Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |
|
|||
678
|
|||
|
|||
Vychovaný čeho. Te děfčata bele domá-
cího pořádku dobře v-ny. Brt. Sl. Vyjałovjévac Krava bude v. = bude
méně a méně dojit a zůstane jalová. Brt. Sl. Vyjmluvník, a, m. = výminkář. Chod.
Čes 1. XV. 77. Výklestek, stku, m. Sr. Jespa zde.
Vykoukanec, nce, m. Starý v. Nár. list.
inser. Sr. Vykoukaný. Vykouti co = vynalézti. Slád. Rich. II.
126.. Vykřáhnouti komu. Vykřáhlo mu = vy-
mrzl. Čes. 1. XV. 143. Vykrámit se = vypraviti se. Brt. Sl.
Vykřámit se. Nůž se vykřámil = vylomil
z okladiny. Vz Brt. Sl. Vykrásti se odkud = tajně odejiti. 1491.
Arch. XXII. 32. Vykřemesliť co = pracně, uměle zhoto-
viti. Brt. Sl. Výkružník u, dvojkružník, dvékružník, u,
m. = druh kola spodáku (na spodní vodě na větších řekách). Vz Čes. 1 XV. 229. Vykružovadlo, a, n. = vykružovací ná-
stroj. Vz KP. XL 300 nn. Vykundať se = vypraviti se někam. Vz
Brt. SI. Vykypnúť odkud = vystříknouti. Vz
Brt. SI. Vyłágat někomu = vybiti Brt. SI. 176.
Sr. Lágat. Vyléčitelný. V. nemoc. Nár. list. 1906.
34. 13. Vyľevit v práci = poleviti, někdy i:
ustati. Vz Brt. Sl. Výlezek, zku, m. = přelízek (v plotě). Čes.
1. XV. 44. Vylítostit se = lítosti zbýti. Vz Brt. Sl.
Vylízlý = vylízaný, tlustý a červený. Brt. Sl.
Výmelné, ého, n. Arch. XXII. 161. Sr.
Mýto. Výmitka y, f. Vorhand ve hře v karty.
Kdo je na v-tce? Brt. Sl. Vynaháčiť koho = obrati do naha. Brt. Sl.
Vyníčat co = hájiti. Vz Brt. Sl.
Výnosný = bohatý; pyšný. Vz Brt. S).
Vyopíchaný v práci = zběhlý, zkušený.
Brt. Sl. Vypáliti odkud = rychle odjeti, utéci.
Brt. Sl. Vyparátiť = nenadále něco nemístného vy-
konati. Liptov. Sb. sl. IX. 47. Vypěnkovat co = pěnkou (pozlátkem)
polepiti. Vz Brt. Sl. Vypletkovat co = vypůjčiti si s úmyslem
nevrátiti nic. Vz Brt. Sl. Vyplsat na strom = vylézti. Brt. Sl.
Vypřezděti (vypřevzděti) komu = vy-
nadati. Máj. IV. 328. Vypříkopovat les = nadělati v něm pří-
kopy. Brt. Sl. Vyrevaniť se = vypraviti se z domu.
Brt. Sl. Vyrukování, n. V. židů z vězení. Čel.
Priv. I. 519., 587. Vysokavý = ne hrubě vysoký. Brt. Sl.
Výstižnosť, i, f. Zvon VI. 382. Vystrák, vz Výstroj ník (násl. ) |
Výstřelky = ryby, Ausschüssling. Arch.
XXII. 426. Vystříľat komu = vybiti. Brt. Sl.
Vystrojník, vystrák, dvéstrojník u, m. =
mlýnské ústrojí, složeni s dvojími koly. Vz Čes. 1. XV. 230. Výstruhový= falcovaný. V. dvéře. Brt. Sl.
Výstupník, a, m. =člověk jednající proti
právu. 1580. Arch. XXII. 271. Vyščagovať vodu. Brt. Sl. Vz Vyščakati.
Vyščechraný = vyprázdněný. V. z peněz.
Brt. Sl. Vyšejízdný Zeus (vysoko ve vzduchu
jezdící). Škod. II2 II. 126. Vyšenkovati Příchozího tovaryše v. —
na další cestu podporou vypraviti. Wtr. Řem. 765. Vyšidařiti co. Máj. IV. 189.
Vyšívání v XIV. a XV. stol. Vz Wtr.
Řem. 299 nn., 818. Sr. Čes. 1. XV. 319 nn. 353. - 374., Nár. věst. I. 103. Vyšťouchati co čím: jez kamením (vy-
plniti). 1588. Arch. XXII. 310. Vyšupanka y, f. = vymrskané pole. Čes.
1. XV. 278. Vytiehnouti — vytáhnouti. 1432. Arch.
XXII. 40.
Výtonník, a, m. = mýtný u výtonu (vý-
toni). Wtr. Řem 932. Vytrvalec, lce, m. Máj. IV. 188.
Vyučiti. Je vyučen řemeslem kominář-
ským. Vyvádět o něčem = vypravovati. Mor.
Čes. 1. XV. 392. Vývinozpytný. V. věda. Zl. Pr. XXIII.. 66.
Vývoz, u, m. Obchodní vývoz z Čech
v XV. stol. Vz Wtr. Řem. 940. Vyzdřipolo = vyžerpole. Brt. Sl.
Vyzigliť = vymazati. V. viks. Brt. Sl.
Vyzobkládat komu čím: obuškem =
natlouci. Brt. Sl. Vyzpytovat komu = vyzvěděti, co
myslí; čemu = dohádati se. Vz Brt. Sl. Vyztužení, n V. či zavětrování stěn
věžních; V. stolice střešní. Vz KP. XI. 359, 441. Vzácnota, y, f. = vzácnosť. Vz Brt. Sl
Vzatek, tku, m. = úroda na stojatě. Vz
Brt. Sl
Vzjedný = zlostný. Vz. Brt. Sl
Vznícenosť, i, f. Horečná v. Zvon VI.
332. Vznosivosť, i, f. Nár. list. 1906. 34. 13.
Vzpěra, y, f. Vzpěry při stavbách. Vz
KP. XI. 317. Vzpěradlo, a, n. V-dla při stavbách střech.
Vz KP. XI. 323 nn. Vzpruha, y, f. Nár. list. 1906. 20. 17.
Vzúpělý. Vykřikla vz-lým hlasem. Zl. Pr.
XXIII. 242.
|
||
w.
Woldřich J. N. Dr., prof. a spis. 15. /6.
1834. —3-/2. 1906. Vz Nár. list. 1906. 34. 2. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII. 215. Wolfram, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 476.
|
|||
|
|||
Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |