215

Novomše, e, f, = primice. 1464. Arch.
XXI. 350.

Novomystik, a, m. Flš. Písm. 710.

Novoobrácený. O-ní lidé. Pass. Mus. zl.
112.

Novopacký Jan, č. malíř., nar. 1821. Vz
Ott. XVIII. 473.

Novoplavný. N. loď. Škd. Od. 112.

Novoplešský rybník u Kardašovy Řečice.
1556 Uš spol. 1903. XIII. 21.

Novopolitický pathos. Osv. 1896. 731.

Novorozený. N. dítě kladou hned pod
stůl, aby bylo poslušné a pokorné. Mtc. 1.
1897. 66.

Novoslovenský. N. hnutí. Czam. Slov. 178.

Novostavba, y, f. Stromek na n-bě. Vz
Máječka.

Novostažený. N. kůže. Škd Od. 60.

Novostní význam. Nár. list. 1903. č. 257. 17.

Novoščep, u, m. = novella plantatio,
nové vysazeni, štěpení Pat. Jer. 9. 24.

Novotaření, n. Jazykové n. Pohlovo.
Lit. I. 68.. Mtc. 1. 1893. 26.

Novotařiti. Jazykově n. Lit. I. 537.

Novotní rodičia (tchán a tchyně). Sb. sl.
1902 87. - Vz Novotný.

Novotný Fr., spis. — N. Fr. Svatopluk.

— N. Jan, spis., 1799. —1824. — N. Jos.,
spis. — N. Fr. Vojt., spis, 1823. —1853. —
N. Václ., spis., 1828. —1895. — N. Jos. Raim.,
spis., 1830. —1878. — N. Eduard, prof. a spis.

— N. Frant. prof. a spisov. — A. V. Novotný-
Kolenský, spisov. — O. J. Novotný, spisov.

— N. Fr. Otak., spis. — N. Fr., spis. — N.
Václ. Juda, hudeb. sklad., Sr. Zl. Pr. XXI.
564., 576., 586. — N. Fr., spis, nar. 1864.

— N. Václ., spis., nar. 1869. Sr. Ott. XVIII.
484. 487. — N. Kar., básník. Zl. Pr. 1904.

Novotvar, u. m, neoplasma, pseudoplasma,
Afterbildung. Ktt. N. v těle živočišném,
neoplasma. Vz Ott. XVIII. 487. N. boubelo-
vitý, cystoneoplasma. Ktt.

Novoutraquisté = evangelíci. Kom. Čes.
188.

Nový rok. Zvyky o N. roce obyčejné,
vz Vyhl. II. 26. Když na nový rok slunce
aspoň tolik zasvítí, co by vozka bičem
mrskl, bude srpen jasný a pohodlný; Když
kolem nového roku prší, poletuje o veliko-
nocích obyčejně sníh. Ott. Kal. 1904.

Nozdry. Vz Ott. XVIII. 493.

Nož, sr. Mezinož.

Nožalka, y, f., zdrobn. noha. Dšk. Km. 31.

Nožejky = nůžky. U Vysočan. Mš.

Nožice, zdrob. noha. Bav. E. v. 1969.

Nožičkový. N. kožich liščí. 1570. Čes. I.
XI. 138

Nožíkový pilník. Ott. XIX. 743.

Nožířství, n. Vz Ott. XVIII. 493.

Nožiti se = v životě se pohybovati, Čern.
Z. 299 (1652. ).

Nožka, y, f. Větší nožka ptačí (v mozku),
grosser Seepferdefuss, cornu Ammonis, pes
hippipampi major. Ktt.

Nožmo se opírati. Msn. Od. 176.

Nožna, y, f. Vyjma meč z nožen. Pass.
Kř. 176a. (Mš. ).

Nožně (!) běžeti = rychle. Pohl.

Nožničky = nůžky. Val. Nár. sbor. VIII. 51.

Nuancovanosť, i, f. Nár. list 1903. č.
154. 13.

Nuancovaný. N. modellace. Nár. list.
1903. č. 161. 13.

Nudita, y, f., z lat. = nahá postava.
Záliba v nuditách. Chyt. 45.

Nudnohra, y, f. Nár. list. 1901. č. 324.

Nudožerský. Vavř. Benedikti N. Sr. Bílý
Obr. 106.

Nuflový. N. pec. Nár. l ist. 1902. č. 234. 2.

Nuhle, en age, nun sieh, wohlan. Nuhle,
ty tedy si zavděčím. Krok. II. b. 217.

Ňuchavý. N. ňuchna. Čes. 1. XI. 119.

Nukati koho. Bratřie nukachu jei, aby...
Živ. Jos. (Mus. 1862. 224. ). -- koho čím:
teliatka vodou = napájeti. Slov. Sbor. čes.
65. Sr. Nuknouti.

Nukleiny, pl, m. = organické slouče-
niny obsahující fosfor. Ott. XVIII 499.

Nukleoproteidy = třída bílkovin. Ott.
XVIII. 499.

Nullový přístroj elektrochemický. Vot.
170.

Numismatika. Vz Ott. XVIII. 501.

Nunvicový. N. sádlo. Rkp lék. Jhr. 34a.

Nuože. Krejčířské n. = nůžky, forceps,
Scheere. Arch. XX. 481. XV. stol. Zahr. 68.

Ňurček, čku, m. Hra na ňurčka. Slez.
Vyhl. II. 244.

Nůšky váhy, do nichž se lejta (kádě)
zavěšují, nosí-li se voda. Litom. 63. Sr.
předcház. Noška.

Nušl Fr. Dr., prof. a spisov.

Nutace lunarní a solarní. Sr. Strh. Mech.
390.

Nutnosť dobře učí. Jrsk. V. 142. N. tvrdší
než naše tělo. Zr. Strat. 253.

Nuzařiti se někde. Tbz. V. 1. 420.

Núze, vz Nouze.

Nuzitel, e, m. N. neb násilník sirotkóv
a vdov. Hus. (Uč. spol 1902. V. 7. ).

Nuziti koho: své lidi = utiskovati.
Hus. (UČ. spol. 1902. V. 7. )

Nuzník, a, m. = nuzitel (kdo jiné nuzí).
Hus. (Uč. spol. 1902. V. 9. ).

Nuzniti se = nuziti se. Sá. IV. 22.

Nuzný = vynucený. N. slib. Baw. E. v.
1528.

Nuzotina, y. f. = bídná chatrč. Jlnk.
Jas. I. 9

Nůž. Výroba nožů. Vz Ott. XVIII. 493.
Nechaj noža, bolí koža (řízne-li se jím kdo).
Čes. 1. XII. 188.

Nužálek, lku, m., zdrobn. nůžal. Dšk.
Km. 31.

Nůže, e, f. Svěřil mu nůži, dal ji vybrou-
siti. 1606. Jindř. Hrad Wtr.

Núžil, z neužil. Alx. Vz ne- (zde).

Nůžkovitý, scheerenförmig. N. čelisf mra-
venců. Stan. II. 236

Nůžky krejčovské, na ovce, na křoví,
na stromy, na plech, na vlasy, válcové,
ruční, drátové, kružní atd. Vz Ott. XVIII.
510. Výroba nůžek. Vz Ib. 494.

Nužto v VI. 1219. Tam, Vtaň´ oprav v:
Ostaň.

Nydrle Ant., č. technik a spis., nar. 1862.
Vz Ott. XVIII. 513.