1025

nevidí (o hrdém). DŠk. II. 245. Vida v něm
moc nejednakú. ADth. V. v něčem svůj
prospěch. Us. Pdl. Jakž na kom vidí a na
sobě; Vizi v panenském stavu panny dvoje;
V-me to před sebú, že . . . Št. Kn. š. 40.,
61., 93. Co kde vidíš, ne všemu chtěj. Smil.
— čeho. Vizte světa obludného. Zastr. Gb.
Ml. II. 110. — co odkud. Vidíme to ze
čtení. Št. — Št. Kn. š. 92. — jak. V. něco
převráceně; Oko naše vidívá jasně u vzdá-
lenosti ¼ m. Mj. Nám minulé vidět lze
přítomně. Nrd. Sám dobře vidíš, že ... .
Výb. II. 41. Příliš černě vidíš. Šml. I. 46.
Na oko vidím (vlastníma očima). 1550. Wtr
Obr. 31. Vida Boha okem k oku. Št. Kn. š.
123. Vidí aj cez deravú desku. Slov. Rr.
Sb. — kam (komu) Vidí mu do kapsy
(co má), do ruky (ví, co dělá), do huby
(ví, co chce říci). Čce. Tkč. Hledí do repy
a vidí do mrkvy. VSlz. I. 237. Viz za se,
před sebú uzříš. Smil. Básník vidí věcem
do duše. Dk. Aesth. 347. — o kom. Viz
o sobě. Hrad. 130. b. — se kdy. V svých
snech se vídám na pobřeží moře. Osv. VII.
29. Otec jeho po své věštbě viděl, že ... .
Št. Kn. š 10. — s inft. Viděla ho velmi
nerada odcházeti. Sá. Vida se býti v tak
velikém štěstí. Výb. II. 1621. Spojitosť
těch jmen na východní položení Antů po-
ukazovati se vidí. Šf. Strž. II. 26. — an.
Když vizi, ano někto činí něco dobrého.
Št. Kn. š. 34. — se komu. To se mi ne-
vidí (nepodobá, nelíbí). Brt. D 285. V-lo
se mi za hodné, abych . . . 1512. Mus.

Vididlo, a, n. = čidlo zrační. Šv. 50.

Vidiek, vidík, u, m. = okolí, okres, sto-
lice, Němc. II. 383., lícní strana, kterou
viděti, místo, jež odevšad viděti, Freiplatz.
Brt. D. 285. Na v- ku, in conspectu omnium;
Nechte to na v-ku (kde by to bylo viděti).
Ib. Je-li něco zrovna na očích, je to na
v-ku. Val. Vck. Zablisne sa, blesk ožiari
zaraz vidiek tmavý. Ppk. I. 222. Moje po-
těšenie šlo dolu v-kom; Mal som frajerečku
v oravskom v-ku. Koll. Zp. I. 110., 223.

Vidim, ě, Šf., Km. 1886. 28., gt. V-mi:
Pal. Rdh. I. 130. Gt. obyčejněji: Vidimě.

Vidimační, Vidimirungs-. V. klausule.
Bor. 408.

Vidimus, u, m. = vidimovaná listina.
Arch. X. 166.

Vidina. Vz Mus. 1840. 232.

Vidinnosť. Cf Jg. Slnosť. 36 , Dk. Dj.
f. 28. Soubor jestoty s v-stí konavě se za-
kládá. Pal. Rdh. I. 341.

Vidinný. V.V. 24., Dk. Aesth. 594. V.
krásno. Dk.

Vidlač, e, m. = dělník vidlemi pracující.
Mor. Rgl.

Vidlák, furcifer (ve smyslu: šibeničník).
16. stol. Truhlář exc.

Vidlan, u, m. = druh jednoduchého kvě-
tenství. L. Čel. Vz násl.

Vidlanovitý. V-té či brachialní kvéten-
ství. Vz Vstnk. 1892. 170.

