205

Patričkár, a, m., der Rosenkranzmacher;
-krämer; Betbruder. Slov. Bern

Patričky, pl, f., Rosenkranz, m. Bern.
Vz Patřička.

Patřičný nedoporučuje také Brt. S. 3.
vd. 179. VI. Nové slovo toto snad není,
poněvadž žije jako os. jm. v Bezděčíně
u Turnova. Dch. P. uznání, Osv. I. 69.,
místo, Mus. 1880. 165., přízvuk. Jest p-čno.
Osv. I. 482.

Patřím, a, m. (ě, f. ?), myslivna u Ji-
čína.

Patřín (Pateřín) = rybník u Valečova
na Bolesl. Blk. Kfsk. 807. (19.). — Cf. Rk.
Sl.

Patřiti. Mkl. Etym. 233. — nač (jak).
Blahoslavení světlem slávy na Boha způ-
sobem dokonalým patří. Hlv. Na někoho
tváří v tvář p. Mž. 21. Vstúpil na nebe,
ano na to patřie apoštolé. Št. Kn. š. 12.
Bůh ne na to, což jest před očima, ale
k srdci p ráčí. BR. II. 103. b. Na mnohé
věci nyní jasněji patře. 1512. Mus. 1883.
364. — jak, vz předcház. Bůh patří vše
od věků na věky. Boha věčně p. žádám.
Mž. 103. P. stranou. Us. — kam. Nepatří
to mezi nemožnosti. Vlč. — se. Odpověď,
jak se patři. Sá. Něco, jak se patří, si roz-
mysliti. Sá. To se nepatří (nesluší). Dch. —
k čemu. Když ty věci sě počnú, vzezřete
to věz, k mé pomoci čistým srdcem patřte;
Patři k smyslu. Hus II. 12., 1. 308. — komu.
Však dostane, co mu patří. Dch. — s inft.
Ty patříš míti čistý šátek. Us Vk.

Patrnosť, die Evidenz, Evidenzhaltung.
Výkaz p-sti. Dch. V p-sti něco míti, cho-
vati. Us. Skř., J. tr. Péče o p., zjevnosť
hranic. J. tr.

Patrný čeho. Byli sme mnohého patrni
(al. památni; mnohé jsme viděli). Arch.
VIII. 340. — P, = znamenitý. P. svědectví.
Vlč.

Patro. Mkl. Etym. 239., Sv. ruk. 169.,
List. fil. XIV. 403. Na Plasku též přatra,
ter, pl., u. BPr. Musím mu ty peníze se-
hnati, kdybych je měl s patra vzíti. U Žamb.
Dbv. — P. podkrovné = podstřeší, podkroví,
das Dachgeschoss. Nz — P. v ústech. Umělé
tvoření patra, künstliche Gaumenbildung.
Nz. 1k. P. tvrdé rozdvojené. Ib. Cf. Slov.
zdrav. — P. horské. Tl. M. 9. Ameriky
obě vypínají se do nejvyšších pater nad-
mořských. Lpř. Dj. 1. 9. — P. = výstupek
atd. S patra je (výtky) odpudil. Čch. Po-
vídá to s patra (vymyslil si to, lže). U Žam-
berka. Dbv. — P. = hřada drůbeže. Sv.
ruk. An. 225.

Patrohltanový, palatopharyngeus. Nz.
lk.

Patrojazykový, palatoglossus. Nz. lk.

Patrokamna, pl., n., der Etagenofen.
Šm.

Patrola. Stojí na p-le (mezi dveřmi stoje
vyzvídá). Val. Vck.

Patron = ochránce. Bez patrona ani do
neba neprídeš. Slov. Orl. IX. 246. O p-nech
různých stavů a nemocí vz Zbrt. 241. —
P. = podací pán. Podací latině slove pa-
tronus, t. otec n. obrance. Hus I. 449. —
P. To je veselý p. (člověk). Us. Kšá. Divný

p. (divný pavouk, divný panbůh, podivín).
Us. Kšť. Byl suchoparný p., samá číslice.
Šml.

Patronance, e, f. Bylo u nás bratrstev
bez počtu a to s nejrozličnějšími tituly,
účely, příznaky, p-cemi a kroji. Pana. arch.
1887. 728.

Patronování, n. = malování stěn pomoci
patron. Štětec k p. Ktzr., Wld.

Patronovati = stěny pomocí patron ma-
lovati.

Patronový, Patronen-. P. toulec, -hülse.
Čsk.

Patronský, Patron-. Bern.

Patronství, n , das Patronenthum. Bern.

Patrovitý, etagenmässig. Šm.

Patrový. P. oblouky, die Gaumenbögen,
plachtička, háček, šev, štěrbina, zvuk, pla-
stika, Nz. lk., Šv. 95., 97 , zub. Frč. — P.,
Etagen-. P. nábřeží, -quai, most, Zpr. arch.,
batterie, Čsk., NA. III. 160., místnosti. Pdl.

Patrýbiať = mnoho a hltavě jísti. Val.
Vck.

Patschoulikafr, u, m. Vz Rm. II. 337.

Patschoulin, u, m. Vz Rm. II. 337.

Pattinsonování v lučbě. Vz Šfk. Poč.
280.

Paťúchati = plnou hubou jísti. Mor.
Brt. D. 247.

Patuk, u, m , die Adipide. P. žluční, die
Cholosterine. Šm.

Patvar, u, m., die Deformität. Nz. lk..
Kutn.

Patvaria, e, f., die Prax. Dostal miesto,
kde by vybavil patvariu svoju. Sokl. II.
151. Išli na p-u k niekomu, advokátovi
alebo súdcovi. Phl'd. III. 347.

Patvarisovať, prakticiren. Slov. Zátur.

Patvarista, y, m., der Praktikant. Slov.
Ht. Sl. ml. 171., Lipa 1. 10.

Patvor, u, m. Opice jest p-rem našeho
pokolení. Mour. VI. sil. 358.

Patvorista, vz Patvarista.

Pátý. Mkl. Etym. 238.

Patyčinka, y, f. = tyčinka zvláště pře-
měněna bez prašníku neb jen ze zákrakem
jeho na př. u parnassie, staminodium. Čl.
Kv. XXIV.

Patyčka, y, f., leotia, der Kappenpilz,
houba. Vz Rstp. 1935.

Patyk. Také ve Slez. a mor. Šd., Brt.
D. 247. P. chleba = veliký kus. Laš. Tč.

Pátýmezicietmý = dvacátý patý Sv.
ruk. SB. 154.

Pátýnástý = patnáctý. Sv ruk. SB. 102.

Pa yztyka, y, f. = les u Malé Skály.
Blk. Kfsk. 805.

Pauček, čka, m , vz Pauk. Šm.

Paučina. Pass. 1395. V MV. pravá glossa.
Pa.

Paúk. Ž. wit. 89. 9., 38. 12., Sv. ruk.
320. a.

Paukar Jan, mistr, děkan 1670. Jg. H.
1. 607., Jir. Ruk. 11. 84.

Paukový. P. řemeslo. Výb. II. 539.

Paula, y, f., os. jm , vz Pavlína.

Paulenka, Paulinka, y, f. = zdrobn.
Paula. Šd.

Pauliciani, bludaři. Šmb. S. I. 375., II.
172.

460