Hledně, ě, f., budella (de radicibus).
Prešp. 809. (Gb. ).

Hledný = hledící. Nejsa nikdy jinam
hledný. Um. roud. 648,

Hleďse, Flammenpappel, hora v Orlických
horách. Jrsk. XXII. 155.

Hlek, u, m. = hlt, haustum. Fagif. 38^b.

Hlenný. H. zánět střeva, enteritis mu-
cosa. Ktt.

Hlenotkaňový nádor, myxoma hyalinum.
Ktt.

Hlenotok, u, m. H. nosní = rýma, prů-
duškový, bronchitis catarrhalis serosa. Ott.
XXII. 436. H. spojivky novorozeňat, krha-
vosť očí nemluvňat, Conjunctivitis blennor-
rhoeica neonatorum, Augenblennorrhoea der
Neugeborenen. Ktt.

Hlenotoký zánět vaku slzního, dakryocys-
titis blennorrboeica. Ktt.

Hlenovitý. H. stolice, schleimiger Stuhl;
h. zvrhlosť, degeneratio myxomatodes, schlei
mige Erweichung; — h. léky, schleimige
Arzneimittel, mucilaginosa.

Hleznočlunkový. Hřbetní a dolení vaz
h-vý, ligamentum calcaneoscaphoideum dor-
sale et inferius. Ktt.

Hleznopatový. Vnější a zadní vaz h-vý,
ligamentum talocalcaneum externum et pos-
ticum. Ktt.

Hliba, y, f., rarcora, něj. had. Prešp.
510. (Gb. ).

Hlibaň, ě, f. = hluban. Mš.

Hlídati. Kam pak to hlídá (hledí, smě-
řuje)? Us. Deštná. Mš.

Hlima, y, f., mimus. Rozk. P. 1050 Sr.
Hluma.

Hlína. Druhy hlíny (ještě): armenská či
sienská, bílá, cihlářská, červená, dýmkářská,
kaolin, plastická, valchářská, žlutá. KP. IX.
81., 69 nn. Hnětení, mísení, močení hlíny.
Vz ib. 124. nn.

Hlinár, a, m. H. dělal hradby (Lebm-
treter). Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 50.

Hliněnice, e, f. = hlinník, Lehmgrube,
Thonboden (hlinitá půda). Vz Gb. Slov.

Hliněnišče, e, n. = hliniště. Vz Gb.
Slov.

Hliněný. H. zboží (jeho sušení, barvení,
pálení). Vz KP. IX. 193. nn.

Hliník, a, m., saprinus, brouk. Vz Ott.
XXII. 627.

Hlinitý kámen: hlína (cihlářská), jíl
(hlinka), mastnice, břidlice. Vz KP. IX. 259.

Hlinník, u, m., Lehmgrube. Vz Gb. Slov.
Hliněnice.

Hlinokop, a, m. = kdo kope hlínu, sedlák.
Kká. Sion II. 6.

Hlístka, y, f., vz Červivka (zde).

Hlíva, y, f., rhizopogon, rod hub. Vz Ott.
XXI. 665.

Hlivěti = živořiti. Koll. Rozpr. — kde.
V prachu země h-li (tleli) mrtvi. Msn. II.
189.

Hlivice, e, f., zdrobn. hlíva. Vz Gb.
Slov.

Hlivohoubovitý sval, musculus bulbo-
cavernosus, Schwellkörpermuskel. Ktt.

Hlivojádrový. H. koktání. Ktt.

Hlivový. Náhlá obrna hlivová, myelitis
acuta medullae oblongatae. Ktt.

Hlíza. H. vaziva kolmandlového; Hlízy
žlaz potních; h. lejnová, abscessus sterco-
ralis, ledvinná, Nierenab3cess, nephritis sup-
purativa, mišková, abscessus follicularis,
převleklá, a. metastaticus, sběhlá, a. conges-
tivus, zahltanová, a. retropharyngealis. Ktt.
H. = boule, která se stává natlučením. Domažl.
Čes. I. XII. 307.

Hlíznatý, drüsig (vředovatý, krtičnatý,
glandulosus). Ktt.

Hlízosloví, nádorosloví, n., Oncologie. Ott.
XVIII.

Hlod, u, m. H svědomí. Slád. Rich. 134.

Hlodavý. H. výčitky. Zvon III 327.

Hlomozný. Byl to bytelný Chod, těla
vysokého, údů b-ných. Hruš. 76.

Hlostajník, a, m. — chostajník. Mš.

Hlošák, u, m. H. jelení (jelení skok,
houba). Čes. 1. XII. 383.

Hloubnouti = hlubším se stávati. Bahno
tam hloubne. Hol. Met. I. 143. Sr. Hlouběti.

Hloukati = činiti hluk, práskati. — čím:
bičem. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

Hloupatý = dosti hloupý. Kub. List. fil.
1901. 255., Čes. 1. XIII. 123.

Hloupost jest dar boží, ale člověk ho
nesmí zneužívati. Exc.

Hloupoušče, ete, n. = hloupé house. Kun.
Id. 10.

Hloupý, jak stará motyka, jako dudy,
jako kovářovy boty, Čes. 1. XI. 22., 269., jako
Mikšovy boty, jako bulík, · Ten jedl hloupou
kaši; Toho krmili vařečkou místo lžící;
Tomu snědli slepice zrníčka; Je náručního
vola bratr; Je dřevo, za které vůl tahá
(chomout); Je vrtané dřevo (trouba). Čes.
1. XIII. 176. —177.

Hloužek, pole u Mikulovic. Čas. mor.
mus. III. 133.

Hlový = hlohový. Vz Gb. Slov.

Hlož v. hloh, tribulus. Rostl. D. 87b.

Hloženka, y. f. = hlohová jahoda. Bhm.
hex. 248. Sr. Hlozinka.

Hložina, y, f. = místa hlohem obrostlá.
Sá. XVII. 126.

Hľpa, y, f. = lípa. U Znojma u Brna.
Sb. D. 43.

Hltan kovový — dě'o. Kká. Sion. I. 183.
— H. Zánět h-nu tyfový, pharyngotyphus.
Ktt.

Hltání, n., vz Hltati.

Hltivý, fressend. Vz Gb. Slov.

Hltounství, n. Nár. list. 1902. č. 79. 3.

Hlúb, vz Hloub (košťál). Bl. 339. — H.
i, f. = hlubokosť. Z húůbi volal jsem k tobě,
de profundis. Ž. wit. 129. 1.

Hlúbě = hluboko. Povídka vešla h. v pa-
měť mou. Zr. Let. I. 46. Daleko h. (hlou-
běji). Baw. T. v. 946.

Hlubinka, y, f. H. (skulinka) svalová,
lacuna musculorum. Ktt

Hlubnotoký Okean. Msn. II. 258.

Hlubnovltý Okean, βα&ύρροος. Msn. Od.
294.

Hlubočenín, a, m. = obyvatel místa hlu-
boko ležícího. Vz Gb. Slov.

Hluboká = kapsa. V zloděj mluvě.