571

Krasopaní, Smrtonoš, Kralomoc, Hladolet,
Nebešťanka, Ceres, Pallas, Juno, Vesta. Jg.
P-ty, oběžnice: hořejší, dolejší; tabule planet.
Nz. Planety lidem čísti (z hvězd budoucí věci
předpovídati). V. Z běhu planet hádati. V.
Na nešťastné planetě se naroditi. Č.

Planetář, e, m., der Astrolog. Gl. 231.
Vz Planetník.

Planetari-um, a, n., dle Gymnasium,
z řec., sestrojení oběžnic, Rk., stroj, jímž
pohybování se planet kolem slunce v malém
se napodobuje k znázornění zákonů jich
oběhu. Vz S. N. — Planetarní mhly,
zvláštní tělesa nebeská. Vz S. N. — Pla-
netářský. P. umění, Planetenleserkunst;
světlo, Planetenlicht. Krok. — Planetář-
ství, n., hádání z planet, astrologie, die
Sterndeuterei. D.

Planěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zplaněti,
planým se díti, schlechter, wilder werden,
ausarten. Planí a chladne lid. Kom. Réva,
když se nedělá, hned zplaní. Ros.

Planetní rok, das Planetenjahr. D.

Planetník, a, planetář, e, m., praktikář,
astrolog, kdo lidem z planet hádá, der Stern-
deuter. V., Br.

Planetový, Planeten-. P. hodiny = části
dne od východu až k západu slunce, aneb
noci od slunce západu až k východu. S. N.

Planetský = planetní, Planeten-. P. řád.
Alex. fab. c. 160.

Planetstvo, a, n., die Planeten, das Pla-
netensystem. Rostl.

Planchette, (fr., planšet), u, m., měřický
stolek, Messtisch, m.; úzká deštička z předu
ve šněrovačce, Miederstab, m. Rk. Vz strany
odvozeni Mz. 278.

Plání, n., das Lodern. Vz Pláti, Koš.

Planíce, mě. v Plzeňsku. — P., Planitz,
ves v sas. Zvikavsku.

Planící kosa, k sekání, die Heckensense.
Reš.

1. Planička, vz Pláň. — P., planá hruška,
Holzbirn, f. Us. P., plané jablko, der Holz-
apfel. Jsou ta jablka dobrá? Nejsou, vždyť
jsou to planičky. Mor. Hý.

2. Planička, y, f., Planitzka, ves v Kla-
tovsku.

Planiglob, u, m., z lat., plochokoule,
mapa země n. nebes, představující polokouli
v rovné ploše. S. N. Erd- o. Himmelskugel-
karte, Abbildung der Erd- o. Himmelshalb-
kugel auf einer Ebene.

Planík, u, m., tyčkový plot, das Staket.
U Litovle. Kčr.

Planika, y, f., arbucus unedo, Erdbeer-
baum, m. Kk. 193.

Planimetr, u, m., lat.-řec., plochoměr,
Planimeter, m., Instrument, welches den Flä-
cheninhalt ebener Figuren angibt, wenn man
mit einem daran angebrachten Stifte den
Umfang der letzteren umfährt. Nejlepší p-ry
jsou: Wetli-ho linearní, das Linearpl. a J.
Amsler-Laffon-ův polarní, dasPolarplanimeter.
Hý. — Planimetrie, e, f., plochoměrství,
ona čásť geometrie, která zanáší se veličinami
prostornými v jedné rovině jsoucími ohle-
dávajíc jejich polohu, tvar, velikost', vůbec
zákony jich se týkající. Vz S. N. Flächen-
messkunst, f.

Planín, a, m., ves a) u Březnice, b) u
Rokycan. PL.

Planina, y, f., vz Plaň. Háj. P. horská
(plateau). Nz. P. — vysočina s povrchem
rovným. Blř. — P., v geom., rovná plocha,
ebene Fläche. Sedl. — P., neúrodná půda.
Mor. Mřk.

2. Planina, y, f., mě. v Krajině. — P.,
Montpreis, mě. v Dolním Štýrsku. S. N.

Planiště, ě, n., zahrada, kde se pláně
vysazují, Baumschule, f. Zahradník do planišť
pláně sází. Kom. J. 381. — P., planina, die
Esplanade. Bur.

Planiti, il, ěn, ění; planívati = plané
činiti, wild machen. Ros. — P.= rovnati,
čistiti, planen, planiren, ebnen. — co: louku.
Us. — P., pleniti, vysekávati, hubiti, vyko-
řeniti, vykopati, reuten, ausrotten, ausstocken,
aushauen. Jg. — co: les, D., zemi. Plk. P.
púštie. BO. — co na co: lesy na pole. Ros.
— P., žíti (žnu), sekati, mähen. Reš.

Plaňk, u, m., ohrada plaňková, plot plaň-
kový a vůbec dřevěný (oproti zdi), der Sta-
ketenzaun. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz
Plaňka.

Plaňka, planka, y, f., dřevo, jímž se něco
zahrazuje, kůl v plotě, die Planke, Stakete.
V. — P., strom jednotlivý po poražení lesu
zbylý. Us. u Petrovic. Dch. — Planky, dřeva
v chlévě jako podlaha položená, Dielen, f.
Us. u Poličky.

Plánka, y, f. (vz Pláň), sazenice. Koub. —
P. na Mor., planá jabloň, hruška, Leška;
plané ovoce. Pm. Z hladu jedl pláňky až mu
zuby od nich trnuly. Us. Rychn.

Plankati, o dětech, weinen. U Olom. Sd.

Plaňkovati, plankovati, plaňkami hra-
diti, mit Planken umzäunen, pallisadiren. —
se kde od koho. Novoměští plaňkovali se
na příkopech od staroměstských. V., Let. 88.

Piano, a, n., otevřené pole, offenes Feld.
Pod' na plano. Us. — P., planov, u, m., pla-
nova, y, f., plac vysekaného dříví, ausge-
hauener Wald, der Waldhau. Piano činiti,
dělati. D. — P., neštěpno, neúrodno, prázdno,
unfruchtbaar, leer, wild. Lépe málo a dobře,
než mnoho a piano (zpívati). Koll. A nezů-
stala p-nem touha ta. Sš. L. 151. To spojení
s Kristem nesmí na jalovo a p. splynouti.
Sš. I. 76. Naše hruška po každé kvete jen
na piano (kvete, ale nemá nikdy ovoce). Us.
Na piano mluviti. Us. Hý. Vz Planý.

Planomel, a, m., leerer Schwätzer. Rk.

Planoprs, u, m., helorus, hmyz. Krok.

Planosť, i, f., Flachheit; Inhaltlosigkeit,
Unfruchtbarkeit, Wildheit, f. Dch.

Pianoten, u, m., nerost, Schwarzeisenstein.
Presl.

Planotřešně, e, f., lépe: planá třešně. Jg.

Planouti, vz Pláti.

Planovati, planiren, z lat. Půh. 1490.
Boč.

Pianoví, plaňava, leerer Raum im Walde,
der Waldhau. Půh. 1497.

Planské, ého, n., ves u Prachatic. PL.

Pláňský, co na plani jest, pläner. P
vápno, opuka. Mus.

Planšet, vz Planchette.

Plant, u, m., vz Planta, Leinkittel, m,
U Olom. Sd.