Et ipsum sublatum inveniam aut destructum
sepulcrum.). Hr. ruk. 107. (Opatrný).

Obal. Cf. List filol. XI. 335. O. světelný
slunce, vzdušný země, vodní země, Stč.
Zem. 179., 479., 557. 740., NA. V. 519.
521., 527., vaječný. NA. V. od. II. 33. —
O. v bot., vz Pokryvka, Rst. 450., Rosc.
81., 86., 90., 96. O. semenní, plodní (ob-
semení), die Samenhülle, spermatodermis.
SP. II. 109., Sl. les. — O. řeči. Výmluvy
a obaly. Bart. 354. — O. Vyhodí-li kámen
nebo tvrdá hrouda při orání pluh, zůstane
na tom místě obal či kocúr. Vz Kocúr,
Oblaz. Val. Vck., Brt.

Obalamutiti koho čím. Vlč.

Obalášiti koho, betäuben, mit grossem
Stocke schlagen. Laš. Wrch

Obalec, lce, m. = plátno, které při ne-
umělém šití zápoševku na líci se shrnulo.
U Polič. Kšá.

Obaleč. Vz Kk. Mot. 290., 300., Brm.
449.—453., Šír. Mot., Čes. vinař 1883. 43.,
Ves. IV. 29. O-či, tortricina, die Wickler.
Nz. O. bukový, grapholita grossana, Buchel-
wickler, Buolův, tortrix buoliana, Kiefern-
trieb-, hrbolový, grapholita (tortrix) corol-
lana, Aspenknoten-, jedlový, tortrix histrio-
nana, Tannen-, jehličný, t. hercyniana,
Fichtennest-, modřínový, grapholita zebeana,
Lärchenrinde-, pryskyřicový, retinia resi-
nella, Kiefernharzgallen-, smrkový, gr. pacto-
lana, Fichtenrinden-, šedý, gr. pinicolana,
Lärchen-, začernalý, gr. nigricana, Tannen-
knospenwickler. Sl. les. Cf. Ott. I. 450.

Obaleček, čku, m., das Hüllblättchen.
Posp.

Obalen, lně, f., ocotea, die Ocotea, rostl.
Vz Rstp. 1305.

Obalena také kotouč slaměný, červeným
suknem obšitý do vlasů nevěstiných. Zlínsky
Brt.

Obalenec, nce, m.O. peřím = pták. Pl. —
O., arthodon, rostl. Šm.

Obalenice, obalenka, vz Obalena. O =
dénko do vlasů pod šátek, okolo něhož
provdané a zmrhalky obalují (otáčejí) vlasy.
Koupím ti o-ku (vezmu si tě). U Uher.
Hrad Šd., Tč., Kch Vdané nosí pod šátkem
o-cu. Brt. N. p. 478., L N. U. 119, Brt.
P. 15., Vck. Néni k rozeznání panenka od
ženy; panna nosí o-ku, to nesluší na pa-
nenku. Pck. Ps. 40., Sš. P. 500. Lepší o-ka
než vrkoč, lepší o-ka ze slámy, nežli vrko-
ček hedbávný. SŠ. P. 441.

Obalený. O. čára, envelopée. Vnč. 49.

Obalíček, čku, m Vz Obalík. Slb. XLIV.

Obaliti Obalující křivka, plocha. Stč.
Dif. 261., 270. — co, se. Větr všecky stohy
obalil (umwerfen). Laš. Tč. Již se obalila
(= slehla, kam nieder, ins Wochenbett). Laš.
Tč. — čím. Mastmi drahými byl jest obalen.
Hus II. 247. — jak. Čím čestějé vrbu ob-
rubáš, tiemť se húště obalí. Št. Kn. š. 153. —
Obalovati — hlásku ł v u měniti; chuap,
uaciný, chybiu. Brt D. 86. a j. Vz Obalo-
vání.

Obálka = obalující křivka n. plocha. Stč.
Dif. 261. O. křivky. Čes, math. X. 188. —
O. = vnější hradba, enveloppe. NA. III.

