Předchozí (280)  Strana:281  Další (282) |
|
|||
281
|
|||
|
|||
a u. nad námi právě a věrně. NB. Tč. 199.
Želeli toho, co jsú nad těmi svatými u-li; Učiňte nade mnú, co chcete. Pass. 597., 770. — co oč. O náklady vedlé průvodu konec u. Zř. Ferd. Kterak s námi o ten purkrecht chceš u. ? NB. Tč. 12. O ves svět neučiním toho. St. skl. IV. 159. To prodal a o to počet u-nil. Arch. II. 319. Čím kto o větší věc křivdu učiní, hřiech tím větší. St. N. 131. Na tom semně páni chtí o to konec u. (entscheiden); U-nil se mnú o ten póhon poklid. U-niv se mnú úmluvu o ty škody, té mi úmluvy nedrží. Půh. I. 267., II. 526., 581. Vz: U. co jak čím. — co kde. Vý- tržnosť v chrámu u. Sych. Peníze u něho mnoho učinily (způsobily). Bern. Škodu na poli u. Us., J. tr. Voda velikou škodu u-la na mlejnicích. Dač. II. 23. A také nátisky jiné na mém věnu u-nil. Půh. II. 201. I řekl mi žid, abych před těmi počet u-nil. NB. Tč. U-nil žalobu před fojtem. NB. Tč. 81. Nemá toho sobě doufati člověk, co jest na svém těle u-nil Bóh člověk; Ale blaze těm, k Nimž přída přiebytek věčný u nich u-ní. Hus II. 134., II. 210. — na čem. Na tom jí krátko u-nil (ji zkrátil). NB. Tč. 236. Na tom mi dobře učiníte, když mne pomstíte. Pass. 489. Z nevědomosti u-li, co na Kristu u-li. Sš. Sk. 40. U-nil bratru škodu na zboží. Hus II. 288. Vz Učiniti co, v čem. V dóstojenství najprvnější jest učiněn. Hus II. 22. Který jest největší div Buoh u malé věci učinil. Pass. 29. Když sě to stane, v tom kusu práv bude učiněn. NB. Tč. 177. — co kam. Aby na poledne dvě okénce u-li. Pass. 32. (Hý. ). — komu = počíti s něčím. Nevěda, co tomu u. (co s tím počíti). Dal. — do které doby. Na to má rychtář rozsudek u. domácím do dvú nedělí pořád zběhlých. Pr. Ferdinand a císař turecký učinili mezi sebou příměří do osmi let. Dač. I. 83. — se. Učinil se křik. Bern., Šm. Kde co vidíš, tak se učiň, jak bys ne- měl oči a budeš míť svatý pokoj ve dně v noci. Na Mor. Tč. — se komu. Tak se mi učinilo (zdálo), jakoby někdo na mne volal. Koll. — s že, aby, vz Činiti. Učinitlivý, factivus. Ros.
Účinkář, e, m., der Effekthascher. Šm.
Účinkářský, effekthaschend. Šm.
Účinkářství, n., die Effekthascherei. Šm.
Účinkování, n., das Wirken, der Ein-
fluss. Scip., D. Účinkovati, wirken. D. Ú. od účinek, dle
Jg. lépe: působiti a podobná; ale toto slovo jest usem dosti zaručeno. Lék účinkuje. Hrozil žalobou a to účinkovalo. Gb. — nač. Kde pouze dynamické síly na sebe účin- kují, zůstává silnější povždy vítězem. Ddk. IV., 330. Účinkový = skutečný, That-, werkthätig.
L. Ú. věta, Vz Věta. -účinký, příp. jmen přídav.: tenúčinký.
Vz, -účičký, účký. Účinlivě, wirksam, thätig.
Účinlivosť, i, f. = činnosť, působilosť,
die Wirksamkeit, Thätigkeit. D., Jel. Ú-stí svou někomu prospěti. Sych. Med v ústech, slova lahodná, žluč v srdci, ú. žádná. Sych. |
Ú. v skutcích. Scip. Hlavně této ú-sti jsou
cisterciáci díkem zavázáni, že zapustili na Moravě pevné kořeny. Ddk. V. 20. Účinlivý, účinný = činný, působivý,
wirksam, thätig. U. láska, pomoc, D., od- pověď (která prosbě za dosti činí). Ros. Aby na ně tím dříve milostivá a účinlivá odpověď od jeho Msti dána byla. Žer. 341. Ten lék byl ú-livý. Us. Vk. Jejich (klášter- ské) prostředky jsou poměrně ještě účin- livější. Ddk. IV. 330. (To. ). — kdy. An- dělé při zákonodání ú-liví., Sš. Sk. 89. — z čeho: z moci zákona u. Út. tr. zák. Účinně, wirksam, effektvoll, thätig. Dch.
U. působiti. — Ú. = úslužně, dienstfertig, dienstwillig. Jg. Účinnosť, i, f., účinlivosť = činnosť,
působnosť, die Wirkungs-, Thatkraft, Thätig- keit, Wirksamkeit. Jg., Nz. K ú-sti vzbu- diti. D. — Ú. = služebnosť, dobrotivosť. Vše- chněm dobrého žádá, ano i v účinnosti své přívětivě všechněm se zamlouvá. Br. Ne- zištná u. Sych. Netoliko vymstívání se za- povídá, ale nad to výše dobře činiti a ú-sti vyučuje; Abychom se s svárlivým člověkem v svádu nedávali, ale ú-stí hněv jeho jako oheň plápolající vodou zalévali. BR. II. 24. Účinný, učinlivý = činný, wirksam,
thätig, thatkräftig, effektvoll. U. ochrana. Dch. Co jest účinnějšího, než když se ve- spolek mezkové drbají? Jel. Enc. m. 47. Poskytovali králi ú-né pomoci. Ddk. 261. Ú. příroda, Kká. Š. 105., příčina, causa efticax, Us., nástroj, křest. Sš. II. 32.; J. 31. — v čem. Víra ve skutcích ú-ná. MP. Dá
do štastné vody zelinky, v té věci ú-né (laskavec). Sš. P. 760. — kdy. (Tato vlast- nosť), při spáse lidské u-na byla. Sš. Sk. 51. U-ný při kšaftu jest ten, kterýž kšaft dělá. Bdž. 75. Ú. moc. Bib. ms. — Ú. = dobrý, štědrý, úslužný. V., Kom., Br., Jel. Ú. přítel. Jg. Učinovati se = skončiti práci. Na Slov.
Učiřiti, il, en, ení = čirým učiniti, rei-
nigen, lauter machen. — se. Rostl. I. 172. Učírna, y, f., die Studir-, Lehrstube, der
Lehrsaal, die Schule. D. U-nu zarazil v sále nějakého Justa; Přenesl své vyučování do u-ny pohana. Sš. I. 153., II. 75. (Hý. ). Učistěný; -ěn, a, o, abgeklärt, geklärt.
U. olej. Us. Šp. — čím: pometly u-ný dóm. ZN.
Učistěti, ěl, ění, rein, klar, sauber werden.
To víno již u-lo. Ros. Učísti, učtu, četl, čten, ení; účítati =
čtením odbyti, weglesen; vložiti co na koho, strčiti co na koho, Jemanden was auftragen, bestimmen, zumuthen: počítati, rechnen, be-, abrechnen; se = jedno proti druhému sra- ziti a pořádně všechno počísti, sich be-, ab- rechnen, Abrechnung halfen, Rechnung ab- schliessen, sich mit Jem. ausgleichen. Jg. A tak se těch úroků, nákladův a škod ně- která summa sejde; co toho jest, to se nyní věděti nemůže, leč se učtou. Pal. V. 2. 340. — co. Hodný kus té knihy jsme učtli. Jak
náleží jsem to učetl (počítal). Ros. — co na koho = naň vložiti. Br. Křivé věci na někoho u. Us. — se před kým. Věřitel a dlužník prvé před soudem u. se mají. — 229
|
||
|
|||
Předchozí (280)  Strana:281  Další (282) |