sb157-05 0..8296

784

Volnar, a, m., osob. jm. Šd.

Volnavě = zvolna, langsam. Šel v.
U Rychn. Msk.

Volně = dobrovolně, hotově, ochotně, rád,
bereit, willig. V. někomu sloužiti. V. Volně
něčeho se odsloužiti. Žer. Pochybovati ne-
ráčíme, že se v tom stavové v. ukáží a
nápomocni budou. Nar. o h. a k. Nižádný
neměl by v. hřešiti; Nižádný k Bohu se
neobrátí, jedné v.; Druhé jest (služba lidská)
uvedená dobrovolenstviem, tak že jeden
člověk podá se volně druhému v službu pro
odplatu tělestnu. Hus I. 430., II. 275., 349.
(Tč. ). — V. = pohodlně, snadno, gemächlich,
bequem, ungehindert, leicht. Do těsného
sudu vsadil, v němž ani seděti ani ležeti v.
nemohl. V. Tam může vůz v. obrátiti. Ros.
Není mi hrubě volně. D. — V. = svobodně,
podlé vůle, bez překážky, frei, ungebunden.
V. k něčemu se přimlouvati. Zř. F. I. A. III.
Aby v. mluviti mohl, cožby chtěl; Může
s ním v. mluviti. V. Volně se mohu pro-
cházeti. Har. V. mysliti. Jel. V. horliti. Dch.
A tej lúky s tiem mlýnem v. a bez všelijaké
překážky užívati mají. List z r. 1587. Vše,
co chceš konati, konaj v. BO. Takovou
svobodu ve svém vězení měl, aby i kázati
i psáti volně mohl. BR. II. 667. b. Aby
voda v. šla. Arch. IV. 212.

Volněti, -ějí, ěl, ění = volným počínám
býti, weit werden, Bern.; nachlassen. L.

Volní mlýn (který volové táhnou), Ochsen-
mühle, f. Ros.

Volnice, e, f. = volné trhovisko na voly,
maso, chléb atd., der Freimarkt. Žádný masar,
který by neměl svého cechu, nebude míti
v našem městě slobody na v-cu, která má
trvať od rána až do poledne v sobotu. Maso,
které jest na v-ci zabito, jestli se neminulo,
žáden nemá slobody do jatky ho vnésti.
Sl. let. V. 324.

Volníček, čka, m., osob. jm. Šd.

Volník, a, m. = volný, svobodník, der
Freibauer. 1566. Vz. Gl. 368. — V. = cizí
masař, fremder Fleischer, Rkp. 1585. Boč.
exc. — V., der Freihacker, Freibäcker. Vz
Volný, Volniíce.

Volniti, il, ěn, ění, freier, geräumiger,
weiter machen, nachlassen. Bern. A zrak
se volní obtěžkaný k pláči. Kká. Td. 7.

Volno, vz Volný. — V., adv. = svobodno,
frei, erlaubt. V. máš. Sych. Jest vám v. Dch.
Když kdo klupe na dvéře, říká se: Volno!
Na Mor. Tč. Není každému co libo, to volno.
Prov. — s inft. Nelíbil-li se sňatek man-
želský, volno bylo pojatou propustiti. Kom.
Jim volno bylo vcházeti. Br. Vz Potřeben
býti. Když basilejský sbor již dal byl toho
příklad, bylo i věřícím volno vstupovati
s Čechy ve vyjednávání mírná. Pal. Dj. III.
3. 53. — V., na Slov. = volnosť, die Wahl,
Erlaubniss. V. dáti někomu, míti. Bern. —
V. = snadno, příjemno, gemächlich, geräu-
mig, leicht, angenehm. V. mu létati, jako
ptáku. Kom. Tu nám aspoň v. Ráj.

Volnočinný, willkührlich. L.

Volnoduchý, freigeistig. Dch.

Volnokroký, langsam gehend. Us. Vk.

Volnokvětý = s volnými květy, laxi-
florus. V. ostrožka. Rostl.

Volnolatnatý, freirispig. V. květy. Rostl.
III. 20.

Volnomluvnosť, i, f., die Sprechfreiheit.
L.

Volnomluvný, freiredend; langsam re-
dend. Us. Vk.

Volnomyslník, a, m., der Freigeist. Sm.

Volnomyslnosť, i, f. = volné myšlení,
das Freidenken. L. — V. = neostýchavosť,
die Freimüthigkeit. Hanka. — V. = ochot-
nosť, hotovosť, die Bereitwilligkeit. — Jg.

Volnomyslný, freidenkend. Jg.

Volnonosný, freitragend. V. styky kolejí.
Zpr. arch. XI. 2. 2.

Volnoplýtevník, a, m. V-ci, eleuterata,
die Kiefermäuler. Šm.

Volnoprašničný. V. rostliny, freibeute-
lige Pflanzen, corisanthereae. Nz.

Volnořekosť, i, f. = volnomluvnosť. Jg.

