356

Okradomky = kradmo, verstolilerierweise.
Na Slov. Plk.

Okřahnouti, hnul a lil, utí = okřáti, sich
erfrischen. Reš.

Okraj, e, m., okrajek, jku, m., kraj nějaké
věci, der Rand. Okraj lesa, řeky, V., při moři,
Meeresküste, Us. v horn., die Flansche. Bc.
O., obruba žíly (dolní), Salband, n., Besteg,
Saum, m. Hř. — Okrajky, led po obou bře-
zích řeky zamrzovati počínající. Us. n Měl-
níka. — O., okrajek, pl. okrajky = kraje neb
šlaky u sukna. Sahlband, n., Sahlleiste, Borte,
Anschrote, f., Tuchend, n. Jg., Zlob., Us.,
Krok. Čaloun s velikým o-jem, hochschäftige
Tapete, fr. tapisserie de haute lice. Dch. O.
tkaný (prým). BO. — Okrajek = co pryč
odkrojeno jest, Abschnitzel, Abgang. Od-
krojky ze sukna. D. Sbeřte o-ky (zbytky,
fragmenta, ježto sú zbytečné zbyly z bo-
chencóv a ryb). ZN. — Okrajek = krajina
(prkno první od klády uřezané), die Schwarte.
Plk. — O. Krajíc, skrojek chleba, der Ranft.
Plk. — Jg.

Okrájení, n., die Beschneidimg. D.

Okrájený; -jen, a, o, beschnitten.

Okrájeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; okra-
jovati, okrojiti, il, en, ení; okrojovati, ořezati,
um-, beschneiden, beschnippen. V. — co čím:
peníze, Jg., chléb nožem. D. — co z čeho
dle čeho: tolary z šinů vedlé rázu o., nach
dem Gepräge. Har.

Okrají, n., kraj, der Rand, Saum. Mus.

Okrajkovati, kolkovati, rändern. I).

Okrajník, u, m. O. kosý, schräger Platt-
bankhobel; o. kosý posuvný (zum Verstellen);
o. rovný, gerader. P.; o. rovný posuvný; o.
dvoubřitý, Doppel- P.; o. dvoubřitý posuvný.
Skv.

Okřaky, pl., m., hustý šum na shnilé sto-
jaté vodě. Na mor. Zlínsku. Brt.

Okráleti, okralovati, státi se králem, krá-
lovství dojíti, království se ujíti, König
werden, die Herrschaft erlangen. — nad
kým. Nechceme, aby nad námi okrálel. Sš.
L. 183., Zj. 432.

Okřáni, n., posílení se, posila, die Er-
holung, das Aufleben. Ráj.

Okřapa, y, m., dle Despota, der Bengel.
U Přerova. Kd.

Okrasa, y, f., der Schmuck, die Zierde,
Verzierung, Ornament, n., Verschönerung, f.
Vz více v S. N. O. královská, Troj., zlatá, V.,
bronzová, Mus., ženská (šaty, perly, drahé
kamení atd.). V. O. ženských prací : krajka,
blonda (hedvábná krajka), třepení, třapec,
lemování, podlina, nadutina, šikmý pruh, ryš,
květina, prýmka, líčko, přezka, knoflík,
bustky, korálky. S. a Ž. Všecko, což k o-sě
ženské (cultus) příslušie. BO. O. na stůl, při
stavění, na hlavu, D., Hrdla, V., řeči (slova
pěkná, obraty a obrazy příjemné atd.), Jg.,
na krk. Ctnostná žena je okrasou domu. Us.
K okrase města. Pr. měst. Ozdoba mládenců
jest síla jejich, a okrasa starců šediny. Br.
Ta o. se mi líbí, že nic nestojí. Kram. Chrám
okrasami ozdoben jest. Br.' Bez všelikých
okras mluviti. Nt.

Okrasitel, e, m., der Verschönerer. Žid.

Okrasitelka, y, okrasitelkyně, ě, f., die
Verschönererin. Mus.

