335

Lom. O. města = val, zákop. Reš. Za ohradou
města. Kom. Ohradou město opatřiti. D.
Ohrady dělati. V. Přední o. D. O. kamenná.
BO. O. lapací, jatka, der Fanggarten, kus
lesa ohrazený, do kterého se divoké svině
a lišky lapají, když skrz padáky (Fallthüren)
v plotě n. ohradě jdou na vnadu. Šp. — O.

— obvod, der Umfang. Město v ohradě své
veliké. V. — O., ohrazené místo z jakého
koli úmyslu, das Gehäge, Geschräge, einge-
zäunter Ort. O. ovčí (stavadlo), na králíky,
D., slepičí, Zlob., k sedání (Turnierplatz),
dřevařská (Dch.) nebo na dříví. V ohradě
dříví míti. Ml. Vejde-li kdo do ohrady chrá-
mové (septum templi), zabijtež jej. Bj. — O.,
čím se kdo brániti a chrániti může, obrana,
der Schutz. Práva jsou za ohradu (ohradou)
ctnosti. D. Obec jest každého ohrada, kdož
ji tupí, minulať jej rada. Dal. — O., omluva,
obrana, die Schutzrede, Verteidigung, Ver-
wahrung, f., Vorbehalt, m. Osobám váženým
bez vší ohrady a výminky věřeno bývá. Bart.
Proto že řečníci horničí pře vedú a někte-
rakú o-dú zřejmě ukazují. A to osvědčení
neb ta o. jestiť taková. CJB. 401. Aby se
mohli opatrovati jakýmikoli ohradami a
osvědčováním a tak, jakžby nejlépe se ohra-
žovati uměli. Pr. hor. Omluva n. ohrada slušná
spisovatele knížky strany historií. Lom. Po-
něvadž žalobce již dávno svými ohradil se
ohradami, a abychom i my své obrany opa-
trněji zřídili. Pr. hor. Klášter se vrátil s tou
ohradou (= výmínkou), že . . . Act. Ferd. —
O., lovecký zámek v Hluboké. Vz S. N. —
O., něm. Ohrad, ves a) v Opavsku, b) u Ko-
lína, něm. Schönweid, c) v Smíchovsku. PL.

— O., jm. polí na mnohých místech morav-
ských. Kda.

Ohrádek, vz Ohrad.

Ohradí, n., das Glacis (einer Stadt). Rk.

Ohraditi, il, zen, ení (-žen, -žení, vz Gb.
III. 100.); ohrázeti, ohrazovati (ohražovati) =
vůkol hraditi, obehnati, umschränken, umge-
ben, umgränzen, einfangen, umringen, verwah-
ren ; obmeziti, bezirken, begränzen; upevniti,
ver-, umschanzen; brániti, verwahren, sicher-
stellen, vertheidigen; o. se = obmeziti se, sich
einschränken; upevniti se, sich befestigen,
verwahren; odpověděti, osvědčovati, omlou-
vati se, sich sicherstellen, verwahren. Jg. —
co : zahradu, dům, město (oplotiti, hradbou
upevniti), Jg., poctivosť něčí (brániti). Br., svou
česť. Boč. exc. 1507. Pahorci je ohrazují. BO.
O. právo (brániti), Výb. I. 613.; o. právo i.
e. všecky právní prostředky a pomoci vy-
míniti, kteréž k nějaké při náležejí. Bdl. Vz
Gl. 196., Kn. dr. 138. — co, se čím: za-
hradu plotem, V., něco koly n. kolím, Jg.,
zdí, Dal. 54., V., město náspem, D., moc něčí
jistými mezemi, V., někoho řády, Kom., město
mocí, právy, svobodami, zmužilostí obyva-
telův atd. o. V. Ohradil se toliko českými
knihami. Berg. Náležitými hradbami a náspy
ohradil se. Skl. 103. Zb. O. se listem (od-
pověděti). Pr. Zřízením zemským ohraditi,
aby se to nestávalo. Kom. — se čím od
koho. Soused chce-li se od souseda plotem
o. Er. — co, se proti komu (čím). Vojsko
hradbami proti nepříteli o. Us. Sebe proti
jedu o. (chrániti), D., proti obvinění. Ml. Opa-

