Předchozí (21)  Strana:22  Další (23) |
|
|||
22
|
|||
|
|||
se vypíná. Vz Pyšný. Lb. Skládám to na
Ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. Přes rameno hleděti (pyšný). Č., V. Nosí péro přes ramena (sekyru, není velký pán). Prov., Jg. Rameny krčiti. D. Pokrčil ramenama, když jsme ho o jeho pří- mluvu požádali. Sych. Tleskal mu na ra- mena. Sych. Nohy na ramena vzíti (utíkati). Us. Na ráme zbraň! Schultert! Us. Čsk. Ramenovitý, armartig, armähnlich. Šm.
Ramenonožci, brachiopoda, řád bezhlavců
(acephala), lastury. Vz S. N. R. jsou měkkýši dvouskořepní, majíce jednu břišní, druhou pak hřbetní skořápku, čímž se podstatně liší od vlastních mušlí, k nim zevnějškem podobných, anyť tyto mají jednu skořápku od pravé strany a druhou od levé strany k tělu přirostlou. Nad to vyznamenávají se r-ci zvláštními, obyč. spiralně svinutými ra- meny, jež vnitř v skořápce podepřeny jsou zvláštním vápenným přístrojem. Vz více v Krč. 366., Frč. 202., 204., 207., Schd. II. 537. Ramenýš, e, m. R-ši cephalopoda, živo- čichové; měkkýši. Rámice, e, f., der Rahmbalken (bei der
Säge). Šp. Ramie, e, f., rostl, dávající velmi jemné
vlákno. J. Dědeček. Rámík, u, m., vz Rám.
Ramíř, e, m., podavač v hutech, der Hand-
langer in Schmelzhütten. Jg. Rámiště, ě, m., u zámečníků, das Rahm-
stück. Šm. Rámkář, e, m., der Rahmenmacher. Us.
Jg. Rámkostroj, e, m., strojek k pravidel-
nému zhotovování rámkův. Lš. Rámkový, Rahmen-. R. klec, větší ohrada
královně včel. Lš. Ramlí, n., snětové dříví, das Astholz. Vz
Mz. 288. Ramlice, remlice, e, f., šp. m.: zaječice,
die Häsin, der Mutterhase. Ramlík, remlík, a, m., šp. m.: zajíc sa-
mec, der Rammler. Ramlovati, remlovati, z něm., šp. m.:
koncovati se, rammeln. Jg. Zajíci se ramlují. Ramlový, od ramlí. R. dříví (z větví),
das Astholz. Us. Dch. Vz Ramlí. Ramondka, y, f., ramondia, rostl, lilko-
vitá. Rostl. Rámotí, n. — harampatí. Us. u Chrud.
Prov. Ramovačka, y, f., srdcovitá zelní mo-
tyčka, kňabatka, krace, die Hake. Us. Ramovadlo, a, n., der Rahmhobel. Šm.
Vz Rámcovník. Ramovák, u, m., der Rahmnagel. Šp.
Ramování, n. Ŕ. ve vinnici = čištění
kořenů rév a stavení keřů Čk. Vz Ramo- vati, Rám. 1. Ramovati, ramovávati — neužitečné
větve odlamovati, odtínati, klestiti, unnütze Aeste abschneiden, schneidein, kappen. Ros. R. vinici. Čk. Vz Ramování. — R., hrabati, kopati, co neužitečného pryč bráti, kliditi, scharren, ausraufen, ausrotten, räumen, be- raumen. Ros. — co: chmel (okopati babky), |
kamení. Us. Pořád tam něco ramuje. Us. To.
— R., koni zuby zbrousiti. Ros.
2. Rámovati, einrahmen. — co: obrazy.
Na Ostrav. Tč. Rámoví, n., větvoví, die Aeste. Us. Vz
Rám. Ramovka, y, f., pohrabka, das Hacken
Ros. Rámovka, y, f., rámové železo, das Rahm
eisen. Šp. Rámový, rámkový, Rahmen-. R. boty
n. okolkové. Us. Rampa, y, f., die Rampe, u hřebenáře.
Šp. — R., závora při železnici. Uš. u Nové Paky. Vik. Řampák, řampál, a, m., hromský chlap,
ein robuster Kerl. Us. Rampita, y, f., veliká, nemotorná ženská,
randa, ein grosses Weib. Us. (Bud.). Ramplík, u, m, rolnička, eine Schelle. -
Us. Kouble. Ramplovati, rumplovati = tlouci, bou-
chati, rammen, schlagen, lärmen. — nač: na buben. Us. u Kostelce n. Orl. Ktk. Rampouch, u, m., zmrzlý odkap se střech
atd. visící, v již. Čech. capouch, Kts., jinde střechýl, der Eiszapfen. Vz Mz. 289. Se střech dlouhé r-chy visí. Dlouhé r-chy (střechýle) jsou znamením, že bude len dlouhý. Mor. —- R. = pucher, zakrnělá švestka. Ve vých. Čech. Jir. — R., klenutí, der Schwiebbogen. Reš. V komíně sú rampúchy, na kterých maso zavěšené se udí; Nad pecem jest ram- púch. Na Ostrav. Tč. Nepřestaneš-li mluviti, strčím tě do r-cha. Us. Hý. Vz Ropouch. Rampuše, e, f., nádoba pivní, eine Art
Biergefäss. Rozml. Fil. s Prav. k. 2. Ramša, dle Káča, f., scorpaena, der Schrapp,
Drachenkopf, ryba břichoplýtevná. Krok. I. d. 106. Ramšl, a, m., hra v karty. Obt.
Rámus, u, m., ryk, křik, povyk, der Lärm,
dag Geschrei. To je rámusu! Us. Veliký rá- mus udělati. Us. Dch. Nezkříšený, pekelný r., Heidenspektakel. Dch. — R., shrabnutí, pobrání, die Aufräumung. Udělal tam hrozný rámus (mnoho tam pobral). Ros. R. mezi někým udělati = peroucí se rozehnati. Us. — R., nepořádek, škoda, die Unordnung,
Wirthschaft, der Schaden. To jest tam r.! Nedělej žádný rámus. Us. — R., a, m., kři- kloun, der Schreier. Sml. Raň, ě, f. = Rýn, der Rhein. Okolo Štras-
burka teče Raň krvavá. Sš. P. 584. Rana, Rujana, y, f., ostrov v baltickém
moři, Rügen. Šf. Vz S. N. Rána (na Mor.: rana, Brt.), y, ranka,
ranečka, y, f. Koř. ra, laedere, příp. -na. Vz Mkl. B. 117., aL. 107. Dle Pch. koř. skr. vran (vulnerare), rána z vrána, lat. vulnus, řec. ekxoc,- z FéXy.o;. Rána, ranou, ran, ra- nám, v ranách, ranami, v ostatních pádech jest á. Vz Brána. — R., uškození na těle říznutím, seknutím, uhozením atd., die Wunde. R., všeliké porušení spojitosti měkkých částí těla zvířecího způsobené náhle vnějším nási- lím. S. N. R. bodená, sečená, V., krvavá, suchá (nekrvácející, promach). Kom., smr- telná, čerstvá, nožem, D., řezaná, střelená, Ja., meče, Plk., mečová, ZN., pěstí, bičem, |
||
|
|||
Předchozí (21)  Strana:22  Další (23) |