Předchozí (1024)  Strana:1025  Další (1026) |
|
|||
1025
|
|||
|
|||
nevidí (o hrdém). DŠk. II. 245. Vida v něm
moc nejednakú. ADth. V. v něčem svůj prospěch. Us. Pdl. Jakž na kom vidí a na sobě; Vizi v panenském stavu panny dvoje; V-me to před sebú, že . . . Št. Kn. š. 40., 61., 93. Co kde vidíš, ne všemu chtěj. Smil. — čeho. Vizte světa obludného. Zastr. Gb. Ml. II. 110. — co odkud. Vidíme to ze čtení. Št. — Št. Kn. š. 92. — jak. V. něco převráceně; Oko naše vidívá jasně u vzdá- lenosti ¼ m. Mj. Nám minulé vidět lze přítomně. Nrd. Sám dobře vidíš, že ... . Výb. II. 41. Příliš černě vidíš. Šml. I. 46. Na oko vidím (vlastníma očima). 1550. Wtr Obr. 31. Vida Boha okem k oku. Št. Kn. š. 123. Vidí aj cez deravú desku. Slov. Rr. Sb. — kam (komu) Vidí mu do kapsy (co má), do ruky (ví, co dělá), do huby (ví, co chce říci). Čce. Tkč. Hledí do repy a vidí do mrkvy. VSlz. I. 237. Viz za se, před sebú uzříš. Smil. Básník vidí věcem do duše. Dk. Aesth. 347. — o kom. Viz o sobě. Hrad. 130. b. — se kdy. V svých snech se vídám na pobřeží moře. Osv. VII. 29. Otec jeho po své věštbě viděl, že ... . Št. Kn. š 10. — s inft. Viděla ho velmi nerada odcházeti. Sá. Vida se býti v tak velikém štěstí. Výb. II. 1621. Spojitosť těch jmen na východní položení Antů po- ukazovati se vidí. Šf. Strž. II. 26. — an. Když vizi, ano někto činí něco dobrého. Št. Kn. š. 34. — se komu. To se mi ne- vidí (nepodobá, nelíbí). Brt. D 285. V-lo se mi za hodné, abych . . . 1512. Mus. Vididlo, a, n. = čidlo zrační. Šv. 50.
Vidiek, vidík, u, m. = okolí, okres, sto-
lice, Němc. II. 383., lícní strana, kterou viděti, místo, jež odevšad viděti, Freiplatz. Brt. D. 285. Na v- ku, in conspectu omnium; Nechte to na v-ku (kde by to bylo viděti). Ib. Je-li něco zrovna na očích, je to na v-ku. Val. Vck. Zablisne sa, blesk ožiari zaraz vidiek tmavý. Ppk. I. 222. Moje po- těšenie šlo dolu v-kom; Mal som frajerečku v oravskom v-ku. Koll. Zp. I. 110., 223. Vidim, ě, Šf., Km. 1886. 28., gt. V-mi:
Pal. Rdh. I. 130. Gt. obyčejněji: Vidimě. Vidimační, Vidimirungs-. V. klausule.
Bor. 408. Vidimus, u, m. = vidimovaná listina.
Arch. X. 166. Vidina. Vz Mus. 1840. 232.
Vidinnosť. Cf Jg. Slnosť. 36 , Dk. Dj.
f. 28. Soubor jestoty s v-stí konavě se za- kládá. Pal. Rdh. I. 341. Vidinný. V.V. 24., Dk. Aesth. 594. V.
krásno. Dk. Vidlač, e, m. = dělník vidlemi pracující.
Mor. Rgl. Vidlák, furcifer (ve smyslu: šibeničník).
16. stol. Truhlář exc. Vidlan, u, m. = druh jednoduchého kvě-
tenství. L. Čel. Vz násl. Vidlanovitý. V-té či brachialní kvéten-
ství. Vz Vstnk. 1892. 170. Vidlatka, y, f., lichia. Cf. Brm. III. 3.
125. Vidlato = vidlatě. V. vetvitý. Slov. Let.
Mt. sl. XI. 1. 12. |
Vidle. Cf. Mkl. Etym. 391. b. Křičí, jak
by ho na v. brali. Us. Dch. — V. = roz- váděcí roura u dvojproudní stříkačky. Us. Pdl. — Vidlice železné na vsazování hrnců do kamen. Brt. V. ojnice u lokomotivy. NA. IV. 206. V. u loďky, do nichž při ve- slování vesla se kladou. Ib. III. 165. Cf. Vl- ček. V. k vyzdvihování hadic. Smekal. V. u vah. Mi. 75. V. = ožeh. Brt. — Vidličky. Cf. Sdl. Hr. III. 149. Nositi zadnici na v-kách = shrbeně choditi. Ús. — V. hadí = jazý- ček. Mtc. XVI. 87. Vidlica, e, f. = koza s růžky jako vi-
dlička. Mor Brt. — V., Milzbrand. Slov. Rr. Sb. Rožný dobytok na v-cu padá. N. Hlsk. III. 285. Vidlicovatě, gabelförmig. V. rozvětvený.
Frč., Kk. Br. 7. Vidlička u nás. Vz Ott. VI. 451.
Vidličnatě, gabelästig. V. rozeklaný.
Frč. Vidlín, u, m. = náčiní k dobývání řepy
na způsob vidlí. Dumek. Vidlok. Cf. Brm. I. 3. 178.
Vidlonosec, sce, m. V. jihoafrický, di-
cranorrhina Smithi, Gabelnase, brouk. Brm. IV. 106. Vidlonožec. Brm. IV. 2. 33.
Vidloroh. Brm. I. 3. 183.
Vidlovka, y, f. = přehrada železná před
pokladnou v nádražích, ve spořitelnách, u pokladen atd., die Gabel. Dch. Vidma. Cf. Ukaz. 75.
Viďma, vz Věďma.
Vidmo, das Farbenbild V. barevné, slu-
nečné. Schd. I. 135., 222. — Cf. ZČ. III. 156., Stč. Zem. 249., 135., 151., SP. II. 136. V. = přízrak. Cf. Slov. zdrav. 397. Vidmoměr, u, m., Spektrometer. Ck.,
ZČ. Vidmový. V. světlo, paprsky, SP. II.
140., 143., barvy. Dk.. Vz Vidmo. Vidmý, Sch . V. pohár.
Vidna, y, f., perspectiva. Pršp. 59.
Vidnary = druh jablek. Na mor. Kopan.
Brt. L. N. II. 112. Vidňák, u, m. = druh jablek. Na Mor.
Rgl. Vidnar, vz Vinar (dod.).
Vidnosť, i, f., historia. Pršp. 87.
Vidný, sichtbar. Kká., Vch. Ar. II. 51.
Diabol rád chodieva v podobe anjela, ale mu vždy vidno kus rožka alebo kopyta. Slov. Rr. Sb. Vidom. Na v. oční jahody dozrievaly ;
Strom začal na vidom očú zelenať sa. Dbš. Sl. pov. II. 44., 58. Cf. List. fil. IX. 118. Vidomý. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Proti
nepřátelóm v-mým a nevidomým. Modl. 73. b. To měl jedno v-mé zjevenie. Pass. mus. 408. Vidotvorný, specificus. V.V. 5.
Vidovisko, a, n.= pohled, obzor? Slov.
Noc v závojom zastrela. Sldk. 127. Ach, to je krása, to je malebné v. Phľd. III. 388. Vidrholec. Je tu jako na v-lci (silně tu
fičí). Us. Lépe snad vydrholec, vy-drholec. Vz Drholec. |
||
|
|||
Předchozí (1024)  Strana:1025  Další (1026) |