195

Obrecht, u, m. = obrechtování sukna.
1513. Arch. XVII. 192.

Obřícený čím. Koruna země české škodou
i pakostí o-ná. Pal. Děj. III. 1. 377.

Obrikovať sa = hubovati. Slov. Žát. Př.
57. b.

Obřinovaný. O. střecha došková (naproti
hladké). Slez. Čes. 1. IX. 101

Obříslo. To už je proti o-slu = to je přes
příliš. Již. Mor. Šeb. 287.

Obrněný. O. vlak skládá se z vagónů
chráněných silnými pancéřem opatřenými
střílnami. Nár. list. 1899. č. 287.

Obročna, y, f. = obročnice. Sdl. Hr. VI. 7.

Obročnice, e, f'. = pytel na obrok; opálím.
Slov. Zát. Př. 20a., 266b.

Obročný. O. ferie (které jsou ob rok).
Pal. Záp. I. 5.

Obrok. O. cigánsky; O. mu v zadku skáče.
Zát. Př. XI. 489., 504.

Obroky, pl., m. = trať u Oslové. Věst.
op. 1895. 15.

Obroubek, bku, m. O. od košile. Mus. ol.
XII. 145.

Obrov, u, m., vz předchaz. Obalek.
Obroviště, ě, n. O. marianského atlanta.
Vlč. Lit. II. 1. 9.

Obrtel (oplín u vozu). Vz Srdeň.

Obrubník, U, m. Přeložnik и klempířů =
podložka podobná širokému dlátu; je-li hrana
zakulacená, sluje obrubník. Ott. XIV. 346.

Obrubovací či vroubkovací stroj klem-
pířský. Ott. XIV. 346.

Obrúcačka, y, f., vz Oděvačka.

Obruč, m. a f. Obruč, f., gt. -i, ně. -e,
dial. obruča. Brt. D. I. 11, Gb. H. ml. III.

1. 121., 99. O. praskla (žena slehla). Zát. Př.
98a. Na sude o. sa mu pretrhla (žena mu
slehla). Phľd. 1897. 316.

Obrůček, čku, m. = prsten. Sbor. slov.

II. 131.

Obručka, y, f. česati vlasy (žen) na o-čku.
Frýd. Vz Věst. op. 1895. 21., Čes. 1. VII
277. O. = drdol n. pletenec ovinutý okolo
hlavy. Těšín. Čes. J. VIII. 364.

Obrv, i, Vz Gb. H. ml. III. 1. 361.

Obrýz ať. Zlý jazyk všetkoobrýzga. Slov.
Zát. Př. 53a. Sr. Ofrkati.

Obsaženosť, i, f. = obsah. O. řezací ce-
dule. Kor. jes. 171.

Obsiesti, obsidere: Býkové tuční obsedli
mě. Ž. pod. XXL 13.; possidere; Obsedli sú
zemi. Ib. XLIII. 4.

Obstanovitý = stálý, immobilis. Ktož se
narodí v Býkovci, jehož čas jest poledne a
jest ženské, o-té. Maš. ruk. 19^b.

Obstární léta. Dač. I. 350.

Obstínění, n. O. proti něčemu učiniti.
Modl. CXXXII. 105.

Obstrukčník, a, m. O-ci na říšské radě ve
Vídni, v Pešti. Nár. list. 1897. č. 319. a j.
O-ci přerušují obstrukcí jednám poslanců.
Us. Vz násl.

Obstruktionář, e, m. = kdo dělá obatrukci.
Nár. list. 1897. č. 256. Vz předcház.

Obsyhnúť = obsáhnouti, zastati. — co:
dráci. Val. Čes. 1. X. 135.

Obšírník, a, m., haplocnemia, brouk. O.
pruhoštítý, h. nebulosa, skvrnitý, curculio-
nides. Vz Klim. 659.

Obšírnoskvrnný. Vz Čeloštítník.

Obšitoš, e, m. = vysloužilý voják. Slov.
Zát. Př. 161a.

Obšívat' sa. Victor sa obšíva (na čas pře-
stává). Zát. Př. 231a.

Obšour, a, m. = celník. Tům. Ml. 64.

Obštěkávati koho. Wtr. Živ. vys. šk. 310.

Obštikati. Za Aesop polož: Ezop. 341.

Obtahovací přístroj v knihtiskárně. Ott.
XIV. 445b.

Obtečký, vz Slunéčko,

Obtíž. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 204.,
XII. 13.

Obtokový kanál = kterým voda něco obtéká.
Nár. list. 1897. č. 293. 3.

OBtrudovati. Těch glos on nám tak málo
může o., jako my jemu svých (= vnucovati).
Kom. Ohláš. 93. (94. ).

OBtrýt, a, m. = nečistá ženská, z něm.
Abtritt. Vzal si takovýho o-ta. Na Plzeň.
Krok 1896. 137.

OBtúchnút někde = větrem obeschnouti.
Val. Čes. 1. X. 32.

Obublání, п., Murren. Dal to bez o. XVI.
století. Rozb. II. 184.

Obuchnát, u, m. = buchta do zad. Zát.
Př. 249b.

Obuň, ě, obuňka, y, f. = nádoba bubnu
p dobná. Slez. Lor. 75.

Obura, y, f. = vrch u Kroměříže. Bdl.
Mor. 3.

Obůrek, rku, m., potok. Pck. Hol. 150.

Obuzě, strč. obuza, f., calumniae. Vz Gb.
H. ml. III. 1. 216.

Obúzeti, el, ení. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2. 343.

Obvážiti. Něco rozumně obvažovati =
uvažovati. Arch. XVIII. 543.

Obvodniti. Moře počíná se obvodňovati,
ebben? Rozb. IL 195.

Obvolaný. A tak již ohluchl ten domácí
lid o-ný, žeť... Chč. S. L 34.

Obvykati čemu. Chč. S. L 113.

Obvýšený. Komín o-ný nad střechou. Sdl.
Hr. VI. 11.

Obyčej. Měl o. říkávati (= říkával). Kom.
Theatr. 15. Obyčaj iná, čo dom; Obyčajov,
kolko krajov; Obyčajov, kolko ludí. Slov.
Zát. Př. 339a. O obyčejích vz: Mtc. 1875.,
Mor. Koleda 1876., Nár. sbor. III. 85. nn.,
Čes. 1. VII 464., VI. 576., Zát. Př. 25. Oby-
čeje na Písecku, vz Pís. 54. nn., na Hořicku,
vz Hoř. 154., 174. nn., v doline súlovskej na
Slov., vz Sbor. slov. III. 22., v Solčanech na
Slov., vz Sbor. slov. III. 129., na Pelhřim.
Vz Charv. 73. nn. Obyčeje a pověry ve Vel.
Losenici. Vz Hoř. 162. Pozůstatky pohan-
ských o-jů v Čech. Vz Čes. 1. X. 286. Sr. Po-
věry. Staročeské výroční obyčeje, pověry
a slavnosti prostonárodní. Sepsal dr. Čen.
Zíbrt. 1889. Obyčeje u Šebeše na Slov., ve
valašské Belé na Slov., na Slov,, v Šariši,
v Jamníku na Slov., vz Mus. slov. II. 3. nn.,
24., 75., III. 29.; v Liptovském Jamníku,
v Novej Bani na Slov. a v Košťanech na