Předchozí (96)  Strana:97  Další (98) |
|
|||
97
|
|||
|
|||
Rostlinozpytec, tce, m., der Botaniker.
Rostlinozvíře, ete, n., rostlinoživok, a, m., das Pflanzenthier. Jg.
Rostlinozvířecí, Pflanzenthier-. R. hmota,
prvek. Rostl. Rostlinoživočný = rostlinozvířecí. Rostl.
Rostlinoživok, vz Rostlinozvíře. Mus.
Rostlinství, n., die Pflanzennatur, -Be-
schaffenheit, das Pftanzenwesen. Rostlinstvo, a, n., die Pflanzen, das
Pflanzenreich. Koubl. R., soujem všech ro- stlin nyní žijících i vymřelých. Vz S. N., Rostlina. Rostlivý, který roste, wachsend, wachs-
bar. Zlob. Rostlopesec, sce, m., odrůda psa pesce,
canis isatis. Ssav. 232. Rostlosť, i, f., grosser Wuchs.
Rostlý, který rostl, gewachsen. Víno lon-
ského roku rostlé. — kam. Vousy má příliš do světa rostlé (v nepořádku). V Žamber. Dv. — jak: křivě. Dch. — kde. Drva vy- sokorostlá v hustotě (v hustém lese) pod skalú. Rkk. 19. Rostnouti, vz Růsti.
Rostnutí, n., rostení, das Wachsen. Ros.
Rosto. Běda na rosto = nastojte! Na mor.
Zlínsku. Brt. Rostoky, vz Roztok.
Rostomilý, vz Roztomilý.
Rostopáčný, rostopášný = prostopášný.
Na Mor. Hý. Rostoucí, wachsend.
Rostovací káď, ve které se kamenec hlatí,
das Wachsfass. Krok. II. 599. Rostovlasatý, vz Prostovlasatý.
Rostral = rastral.
Rostropice, dle Budějovice, ves ve Slez.
u Skoczówa. Vz S. N. Roštu, vz Růsti.
Rosice, dle Budějovice, něm. Roschitz,
ves u Jihlavy, PL. Roškopov, a, m., ves u Nové Paky.
Roškvárky, vz Rozškvarek.
Rošsovice, die Budějovice, něm. Roschwitz,
ves u Klášterce v Kadaňsku. PL. Rošt, u, roštec, štce, roštík, u, roští-
ček, čku, m., z něm. Rost, železná mřížo- vina do kamen a pecí, aby k hořícímu pa- livu vzduch zezpod přicházeti a oheň rozně- covati mohl Vz S. N. — R., nástroj, na němž se něco suší neb peče. V. Na roště smažiti, sušiti, upéci. V. Viece Boha uctí, nežliby byl pečen na rošti, jako sv. Vavřinec. Hus. II. 150. R. ležatý. Nz. — R. plochý, der Plan- rost, pultový, Pultrost, stupňový, der Trep- penrost. Bc. — R. v stavitelství — rešt. Starám já se starám, strča hlavu za trám, ručičky za rošt, to je moja starost. Sš. P. 682. R. je- hlancový. Nz. Roštec, štce, m., vz Rošt.
Roštěná, é, ť. (pečeně), der Rostbraten.
Roštěnec, nce, m. = roštěná. Šm.
Roštění, n., něm. Rosehtin, ves u Zdou-
nek v Kroměřížsku. PL. Roštěp, vz Rozstěp.
Roštéř, roštýř, e, m., kdo rudu roštuje,
der Röster. V. 1. Roští, n., roždí, chrastí, das Reisholz,
Gestrippe. V., Jg. Vz Rozha. Gb. Hl. 99., 104. |
2. Roští, n., něm. Roschty, ves u Vam-
berka. PL. Roštík, u, m., vz Rošt.
Roština, y, f., roští. Pl. — R., roštěná.
D. Roštiště, ě, n., v hutn., das Rostbett. Šm.
Roštka, vz Rozha.
Roštování, n., z něm., pálení rudy s uhlím
v hutích, das Rösten. Pr. Roštovina, y, f., der Dampf o. Rauch,
der aus den Schmelzhütten steigt. Roštový, Rost-. R. pečeně — roštěná. D.
Roštyk, a, m., slaneček, der Pickelhäring,
z něm. der rostige (eingesalzcne) Häring. V. Roštykovatý, nasolený, v rosolu nalo-
žený, eingepökelt. Reš. Vz Roštyk. Rot, rtu, m. = ret, die Lippe. Na Slov.
D. 1. Rota, y, f., houf jakéhokoli lidu, zá-
stup, der Haufe, die Sippe, Gefolgschaft, Rotte. R. = sto vojákův; město rotou svou opanoval. V. Po rotách. Reš. Od Paška a jeho roty. Bart. 296.18. Těch časů Vlaši na dvě roty rozděleni byli; jedni sluli Guelphi a druzí Gibellini. V. Protož nynie pase (ďábel) preláty, kněžie a tu rotu hojně pravým chlebem, aby je zBavil druhého chleba; V toho Šimona rotě jsú kněžie, kteří jsú odpustky papežovy najali, aby peníze tržili. Hus. I. 329., 342. Ďábel a jeho rota. Hus. I. 280. Roty vojen- ské, vz v S. N.: Roty. R., dva vojáci za sebou stojící, spol. Dvě vedlé sebe stojící roty: dvojrota (dvojspol, das Rottenpaar); muž zadáka (Hintermann) nemající slove slepou rotou (blinde Rotte). Čsk. — R., die Sekte. V. Kacíři všelijaké roty. Arch. III. 80. R. filosofů. Jel. Nadělali rot mezi křesťany. Chč. — R., nehoda, das Unglück. Člověk ani neví, jaká r. se mu přihodí. U Rychn. Msk. — St. skl. III. 214. — R., slota, sběř, die Rotte. R. zlodějská. J. tr. — Br., Cyr. 2. Rota (zastr.), 'hudební nástroj strunný,
die Rotte. Proch. 3. Rota, růta, y, f. (zastr.), přísaha, for-
mule přísahy, die Eidesformel, der Schwur. Kn. rož., Pal. IV. 1.25., Mkl. aL. 69. Odtud porota. Trojanští Řekové přísahali podlé roty jim vydané. Troj. 442. Oldřichovi rota vydána v tato slova. Půh. brn. 1417. Já chci, aby to řekl, jakož já tobě rotu vy- dám. Pass. 900. — Leg,Výb. I. 618. Vz Gl. 300. Rotace, e, f., pohyb točivý, kolotání, die
Rotation, Umdrehung, die Rundschwingung, der Umschwung, Umlauf. Vz Posloupnosť plodin. Rotační pumpa, Rotationspumpe. Šk.
Rotalovice, dle Budějovice, Rotralowitz,
ves u Holešova na Mor. PL. Rotan, rotang, u, m., calamus nebo pal-
mijuncus, druh palem rákosovitých. Vz S. N. R. dračí, calamus draco, der Drachenrotang o. die Rohrpalme. Čl. 141., Schd. II. 269. Rotař, e, m., rotník, der Rottenstifter,
Sektirer. Jg. Rotařský = rotnický, Rottenstifter-. Jg.
Rotařstvo, a, n., spiknutí, die Rotterei,
Sekte. D. Rotba, y, f., das Fluchen. Sm.
Rotitel, e, m. = rotař. D.
|
||
|
|||
Předchozí (96)  Strana:97  Další (98) |