146. 149. — O. v bot., epigonium, die
Fruchtknopfdecke. Nz.

Obalkování, vz Obalování.

Obalkovati = 1 zvláště vokalisovati. Vz
Obaliti, Obalování.

Obálmo = obojankou. Kladli snopy o.
U Kr. Hrad. Kšf.

Obalmý, zwielich. O. rozhor, z. Furche.
Šm.

Obaloplodý. O. rostliny, copuliferae. Zl.
kl. 1856. č. 20.

Obalosemenný. O. rostliny. NA. V. 651.

Obaloš, e, m., inga, Inga, rostl. Vz Rstp.
423.

Obalování, obalkování, n. = zvláštní voka-
lisace hlásky ł. Šd. Značně mezi sebou liší
se jednotlivá nářečí tak řečeným obalko-
váním. Brt. L. N. II. 128. V Melči, Rad-
kově, Domaradovicích a ve Lhotce na Opav-
sku „obalují": huava, šva, byva, uopata,
uonsky, čvověk, uavka, uka, tusty, muyn,
hauž (hałuz), kaus (kalous), kyševy, svadky.
— Zdravy a zdrauy (= zdrały, zralý) znějí
podobně, ale rozeznávají se přece. — S oba-
lováním ppojuje se též jemná výslovnosť
koncového h (a jiných zvuček jasných):
pnu (płuh), uu (łuh), duu (dłuh). — Sice
nevyskytá se obalování v celé oblasti tohoto
nářečí, leč poněkud na horní Čeladné. Laš.
Brt. D. 111. Vz Obaliti (konec).

Obalový. O. čára, enveloppe, Vnč. 49.,
Šln. I. 36., Zpr. arch. IX. 22., Jrl. 202.,
křivka, die Umhüllungslinie, Jrl. 420., plocha,
-fläche, Jrl. 422., prostor, -raum. Nz. lk.

Obanovati = oželeti. Však ty toho brzo
o-ješ. Mor. a slov. Šd., N. Hlsk. XIII. 46.

Obapol. Oběsichu dva lotry obapol něho
(Krista). Sv. ruk. 183. A o. ctnosti jest ohy-
zda (co o. — s obou stran této ctnosti jest,
jest ohyzda). Kšch. 19. 8. Sv. Jan vzie palmu
zasie, Petr s Pavlem nosidla na sie; druzí
obopola jdiechu, také nosidl sie držechu.
St. skl. 11. 113.

Obapolně. Při to n aby ostali o.; Poně-
vadž se o. na dsky táhnú. Půh. I 307., II.
60. Vojska se o. uzřechu. Výb. II. 41. I bylo
zaručeno o. NB. Tč. 168.

Obapolný. O závory, Riegel, die von
beiden Seiten der Thüre zu einander gehen.
Lpř. Po o-ném mnohém krveprolití. Pal.
Rdh. II. 60. My uslyšavše jejich o-né pře
i odpory. 1449. Mus. 1880. 404.

Obar, u, m. = zabíjačka, karmina, der
Sautanz. Slov. Rr. Sb.

Obaranati, belügen, betrügen. Laš. Wrch.

Obarenina, y, f. = opařenina. Slov. Šd.

Obarený = opařený. Teraz ste taký jako
o-ný. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 41, N. Hlsk.
I. 19.

Obařiti = opařiti. Slov. Trok. 75. Vz
předcházející. O. v Ž. kl. = obvařiti. Maso
obařivše tu vodu v povětřie lejí. Mill. 82.

Obárky, oprav v obarky.
Obarvěti, ěl, ění, farbig werden. By mně
krví svatou listí o-vělo. Sš. Bs. 77.

Obasiti se, junge Bassgeigen bekommen,
žert. Šm.

Obáslo. Mají o. konopí neb lenu o hlavu
otočené. Koll. III. 52. Je jako o. = slabý
člověk U Kr. Hrad. Kšť.