Předchozí (310)  Strana:311  Další (312) |
|
|||
311
|
|||
|
|||
Pohlav, i, f. = pohlaví. Ženská p. zne-
vážená ráda sa mstí. Slov. Tč. Pohlava, y, f. = osoba, pohlaví. Slov.
Ssk. Pohlavco, n. = člen, der Artikel, v gram.
Slov. Ssk. Pohlavek, val. ýtrbos. Cf. Zhiívanec
Koupiti něco za p ; To je za p. (lacino). Us. Žertem : Já ti dám p., až se skulíš do jablek. Druhý: A já tobě ránu, až se sku- líš k sv. Jánu. U Bydž. Kšť. Pohlavice, e, f. = pohlavek. U N. Brodu.
Brnt. Pohlavní. Slb. XLV. P. buňka, Osv. I
47., zvíře, Ves. I. 98., láska, Dch., rozple- meňování, Ves., NA. V. od. II. 30., 31., ob- cování, neschopnosť (agenesie) Pohlavnička, y, f., die Kopftafel, der
Kopizettel. Čsk. Pohlavnosť, i. f., die Geschlecktlich-
keit, Sexualität. P. rostlin, Osv. VI. 33 , květů. Hg 33. Ztráta p-sti v bot., apogamia. Ott. II. 516. Pohlazenka, y, f., agyrium, der Glatt-
pilz, houba. Vz Rstp 1943. Pohlazknúť = brouskem zlehka pobrou-
siti, přetáhnouti. Já ti tu kosu pohlazknu. Slez Šd. Pohlazovati se. P-zuje se, bude pršať.
Zlínsky. Brt. D. 251. Pohlcený; -en, a, o, verschlungen, ab-
sorbirt. P plyn, světlo, teplo Mj. — čím. Město vodou p-né. Osv. — kde. Vzduch ve vodě p-ný. Kk. Fys. 69. Pohlcovačnosť, i, f., die Verschluckungs-
kapacität. Šp. Pohlcování tepla, plynů. Mj. 116 Cf.
Ott. I. 96., Šf. Poč. 54., Schd. 1. 34 (Ab- sorpce). Pohled = pohledění. P. do dálky, die
Fernsicht, Posp., do okolí. Šml. P-dy očí. Lpř. P. dlouhý, snivý, Vrch., ohnivý, Osv. I. 182., plachý. Vrch. Vydržeti něčí p.; P. k někomu pozvednouti. Vrch. Všetko pře- letěl zběžným p-dem. Vlč. Neměla pro ji- ného ani p-du. Sá — P. = obličej, tvář- nosť. P. čelný (z předu), se strany. NA Obraz 24. ukazuje předmět v p-du, obr. 25. v průřezu. NA. — P., Frauenthal, ves u N. Brodu. Blk. Ktsk. 1387. P. v Čásl. a Chrud. ib., Sdl. Hr. I. 146., Rk. Sl. 1. Pohledati co kde. Co u mne v truhle
hodinu pohledáváš? Sá. — co komu Po- hľadám sie dievča, čo srdcu rozumie. Slov. Bl. Ps. Pohledávka. Dlužní p. Dch. P. ze směnky,
Wechselfordnrung. Šp. Uhraditi p-ku. Schlz. Pohledavý = podezřivý. Slov. Bern.
Pohleděti. — abs. Idu k nemocnému
pohlédnút (invisere); Di kury pohlédnúť (ohledati). Brt. D. 251. — kam (komu jak). P. někomu do očí. Us. Šbr. P. na někoho truchlivě, laskavě, Sá., bystře, po očku, Vlč., s pohrdáním, chladně, Hrts., všetečně, Mž. 87 , zrakem hněvivým, Vrch., plaše, s lehkou myslí, Osv.; k někomu vy- zývavě, tázavě, s hrůzou, zrakem snivým, Hrts., s trpkostí, s hněvem, Šmb., prosebně, vyčítavě. Šml. Pohlídá na tebe jak bukový hromeček. VSlz. I. 236. Kdo pod nohy |
nepohlídá, do jámy upadá. Slov. Tč. — po
čem. Frankové ode dávna chtivými zraky pohlíželi po Italii. Šbm. Stř. II. 9. — kudy: vůkolím. Mcha. — co kde. Ta jména zví- davý čtenář ať sám u Plinia pohledá. Šf. Strž. I. 521. Pohledí, n. Ona má mužské p. Sš. P.
104. Pohledný. Julka byla p-ná; Má p. tvar-
nosť; Zrobil jim p. kožušky. Prss. Pohledský klášter. Arch. VIII. 599. Vz
Pohled (místo). Pohlid, gt. pohledu, m. = pohled. Laš.
Tč. Pohlídečný = perspektivní, perspekti-
visch. P. průmět. Nz. Pohlídka, die Perspektive. P. s hůry,
die Vogelperspektive. Nz Pohlížitel, e, m, der Betrachter. Dch.
Pohlobiti, nach einander zusammendrük-
ken, vernichten. Šm. Pohločka, y, f., die Stirnbinde. Slov.
Ssk. Pohlodek, dka, m., vz Hnízdě (dod.).
Pohloupitel, e, m. = kdo jiné pohlupuje.
Koll. III. 180. Pohloupiti, pohlupovati = hloupým či-
niti. Pohlreich, a, m Jg. H. 1. 613.
Pohltati, vz Pohltiti.
Pohltiti co. Válka p-la mnoho peněz.
Šmb. Vlny loď p-ly. Dch. Voda pohlcuje vzduch. Us. Pdl. Těleso to p-cuje světlo. Mj. Hmota pevná p-cuje tekutiny; kapalina p-cuje plyny. Mj. 20. Mládenci najiete sa dosci, keď nebude masa, pohlcete kosci. Pis. slov. — odkud. Kyselina tato vodu i z povětří lakotně p-cuje. Mj. 37. — co komu. Budem ju pásť vo dne, v noci, ne- pohlcú mi ju vlci. Koll. Zp. 1. 281. — co jak. Chtěli, By je mocí p-li proti sprave- dlnosti. Bart. 115. — na čem. Nevím, co si na tom člověku pohltali, was sie an die- sem Menschen gefressen haben. Dch. Pohltnosť, i, f. = schopnosť k pohlco-
vání, die Absorptionsfähigkeit. Šp. Pohltný, absorptionsfähig. Šp.
Pohlučeti koho = povaditi se s kým.
Mor. Rgl. Pohludek, dku, m. = pohlodek. Sš. P.
745. Pohmožděnina, y, f. = rána pohmo-
žděním vzniklá, die Quetschung. Us. Cf. Slov. zdrav. Pohmožďovač, e, m., Ecrasseur, m.
Pohnanec, nce, m. Sdl. Hr. IV. 285.,
289., Rk. Sl. z Pohnání. Sdl. Hr. IV. 97., 207., Rk.
Sl. Pohnaný. Vz Vš. Jir. 120., 128., 465.,
Zř. zem 117., 118., 466., 696., Cor. jur. IV. 3. 1. 414.—415. Pohněsť, alles kneten. Bern.
Pohněv, u, m., die Erzürnung. P-vem
se pýře. Hdk. Pohnilý, verfault. Stromy pokácené a
p-lé. Osv. Pohnojený čím: kravským hnojem. Us
Pohnojiti co kde: pole po stráni, při
lese atd. |
||
|
|||
Předchozí (310)  Strana:311  Další (312) |