Volnořeký, volnořečný (Vk. ) = volno-
mluvný. Mus.

Volnorodý, freigeboren. Dch.

Volnorostlý, freiwüchsig. Dch.

Volnosemenný = prostosemenný, los-
kernig, nucleatus. Nz.

Volnoslužba, y, f. = ochotná služba,
die Gefälligkeit, freundschaftlicher Dienst.
Žer. 1615.

Volnoslužebnosť, i, f., die Dienstfertig-
keit.

Volnoslužebný, dienstfertig. Plk.

Volnosť, i, f. = hotovosť, ochotnosť, die
Willigkeit, Bereitwilligkeit, Nachgiebigkeit.
V-ti dokázati. V. Volnosť k službě. Us. Po-
mohlť sem jemu vida jeho stálú v. k sobě.
Arch. III. 378. — V. = užívání své vůle,
svých sil atd., die Freiheit. Kde mezi mno-
hými věcmi vybrati sobě v. se dává, máš
se rozmýšleti dlouho. Kom. V. průmyslu či
průmyslová, die Gewerbsfreiheit. Nz. V., ty
nebes dcero!; V. pospoje, náboženská, du-
chová (ducha, die Geistesfreiheit). Dch. V.
živnostenská, die Gewerbefreiheit. Šp. V.
kolu ubrati, beim Rad Luft abnehmen. Šp.
Zabezpečena Němcům neobmezená v. šířiti
obec svoji. Ddk. IV. 25. Bez lúbosti řeči
není volnosti národa. Na Slov. Tč. — V. =
prostrannosť, plac, die Geräumigkeit, der
Platz. V. V. místa, šatu, postele, vězení. —
V. = neostýchavosť, die Freimüthigkeit. Plk.

Volnoš, e, f., alstonia, die Alstonie. V.
dlouhoplodá, a. scholaris. Vz Rstp. 1055.

Volnota, y, f. = volnosť. Dch. Vladislav
nabyl více v-ty proti Kunratovi. Ddk. III.

131.

Volnoteplý, lau. L.

Volnotoký, freifliessend. V. řeka Tesař

Volňounký, allmälig. V. postup. Dch.

Volnověrec, rce, m., der Freigeist. D.

Volnověrectví, volnověrství, n. = vol-
nosť u víře, die Freigeisterei. D.

Volňoves, vsi, f. (Vliněves), ves u Prahy.
Vz Blk. Kfsk. 9.

Volnovládce, e, m. = samovládce, der
Alleinherrscher, pol.

Volnovládný, -vládý, selbst-, allein-
herrschend, autokratisch. L.

Volnovládství, n., die Republik. L.

Volnozedník, a, m., Freimaurer, m. Dch.