trností proti lstivým se o. Rad. zvíř. Své
právo proti snesení rady městské. Ml. Se
mocí proti někomu o. Troj. Proti ústrkóm
pokušitele bedlivostí se ohraždovali. Roterod.
Otčen. — J. tr. — co komu: sobě právo
o. (chrániti). Všehr. — čím čeho. Brannou
rukou ohrázeti práv svých. Č. — co, koho,
se před kým, před čím (čím). Pobožná
srdce před bludným mudrováním o. Kom.
Tělo před zlou nákazou o. Kom. Stráží an-
dělů před zlými nehodami někoho o. Kom.
Mládež před nákazami světa o. Kom. — Br.,
J. tr. — se komu v čem (odpověděti,
osvědčovati, sich verwahren). Ze on po-
volení svého k tomu nedává, nýbrž v tom
se časně ohrazuje, že se svým vším rodem
v svobodě státi a zůstati chce. V.

Ohraditý, schanzartig. Dch.

Ohrádka, y, f. Bez ohrádky mluviti (bez
obalu, svobodně). Vz Mluvení. C. Není po-
třebí žádné ohrádky. Šm. — Ostatně vz
Ohrada.

Ohradně. Povinen ho ochrániti a vý-
mluvna učiniti jakž nejohradněji může (mit
möglichster Verwahrung), Dekr. jedn. br. 1617.

Ohradní, ohradný, k ohradě sloužící,
ohrazený, Schutz-, Vertheidigungs-, Wehr-.
Schanz-. O. koš, řeč, Jg., stav, D., slova,
Ctib., psaní, Pr. měst., pilíř, der Sicherheits-
pfeiler, zeď, die Begränzungsmauer. Bc. O.
list, kterým věřitel dlužníkům oznamoval,
že je a jejich jmění kdekoli zajme, die Ver-
wahrung. Tímto psaním o-dním odpovídám,
že toho na vás stavním právem dobývati
a statky vaše stavovati budu dotud, dokudž
summy svrchupsané úplně nezaplatíte. 1615.
Gl. 196. O. město. BO.

Ohradnice, e, f. = meze, die Gränze. Gl.
Okudž mají ty meze aneb o. Kn. dr. 60.

Ohraničiti, il, en, ení; ohraničovati, —
co čím proti komu, umgränzen.

Ohraniti, il, ěn, ění; ohraňovati = na
hrany osekati, zimmern. — co: klády, Us.,
trámy, Ros., kmen. Um. les. — co čím
k čemu: klády sekerou k stavění.

Ohranouti, nul, ut, utí = uraziti, an-
stossen. — koho čím: nehezkými slovy. —
O. = uhranouti, D., Us.

Ohřasnút sa čeho i čemu = uleknouti
se. Na mor. Zlínsku. Brt.

Ohráti, ohraji, vz Hráti. — co: piano.
Já bych tě ohral = sklidil. Us. u Přer. Kd.
U Olom. Kd.

Ohřáti, ohříti, ohřeji, ohřál a ohříl, řat
n. řit, řet, en, án, ohřatí, etí, ení, ání; ohří-
vati, ohřivávati, wärmen, er-, über-, auf-
wärmen. V., Ros., Reš. — co. Jídlo studené
ohříti, vodu. Us. — z čeho. Ohřien jest
z vlny mých ovec. BO. — co, se kde: ruce
u kamen, Jg., u ohně. Rk. Ani se neohřeje
u nás (pospíchá). Ros. Ani sa len neohreje
u nás. Mt. S. O. vodu v hrnci. Us. O. ruce
za ňadry (lenivým býti). V. O. něco na ohni,
na ohništi, při mírném ohni. Rk. — co komu:
sobě nohy. Jg. — se komu kde. Ohřála
se mu hůlka v rukou (= byv v úřadě při-
vykl darům a ctěnu býti). Mus.

Ohrazditi, zastr., vz Ohraditi.

Ohrazení, ohrazení, n., z ohraditi. Vz
Gb. Hl. 100., die Ver-, Be-, Umzäunung, Be-,