Vidlatka, y, f., lichia. Cf. Brm. III. 3.
125.

Vidlato = vidlatě. V. vetvitý. Slov. Let.
Mt. sl. XI. 1. 12.

Vidle. Cf. Mkl. Etym. 391. b. Křičí, jak
by ho na v. brali. Us. Dch. — V. = roz-
váděcí roura u dvojproudní stříkačky. Us.
Pdl. — Vidlice železné na vsazování hrnců
do kamen. Brt. V. ojnice u lokomotivy.
NA. IV. 206. V. u loďky, do nichž při ve-
slování vesla se kladou. Ib. III. 165. Cf. Vl-
ček. V. k vyzdvihování hadic. Smekal. V.
u vah. Mi. 75. V. = ožeh. Brt. — Vidličky.
Cf. Sdl. Hr. III. 149. Nositi zadnici na v-kách
= shrbeně choditi. Ús. — V. hadí = jazý-
ček. Mtc. XVI. 87.

Vidlica, e, f. = koza s růžky jako vi-
dlička. Mor Brt. — V., Milzbrand. Slov.
Rr. Sb. Rožný dobytok na v-cu padá. N.
Hlsk. III. 285.

Vidlicovatě, gabelförmig. V. rozvětvený.
Frč., Kk. Br. 7.

Vidlička u nás. Vz Ott. VI. 451.

Vidličnatě, gabelästig. V. rozeklaný.
Frč.

Vidlín, u, m. = náčiní k dobývání řepy
na způsob vidlí. Dumek.

Vidlok. Cf. Brm. I. 3. 178.

Vidlonosec, sce, m. V. jihoafrický, di-
cranorrhina Smithi, Gabelnase, brouk. Brm.
IV. 106.

Vidlonožec. Brm. IV. 2. 33.

Vidloroh. Brm. I. 3. 183.

Vidlovka, y, f. = přehrada železná před
pokladnou v nádražích, ve spořitelnách,
u pokladen atd., die Gabel. Dch.

Vidma. Cf. Ukaz. 75.

Viďma, vz Věďma.

Vidmo, das Farbenbild V. barevné, slu-
nečné. Schd. I. 135., 222. — Cf. ZČ. III.
156., Stč. Zem. 249., 135., 151., SP. II. 136.
V. = přízrak. Cf. Slov. zdrav. 397.

Vidmoměr, u, m., Spektrometer. Ck.,
ZČ.

Vidmový. V. světlo, paprsky, SP. II.
140., 143., barvy. Dk.. Vz Vidmo.

Vidmý, Sch . V. pohár.

Vidna, y, f., perspectiva. Pršp. 59.

Vidnary = druh jablek. Na mor. Kopan.
Brt. L. N. II. 112.

Vidňák, u, m. = druh jablek. Na Mor.
Rgl.

Vidnar, vz Vinar (dod.).

Vidnosť, i, f., historia. Pršp. 87.

Vidný, sichtbar. Kká., Vch. Ar. II. 51.
Diabol rád chodieva v podobe anjela, ale
mu vždy vidno kus rožka alebo kopyta.
Slov. Rr. Sb.

Vidom. Na v. oční jahody dozrievaly ;
Strom začal na vidom očú zelenať sa. Dbš.
Sl. pov. II. 44., 58. Cf. List. fil. IX. 118.

Vidomý. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Proti
nepřátelóm v-mým a nevidomým. Modl.
73. b. To měl jedno v-mé zjevenie. Pass.
mus. 408.

Vidotvorný, specificus. V.V. 5.

Vidovisko, a, n.= pohled, obzor? Slov.
Noc v závojom zastrela. Sldk. 127. Ach,
to je krása, to je malebné v. Phľd. III.
388.

Vidrholec. Je tu jako na v-lci (silně tu
fičí). Us. Lépe snad vydrholec, vy-drholec.
Vz Drholec.