Okrásiti, okrásliti, okrášliti, okrásniti, il,
sen, slen, šlen, sněn, ení, nění; okrasovati,
okrašovati, okraslovati, okrašlovati, okrašno-
vati, verschönern, schmücken, zieren, auf-
putzen. — co, koho. Ty šaty okráslily dcery.
V. O. se. Br., V. Přísloví a přípovídky jako
j i podobenství řeč zřetedlně (zřejmě) okrašlují.
Kom. — co, koho čím. Okrásilas se líčidlem
ženským. BO. Smutnú nebožku (= nebohou)
posladnú řečí okrásil (delenivit, uchlácholil).
BO. Prsteny někoho o. BO. Okrášlévala se
svým oplecím a záponú (monile). BO. Okrásíš
sě záponú zlatú. BO. Městečko věžemi o. Kom.
Kostel zlatem o. Martim. — Plk , St. skl.

Okraska, y, f. — okrasa.

Okráslený; okráslen, a, o, verschönert,
verziert. — čím: mravóv poctivostí. Troj.
Vz Okrášlený.

Okraslnosť, okrasnosť, i, f., okrasa, der
Schmuck. Jg.

Okráslný, okrasný, krásný, schön,
prachtvoll, geziert. O. mluvení. Karyon, Ctib.,
Štelc.

Okrasnice, e, f. = ozdoba, ornamentum.
BO.

Okrasník, a, m. = okrasitel. Veleš.

Okrásniti, vz Okrásiti.

Okrasovati, vz Okrásiti.

Okrásti, okradu, dl, den, dení; okradnouti,
dnul, ut, utí; okrádati, bestehlen, veruntreuen,
berauben. — koho: pána, obec, V., chrám.
Okradli ho ubohého. Okrádají ho domácí. Jg.
Ne tak jídlo okrádá člověka, jako to dříví.
Jg. — O. koho v lese, na veřejné cestě,
za vesnicí, o celé jmění, se soudruhy zloděj-
skými, do naha, o půlnoci atd.

Okrášlení, n., die Verschönerung, Aus-
schmückung, der Aufputz. Jg.

Okrášlený, okrášený; okrášlen, okrášen,
a, o, verschönert, geschmückt, geziert. V.
O. řeč. V. — čím : panna ušlechtilými mravy
o. Troj. O. literním uměním (učený). V. —
Flav. —- proč: za hrdinské činy věnci okrá-
šlený. Kom. Vz Okráslený.

Okrášliti, okrašlovati, vz Okrásiti.

Okrašlovač, e, m., Dekorateur, m. Rk.

Okrašovice, ves u Třebíče na Mor. PL.

Okrat, u, m., atraphaxis. Rostl.

Okřáti, okříti, okřeji, okřál a okříl, ání;
okřívati = síly nabyti, zvl. po nemoci sebrati
se, sich erfrischen, erhohlen, zusammenraffen,
genesen, aufleben, aufkommen. Jg. Vz Hřáti.
Janyčar, jak turecky uslyšel, hned okřál.
Vrat. Mysli naše okřály. V. Nemocný okřívá.
D. Už ti zas okřívajú hnidy (už jsi zase ne-
opatrný, lehkomyslný)? Us. u Přer. Kd. —
co. Déšť okřál celou přírodu šp. m.: déšť
občerstvil celou přírodu, neb: příroda deštěm
všecka okřála. Brs. 120. —kdy: Po dluhém
času o. St. skl. Vše okřívá po dešti. Us.
Okřál jsem (zotavil jsem se) jako louka po
suchém dešti. Č. — v čem. Okřála v tom
mysl. Jel. — čím: vodou. Us. — k čemu:
k životu. Hlas. — z čeho. Hrom ho na zem
porazil, když z toho okřál. Štelc. Z nemoci
o. Kom. Potom okřiev z toho léčení pade
před jejie nohy. BO. Z mdloby okřáv položil
jsem se na lůži. Ler. — adv.: tělesně, du-
ševně.

Okrátiti, obyč. ukrátiti, abkürzen. Berg.