Okanica, e, f. = okatá ženská. Na již
Mor. Šd.

Okanouti, vz Kanouti. — koho čím.
Sem tu korouhev, ať okane mne celého
svým zlatým třepením. Čch. Bs. 178.

Okantáraný, vz Kantár. Tátošík bohato
o-ný. Orl. III. 70.

Okap. V MV. nepravá glossa. Pa.

Okápale = lenivě, váhavé. Chodí, vleče
se o. ten okápalec. Na již. Mor. Šd.

Okápalec, lce, m. = kdo okápale chodí.
Vz Okápale (dod.). Na již. Mor. Šd.

Okápalosť, i, f. = ochablosť. Na jižní
Mor. Šd.

Okápalý = ochablý, lenivý, okápalec. Na
již. Mor. Šd.

Okapaný; -án, a, o = otrhaný, po sprostu
oblečený. Na Vsacku. Vck. — O. = ospalý.
U Uher. Hrad. Brt. D. 241.

Okapati, okapovati = pustnouti, roz-
padávati se. Ta chalupa pomály okapuje.
Slez. Šd.

Okapní, Trauf-. O. konstrukce, roura.
Šand. II. 70.

Okapnice, e, f. = okapní povalek, die
Abtropfbühne. Hř., Stat. př. kn. 1877. 106.
Cf. Okapník.

Okapník, a, m., stilicus, brouk. O. za-
okrouhlený, s. orbiculatus, podobný, s. si-
milis, příbuzný, s. affinis, rudonohý, s. ru-
fipes. Kk. Br. 100. — O., u, m , der Oel-
fänger. Šp.

Okapový = okapní. O. můstek, der Ge-
simsbock. Exc.

Okárati = pokárati. Ej nech toho Boh
okára. N. Hlsk. II. 232.

Okarec, rce, m., ves. Půh. II. 43. Vlček
z O-rce. Arch. III. 190.

Okarok, rku m., ein beim Ackern um-
gegangener Hügel. Slov. Ssk.

Okasati = pole ohrabati. U Mešna. Otm.

Okasné, ého, n, die Abgabe für ein
neues Kleid. Rk.

Okatit, lüsterne Augen werfen. Slov.
Ssk. — O. = oči vyvalovati. Co o-tíš na
mne? Val. Brt. D. 241.

Okatosť, i, f. = světlosť ok sítových, die
Maschen-, Lochweite. Hrbk.

Okatý. To je moc o-té (bije to do očí).
O. šátek (strakatý, divoký). U Kr. Hrad.
Kšť. O. koláč = čtyřrohý, v Podkrkonoš-
sku babička zvaný. U Kr. Hrad. Kšť.

Okaz. Výklad na o., der Prunkvortrag.
Lpř.

Okázalosť. Bez o-sti ku blahu vlasti Us.

Okázalý, prachtvoll a p. O. průvod, Dk.,
sláva, Šmb., postava. Koll. Zp. III. 20 O.
skvost. Hdk.

Okdákati, begackern. Šm.

Okeanický, okeanisch. Okeanická odleh-
losť, ostrovy. Stč. Zem. 537., 773.

Okenáč, e, m. = motýl, thuris, der Fenster-
fleck. O. lopuchový, t. fenestrela. Stn. I. 49.

Okénce. Bž. 74., 106., Pass. mus. 347.
Sěde na o-ce rozložito. Rkk. 71. Z ada-
mantóv stěny spojovány biechu v zlatě,
v nich mnoho okénec . . . Kat. v. 974. —
Pozn. V cele bibli okénce, nikde okno. Jir.
Mor. 81.

Okenecko, vz Okno.

Okenice, der Fensterladen. O. vnitřní;
vnější, Schlagläden, shrnovací, Jalousien-,
svinovací, Roll-. Vz Včř. Z. I. 43.—45. —
O., das Radauge. Šp.

Okenicování, n. = přehražování, pře-
pažování, das Fachwerk, Bauen mit Fächern.
Nz.

Okenička, y, f.= malá okenice. — O.=
dvířka u kamen, das Ofenfenster, u perni-
kářů. Šp.

Okénkovitosť, i, f. O. chlopní, Klappen-
fensterung, f. Exc.

Okenný. O. podprsnice, die Fenster-
brüstung; Nz., růžice, lóže (loggie). NA. I.
51., 80.

Okienco, a, n. = okénce. Slov. Rr. Sb.,
Mt. S. I. 32.

Okiepiť sa = očistiti se, přistrojiti se.
Slov. Kedy sa už okieniš? Rr. Sb

Okkupační, Occupations-.

Oklábati = posekati, pokositi, abmähen.
Vz Klábati. Val. Vck.

Oklaček, čku, m., vz Oklak. Slov. Po-
obzerá sa, něvidí nikoho iba po ruke jedno
jehňa, schytí a zaviaže ho do o-čka. Pokr.
Pot. 329.

Okladinka, vz Okladina. Šd.

Oklajka, y, f. = úklajka, die Lauge,
ryba. V Podluží. Brt. L. N. II. 17.

Oklak, u, oklaček, čku, m. = koudel.
Slov. Bern.

Oklam, u, m. = klam, der Betrug. Sš.
J. 163.

Oklamati koho. Št. Kn. š. 11., 30.—
čím. Druhého oklamaje svú kúpí Št. Kn.
š. 173. (11.). — oč. Mnoho lidí tiem okla-
mají o jich jměnie. Št. Kn. š. 160 —v čem.
By jej chtěl v čem o.; Jistěť vás v tom ne-
oklamám. Št. Kn. š. 40, 42. —proč. Aby
o-mal, je pro to všetečstvo. Št. Kn. š. 11.
Toho o-máš pro mne. Exc. — skrze co.
Skrze lísánie jazyčie (linguae blandimenta)
oklámává BO.

Oklamavě, betrüglich. Bern.

Oklamec, mce, m. = oklamač. Slov. Zbr.
Lžd. 209.

Oklamlivý. Ó jak o-liv ten, kdo bez-
pečna se mní. Č. Kn. š. 381.

Oklamník, a, m. = oklamač. Slov. Zbr.,
Viktor-.

Oklamstvo, a, n. = klam, der Betrug.
Slov N. Hlsk. II. 233. Z o-va vlkov ob-
viňoval. Zbr. Báj. 17. Lož, podvod a o. je
všetko. Zbr. Lžd. 35.

Oklaňov, a, m. Sdl. Hr. III. 88.

Oklápati = oklábati. Val. Vck.

Okláskovať, gebundene Garben dreschen.
Slov. Ssk.

Oklatý = proklatý. O-té se zlobiti. Laš.
Brt. D. 241.

Okľaveť = klavým se státi. Ruka ka-
tana na mne o-la. Slov. Orl. XI 261.

Oklebetený = oklevetěný. O. pomluvou.
Slov. Phľd. IV. 521.

Oklenouti, umwölben.

Oklenutý, umwölbt. Koll. Sl. III. 105.

Oklep. Chodí jako vymlácená o. (ztrnulý).
Němc. — Kzl. 30. — O. = oklepávání stromů,
das Beklopfen. Sl. les. — O., der Bürsten-
abzug. Nz.