	784

	Volnar, a, m., osob. jm. Šd. Volnavě = zvolna, langsam. Šel v. U Rychn. Msk. Volně = dobrovolně, hotově, ochotně, rád, bereit, willig. V. někomu sloužiti. V. Volně něčeho se odsloužiti. Žer. Pochybovati ne- ráčíme, že se v tom stavové v. ukáží a nápomocni budou. Nar. o h. a k. Nižádný neměl by v. hřešiti; Nižádný k Bohu se neobrátí, jedné v.; Druhé jest (služba lidská) uvedená dobrovolenstviem, tak že jeden člověk podá se volně druhému v službu pro odplatu tělestnu. Hus I. 430., II. 275., 349. (Tč. ). — V. = pohodlně, snadno, gemächlich, bequem, ungehindert, leicht. Do těsného sudu vsadil, v němž ani seděti ani ležeti v. nemohl. V. Tam může vůz v. obrátiti. Ros. Není mi hrubě volně. D. — V. = svobodně, podlé vůle, bez překážky, frei, ungebunden. V. k něčemu se přimlouvati. Zř. F. I. A. III. Aby v. mluviti mohl, cožby chtěl; Může s ním v. mluviti. V. Volně se mohu pro- cházeti. Har. V. mysliti. Jel. V. horliti. Dch. A tej lúky s tiem mlýnem v. a bez všelijaké překážky užívati mají. List z r. 1587. Vše, co chceš konati, konaj v. BO. Takovou svobodu ve svém vězení měl, aby i kázati i psáti volně mohl. BR. II. 667. b. Aby voda v. šla. Arch. IV. 212. Volněti, -ějí, ěl, ění = volným počínám býti, weit werden, Bern.; nachlassen. L. Volní mlýn (který volové táhnou), Ochsen- mühle, f. Ros. Volnice, e, f. = volné trhovisko na voly, maso, chléb atd., der Freimarkt. Žádný masar, který by neměl svého cechu, nebude míti v našem městě slobody na v-cu, která má trvať od rána až do poledne v sobotu. Maso, které jest na v-ci zabito, jestli se neminulo, žáden nemá slobody do jatky ho vnésti. Sl. let. V. 324. Volníček, čka, m., osob. jm. Šd. Volník, a, m. = volný, svobodník, der Freibauer. 1566. Vz. Gl. 368. — V. = cizí masař, fremder Fleischer, Rkp. 1585. Boč. exc. — V., der Freihacker, Freibäcker. Vz Volný, Volniíce. Volniti, il, ěn, ění, freier, geräumiger, weiter machen, nachlassen. Bern. A zrak se volní obtěžkaný k pláči. Kká. Td. 7. Volno, vz Volný. — V., adv. = svobodno, frei, erlaubt. V. máš. Sych. Jest vám v. Dch. Když kdo klupe na dvéře, říká se: Volno! Na Mor. Tč. Není každému co libo, to volno. Prov. — s inft. Nelíbil-li se sňatek man- želský, volno bylo pojatou propustiti. Kom. Jim volno bylo vcházeti. Br. Vz Potřeben býti. Když basilejský sbor již dal byl toho příklad, bylo i věřícím volno vstupovati s Čechy ve vyjednávání mírná. Pal. Dj. III. 3. 53. — V., na Slov. = volnosť, die Wahl, Erlaubniss. V. dáti někomu, míti. Bern. — V. = snadno, příjemno, gemächlich, geräu- mig, leicht, angenehm. V. mu létati, jako ptáku. Kom. Tu nám aspoň v. Ráj. Volnočinný, willkührlich. L. Volnoduchý, freigeistig. Dch. Volnokroký, langsam gehend. Us. Vk. Volnokvětý = s volnými květy, laxi- florus. V. ostrožka. Rostl.	Volnolatnatý, freirispig. V. květy. Rostl. III. 20. Volnomluvnosť, i, f., die Sprechfreiheit. L. Volnomluvný, freiredend; langsam re- dend. Us. Vk. Volnomyslník, a, m., der Freigeist. Sm. Volnomyslnosť, i, f. = volné myšlení, das Freidenken. L. — V. = neostýchavosť, die Freimüthigkeit. Hanka. — V. = ochot- nosť, hotovosť, die Bereitwilligkeit. — Jg. Volnomyslný, freidenkend. Jg. Volnonosný, freitragend. V. styky kolejí. Zpr. arch. XI. 2. 2. Volnoplýtevník, a, m. V-ci, eleuterata, die Kiefermäuler. Šm. Volnoprašničný. V. rostliny, freibeute- lige Pflanzen, corisanthereae. Nz. Volnořekosť, i, f. = volnomluvnosť. Jg. Volnořeký, volnořečný (Vk. ) = volno- mluvný. Mus. Volnorodý, freigeboren. Dch. Volnorostlý, freiwüchsig. Dch. Volnosemenný = prostosemenný, los- kernig, nucleatus. Nz. Volnoslužba, y, f. = ochotná služba, die Gefälligkeit, freundschaftlicher Dienst. Žer. 1615. Volnoslužebnosť, i, f., die Dienstfertig- keit. Volnoslužebný, dienstfertig. Plk. Volnosť, i, f. = hotovosť, ochotnosť, die Willigkeit, Bereitwilligkeit, Nachgiebigkeit. V-ti dokázati. V. Volnosť k službě. Us. Po- mohlť sem jemu vida jeho stálú v. k sobě. Arch. III. 378. — V. = užívání své vůle, svých sil atd., die Freiheit. Kde mezi mno- hými věcmi vybrati sobě v. se dává, máš se rozmýšleti dlouho. Kom. V. průmyslu či průmyslová, die Gewerbsfreiheit. Nz. V., ty nebes dcero!; V. pospoje, náboženská, du- chová (ducha, die Geistesfreiheit). Dch. V. živnostenská, die Gewerbefreiheit. Šp. V. kolu ubrati, beim Rad Luft abnehmen. Šp. Zabezpečena Němcům neobmezená v. šířiti obec svoji. Ddk. IV. 25. Bez lúbosti řeči není volnosti národa. Na Slov. Tč. — V. = prostrannosť, plac, die Geräumigkeit, der Platz. V. V. místa, šatu, postele, vězení. — V. = neostýchavosť, die Freimüthigkeit. Plk. Volnoš, e, f., alstonia, die Alstonie. V. dlouhoplodá, a. scholaris. Vz Rstp. 1055. Volnota, y, f. = volnosť. Dch. Vladislav nabyl více v-ty proti Kunratovi. Ddk. III. 131. Volnoteplý, lau. L. Volnotoký, freifliessend. V. řeka Tesař Volňounký, allmälig. V. postup. Dch. Volnověrec, rce, m., der Freigeist. D. Volnověrectví, volnověrství, n. = vol- nosť u víře, die Freigeisterei. D. Volňoves, vsi, f. (Vliněves), ves u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 9. Volnovládce, e, m. = samovládce, der Alleinherrscher, pol. Volnovládný, -vládý, selbst-, allein- herrschend, autokratisch. L. Volnovládství, n., die Republik. L. Volnozedník, a, m., Freimaurer, m. Dch.