mého od-
dílu tu v Ježově. Půh. II. 411. (570.) —
co komu. Muž jí toliké tisíce odemřel. Brt.
D. Čo otec odemírá, všecko syn dostává
Slov. Tč. Pobrala mi vše, což mi můj otec
odemřel. Půh. I 332. Praví, že muž její jí
ten list po smrti své s jinými listy i vše-
chen statek otemřel. NB. Tč. 69. — čemu
proč. Těm předpisům o-li křesťané skrze
svoje křestem smrti Kristovy se přiúčast-
nění. Sš. II. 216. — koho. Že sta ma mladú
odomrela. Sl. spv. III. 83

Odemstiti komu. Klesla mi síla vrahům
o. Č. Kn. š 402.— se čeho. Tak o-li jsou
se Bavorům škod. Ddk. II. 85.

Odemštění, n., die Gegenrache. Č. Kn.
š. 337.

Odeň, šp. m : od něho

Oděnec biskupský. Hus I. 171. Rád jako
o. jezdí a zmužilosť jeho za plotem leží.
Us. Bž.

Odenek, vz Oddenek, Slb. XL1V.

Odění, amictus, šat. Ž. wit. 103. 6 —
O. = zbroj. Ž. wit. 34. 2., 45. 10., 56. 5
Z země v o. jeti Kar. 65.

Oděnice. Hr. ruk. 325.

Odeníčko, a, n., die Wasserhaut, das
Schafhäutchen. Slov. Loos.

Odeňśť, u Místka, odynśť u Frýdka,
odyňdu, děs, odešel = odejíti Laš. Tč.

Oděný. Myšlénky o-né ve skvostné roucho
veršů. Hrts. — čím. Světlostí o Ž. wit.
103. 2.

Odepatý = odepiatý.

Odepěr, u, m. = praní prádla z první
vody, odpírka. U Polič. Kšá.

Odepiatý, aufgeschnallt, gelöst. Pes
z řetězu o-tý. Us. Šd.

Odepírka, y, f., vz Odepěr. Us. Všk.

Odepnouti co odkud: kolár s krku.
Hrts. O. tendr od lokomotivy, vůz od vlaku.
Us. Pdl.

Odepře, e, f. = odepření. Rk

Odepreť = odepříti. Bern.

Odepříti čemu: dáblu, Pož. 41., smlúvě,
Vš. 335., póhonu, komorníku, wideisprechen,
protestiren, Einspruch erheben. Kn. rož. 27.,

31. — co komu: církevní pohřeb, Hnoj.,
podpis, službu, Šp., lhůtu, J. tr., králi po-
slušnosť. Šmb. S. I 371. — komu čeho.
Cf. Brt S. 3. vd. 47. c — se čeho. Toho
se nemohu o. (odříci). Us. Vk. Nemohla se
ho o. Us. Vk. O. se víry. Pož. 379. — čím
odpírati: rukou, duelliren. 1535. — čeho
komu za koho. An mi odpírá póhonuov
zaň. Půh. II. 497. — kde. Já jsem odmlou-
val a odpíral přede pány. Půh. II. 75. —
s inft. Nečistými je býti odpírá (upírá).
Kom D. 23. Nevěrci odpírají býti vzkří-
šení. Bž. exc. — se z čeho. Z podávení
dívky právo se otepříti Kn. rožm. čl. 74.

— k čemu. Petr k hlavnímu listu neod-
píral. Arch. VII. 503.

Odepsati co: sjezd. Skl. 2. 120. — co
kde: položku v účtě. Šp — se čeho čím.
On sám jména toho neužíval, anobrž dskami
se ho odepsal. Mus. 1880. 92

Oděrad, a, m., os. jm. Arch. II. 74., Sdl.
Hr 1. 256., Arch. VII. 674., VIII. 488.

Oděrady Cf. Voděrady. Sdl. Hr. II. 137 ,
191.

Oderčení. Vz Vš. Jir. 260., 261., 463.

Oderek, erosion O. krvavý, haemorrhagi-
sche E.; na pyscích branky, E. der Mutter-
mundeslippen ; o. bradavkovitý, pupilläre
E. Ktt. exc.

Oderka, y, f. = zvl. druh ohnuté dýmky.
Mor. Sd., Brt. D Vz Odravka.

Oděrka, cf Oděrek, Slov. zdrav.

Oděrkový. O vředy, Erosionsgeschwüre.

Oderský. Plenili celé pravé poříčí o.
Pal Dj. III 3. 52. O. pohoří. Vz Rk. Sl. —
O., ého, m., os. jm Vz Blk. Kfsk. 835.

Odervanina, y, f., das Abgerissene. Rk.,
Mkl Etym. 284.

Odervanosť, i, f., die Abgerissenheit.
Rk.

Odervatec, tce, m., nerost, rothes Todt-
liegende Šm.

Odesílatel, e, m., vz Odesylatel.

Odeskleniti, il, ěn, ění, entglasen. Šm.

Odeslati koho nač: na ohledání lesů.
Půh. II. 581. — co čím: poštou. Us. Vk.

— co při kom. Při ukazateli psaní tohoto
15 kop míšeňských odesíláme. 1598. Mus.
1880. 161.

Odespati = usnouti. Mor Brt. L. N. I.
217 , Kld , Vck.. — jak. A on odespáł smr-
telným spánkem. Brt. D. I. 348

Odestálý, abgestanden. O. pivo. Us. Pdl.

Odestati. — se. To se už nemůže o.
Pal. Rdh. I. 244. — se kým. Mocen jsem
nebyl, by se to mnou o-lo, což se kdy
stalo. Výb. I. 916. — se komu jak. Pakli
se co stalo p. Janovi od paní, takéž se
jemu má o. podlé toho úředníka vyřízení;
Aby ty škody ohledali a uptali a podlé
jich uptání a shledání má se Ješkovi o.;
Má se p. Jindřichovi o., jakž páni najdú.
Půh. II. 58., 453., 576. Poněvadž se mi nic
rovného nemuože o. od něho Arch. VII.
382.

Odestlaný; -án, a, o, abgebettet O. lože.
Hrts.

Odestlati, odestlávati, abbetten, aufbet-
ten. Nech odestláno, aby nemocný hned
zase lehl. Us. Dch.