Předchozí (250)  Strana:251  Další (252) |
|
|||
251
|
|||
|
|||
1. Sajha, y, f., klampa, flandra, eine
Schlampe. Slov. Bern. 2. Sajha, sajka, y, f., antilopa sajka.
S.: vidloroh (s. vidlorohá, dlaňorohá), kozo- roh (s. modravá, koňová), přímoroh (s. jehlo- rohá, bělušina, bezoarová), gazela (s. bělo- čelá, sličná, skákavá, gazal, korina, kevela), gelokoz (s. zadožlázná, suhák, volatá, gelo- koz), losokoz; kozucha (skalokoz, černo- uchá, bledá, přehnutá, ruňatá), jehloroh (ostrorohá, jehlatá), čikara (s. čikara, čtyr- rohá), hornoroh (s. lesomilá, mhouravá, hla- vatá, sivá, přemalá), malokoz (kařelná, ma- doka), kozojel (lesní, popsaná) horal (suma- terská, horál), kamzík, mazania (hondurská, černorohá), hrotnoroh (s. smačklorohá), bů- volec (s. bůvolec, kama, ševnatá), volojel (s. losová, kana), krutoroh (s. krutoroháč), jelobýk (s. malovaná), orojel (s. pakůň, bý- ková, podvůl). Ssav. — Cf. Schd. II. 435., Frč. 381. Sajma, y, f., v stavit., vzorek k námětku
na zdi, das Gesimsbrett. Nz. — S., Šablona. Nemusel apoštol všady téže sajmy či ša- blony upotřebovati. Sš. II. 194. Sajura, y, m., ein ungeschickter Mensch.
U Místka. Škd. 1. Sak. Ni tak, ni sak, weder so noch so.
Na Ostrav. Tč. Sak do toho! Šd. 2. Sak, u, m., řec. dazzos, lat. saccus,
něm. Sack, měch, pytel. — S., sít na ptáky a na ryby (vatka), das Sack-, Wurfnetz, Wurfgarn. V. Rybář v potoce sakem (če- řenem) a vrší loví. Vytáhnu tě sakem mým (m. svým). HO. On vždy před sakem kalí (sám si nesnáze činí. Vz Nesnáze); Nechce do saku (když koho nelze k něčemu na- mluviti): Za sakem těžko loviti (kdo něco pozdě dělati chce, 192); Už ho má v saku (už ho ulovil, přemluvil), vz Přemlouváni; Do svého saku honiti, loviti (sobec). Č. Před sakem ryby loviti (když kdo sebe předchvacuje). Ros. O něco se před časem starati a jako ryby před sakem loviti. Br. Jistý, co v saku voda. Ros. Sak na ryby, koš na raky! (Lání na mor. Zlínsku. Brt.). Sak na ryby, koš na staré baby. Šd. — Saky, na Slov. = síť na koně, aby jich chránila před muchami, na Mor. čabraky, pl., f., Pferdenetz, n. Plk. Sáknouti, knul a kl, utí; sákati, sáká-
vati = po málu odtékati, schnouti, versiegen, siekern, trocknen. S., strsl. seknati, fluere, rus. sekáte, humidum fieri, mingere. Kor. sbk: sbcati. Vgl. sunkti, sunkiu, seihen; sekti, senku, seklus, seicht, lett. sikt, ver- siegen, stind. sič, siňčati, versiegen; sek beruht auf senk, es hat demnach Uibertritt in die a-Reihe stattgefunden, daher sak- aus sonk- in isačiti (siccare). J. Schmidt zur Gesch. des indogerm. Vokalism. I. 64., Mkl. aL. 42. — kde. Na mraze mokré prádlo sákne (schne). Sych. — od čeho: od vody. Mus. — kam. Voda v zemi sákne. L. — co kam: nos na zemi (smrkati). Na Slov. — co odkud. Kosti z nosu sákal. Na Slov. Plk. Sakovina, y, f., sak, der Sack im Fisch-
bärn. Čeřen je čtverhraná sakovina. Us. — S. u provazníků kus síti ku protahování |
motouzu, aby se zjasnil. Us. u Berouna. Dch.
Drží to jako s. (= je to pevné). U Olom. Sd. Sakraholtský, vz Sakulent. To je s.
věc! Das ist eine verdammte Sache! Us. Všk. Sakrament, u, m., z lat., svátost, das Sa-
krament. Štelc. Sakramentáři, přezdívka od luteránů
reformovaným dávaná. S. N. Sakramentovati, slovo ,sakramenť ne-
počestně jmenovati, klíti, sakramentiren. Jg. Sakramentský, verflucht. S. hovado
(nadávka)! Sakrdí vosrdí! Vz Sakulent.
Sakrifikator, vz Sacrificator.
Sakrilej, vz Sacrilegium.
Sakristan, a, m., kdo posluhuje v sa-
kristii, kostelník, der Sakristan, Messner. V. Sakristie, e, f., sakrista, y, f., sakřiště,
ě. n. = ta část kostela křesťanského, kde se ob- řadné náčiní (roucha, knihy atd.) uschovává, duchovní v roucha kostelní se oblékají, ano i některé obřady vykonávají. S. N. V sa- křiště. V. Sakrovati, sacra aussprechen, fluchen.
Us. Sd., Šd. Sakulent, sakvient, sakvalent, safraport,
safrabant, a, sakrperda, kakrperda, saku- lajda. y, m., eufem. m : Sakrament, der Sakrament. — Sakulentský atd. = sakra- mentský. I ty sakulente sakulentský. U Po- ličan. Šakulajdo, co pak děláš? Ib. Saku- lincké dělo! Sakulincká duše! Mor. Šd. Sakumpak = venkoncem. Na Policku.
Kšá. Sack u. Pack. Sakva, y, f., eine Jägertasche, der Quer-
sack. Na Ostrav. Tč. — S. ( sakra) do toho! Vz Sak, Sakyvenský. Šd. Saky, dle Dolany, ves u Slaného. PL.
Sakyvenský, sakvienský = sakramentský,
verrucht. Sal, u, m., zastr. zvuk, der Hall, Schall.
S. bubnov. St. skl. II. 207. 1. Sál, u, m., z něm. Saal, na Slov. sála.
veliká síň. Vz Pokoj. 2. Sál, vz Síti.
Sála. y, f., Saale, řeka v Sasích, die Saale.
V. — S., na vých. Mor. = sele, ssele. Brt. Vz Sále. Salač, e, m. Pověděchu k němu jeho s-či
(salaccí = satellites). BO. Saladín, a, m., něm. Solletin, ves u Pra-
chatic. PL. Salair (fr., salér), u, m., salarium, v ku-
peckém slohu roční plat, Besoldung, f. Kh. Salajčík, u, m., Natronstoff, m. Rk.
Salajka, salejka, y, f., dvojuhlan drasli-
čitý, draslo, drslo, v obec. mluvě dle něm. potaš, Forasche, f. Jg. Vz KP. IV. 393., 395., 407., Prm. III. č. 15. S. polouhrano- lová, heiniprismatisches Natronsalz. Nz. — S., soda, Soda. Nz. Salajkář, e, m., der Potaschsieder. Us.
Šd., