Předchozí (1137)  Strana:1138  Další (1139) |
|
|||
1138
|
|||
|
|||
Prohledati, prohledávati, durchsuchen. —
co: dům, někomu kapsy. Jg. Prohlédati, vz Prohlédnouti.
Prohledávka, y, f., die Untersuchung.
Býti na p-ce. Us. Dch. Vyjíti na p-ku, auf der Suche sein. Dch. Prohlédavosť, prohlídavosť, i, f., die
Durchsichtigkeit. D. —P., die Vorsichtigkeit. Prohlédavý, prohlídavý = kdo daleko
hledí, fern-, durchsehend; opatrný, vorher- sehend, vorsichtig, V., Br. — P., promíje- jící, nachsichtig. D. — P., prohledací, durch- sichtig. Víd. list., D. Prohledčivosť, průhledčivosť, i, f., die
Durchsichtigkeit. Jg. Prohledčivý, průhledčivý = prohledný,
průhledný, durchsichtig. Reš. P. okno, tě- leso. Sedl. Prohledek, dku, m., přesáhající krajky,
der Vorschuss (an der Kleidung). Šm. Prohleden, dnu, m., artopharus, krystal,
průhledná odrůda křemene. S. N.. KP. III. 195., SS. Zj. 388. Bergkrystall, m. Prohleděti, ěl, ění, naskrze hleděti, durch-
sehen. Obraz pod siviem prohledící. Berg. se v čem, na čem. Však by se někdo v tom (na tom) prohleděl = hledě by se ztratil, sich versehen, über dem Sehen ver- gessen. Ros. Prohleditelnosť, prohleditosť, i, f., die
Durchsichtigkeit. Jg. Prohleditelný, prohleditý, durchsichtig.
P. kůže, Sal., obálka. Krok. Prohledlosť, i, f., die Durchsichtigkeit.
Šm. Prohledlý =prohledčivý. P. víno. O štěp.
57. Prohlédnosť, prohlídnosť, průhled-
nosť, i, f., die Durchsichtigkeit. Berg. exc. Prohlédnouti, prohlídnouti, hlédl a hlídl,
ut, utí; prohlédati, prohlídati, prohlédávati, prohlídávati, prohlížeti, prohlížeti, el, en, ení; prohlízívati, prohlížívati = otevra oči hle- děti, sehend werden, aufschauen, sein Ge- sicht wieder bekommen, die Augen öffnen; srozuměti, ersehen; pozor míti, die Augen aufthun, Acht haben; na skrze viděti, hle- děti, durchsehen; spatřiti, na něco se podí- vati, popatřiti, besehen, besichtigen, be- schauen, beaugenscheinigen; spořádati, ord- nen, mustern. Jg. — abs. Slepý prohlédl. Ros. Již jsem prohlédl (porozuměl). Kos. Kdo neprohlídá a neotvírá oči, musí měšcem dotahovati. Prov. Ten šat, obraz, prsten atd. juž pěkně prohlédl = nabyl čištěním původního lesku a krásy. Us. u Olom. Sd. — co. Kdo bystrý vtip má, spěšně věc pro- hlídne. Kom. Prohlédl domy králův, V., svět, D., dílny řemeslníkův = navštíviti. Kom. P. pamětné věci, vojenské přípravy, Kram., svůj dům (spořádati). Ros. P. nějakou věc, knihu, svou švarnou osobu. Us. Dch. P. něčí rukopis, Bž., příbytek. J. tr. -- čeho: klášterů, šp. m.: kláštery. Brt. Vz Pro. — (co) čím. Očima kdo neprohlédá, prohledne měšcem. Prov., Rb. P. myslí. V. Na všecky strany očima p. V. Prohledše očima pozdvihli se. Bart. 269. — nač. Moudrý člověk na to všecko prohlidá. .Reš. Na bu- doucí věci p. V. Na něčí prosbu. Th. — |
k čemu. K cíli. Kom. Ke konci a cíli, k ob-
hájení vlasti, k věnu ženy, k budoucím vě- cem, V., k všeobecnému dobrému. Th. Více k nevine každého než k darům prohlížej. Pr. Prohlédajic k tomu, Že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě potřebí. Zř. F. I. A. 14. Sám název ten prohlédá k úvodným slovům knihy té; Více k lidské jeho bytosti prohlédá ; Že ku člověčenství Páně prohlédá ; Sv. Petr nemohl tu leč jediné ku posvětě vniterné prohlédati; Petr mohl také ku mravům a potřebám církví prohlédati; Lukáš toliko k látkám, ne pak k dobám prohlé- dal ; Tu musíme více k úmyslu než ku počtu prohlédati; Prohlédají k obnově chrámu předsevzaté od Heroda. Sš. Sk. 1., 6., 25., 30., 117., L. 97., 177., J. 44. (Hý.). Prohlé- dáme-li ku povaze jeho (Pavlově) horoucí a k horlivosti jeho; Při výroku tom sv. Pavel prohlidá toliko k slovům; Pavel pro- hlidá při strastech k žalmu. Sš. Sk. 170., 210., 279. (Hý.). Prohlédajíc k čemu. J. tr. P. k obhájení vší křesťanské říše. V. P. k okolkům, auf Verhältnisse Rücksicht neh- men. Bart. 2. 12. Prohlédaje k sešlosti věku i na to. Skl. — k čemu jak. K jazyku spisovnému s úctou prohledá. Kos. O1.I. 36. Zákoník ten podlé pýchy své neprohlédli leč ku pouhému slov zvuku; Bylo jim ulo- ženo, dokonalou pílí k zachovávání zákonu prohlédati. Sš. L. 119., 11. — co, k čemu v čem, kde, proč, kdy. V předešlém verši prohlidá k božskému Páně bytí; Ovšem při ní k fariseům lakomým prohlédaje; Duch svatý záměrem a účelem při spisování oněch míst od Mojžíše prohlédal k budoucnosti; Jakož i duch boží v onom výroku písmovém přede všim k tomuto pohanů povolám pro- hlídal; Dokona jejich úmysly i v povaze i v původu prohlídal; Pán prohlédal skutek jeho (Jidášův) zřetelně v okolnostech, v zá- měru, v pramenu a v následcích; Abychom ve službě svojí k Bohu a k církvi sv. pro- hlédali; Bůh toliko ku mravům či ku mravní hodnosti při soudech prohlidá. Sš. J. 62., L. 155., I. 57., 111., J. 126., 238., Sk. 106., 128. (Hý.). Že k ni (k církvi římské) veškery církve ostatní pro výtečnejší přednosť její p. mají; Při soudě onom Kristovi svěřeném bude Pán p. ke skutkům. Sš. I. 23., Sk. 131. (Hý.). — aby. Židé zajisté u věci té velice choulostiví byli vezdy a všudy prohlídajíce, aby nějaké poskvrnění nezaběhlo. Sš. J.40. (Hý.). — co skrze co komu Ráj. Skrze prsty co komu p. (promíjeti, nachsehen). Us. Prohlednutelnosť, i, f. = prohleditel-
nosť. Prohlednutelný = prohleditelný.
Prohlédnutí, prohlídnutí, n., das Auf-
schauen, Oeffnen der Augen, das Vorsehen, die Besichtigung; das Versehen. Prohlédnutý ; -ut, a, o, durchgesehen. Jg. Prohledný, průhledný = prohledčivý,
průhledčivý = skrze co se hleděti, viděti může, durchsichtig. P. okno, těleso, Us. P. jako křišťál. Us. — P., Begehungs-. P. kom misse. Dch. Prohledovati, vz Prohlédnouti.
Prohlesnouti, snul a sl, utí, v známosť
veřejnou vejíti, u veřejnosť se dostati, be- |
||
|
|||
Předchozí (1137)  Strana:1138  Další (1139) |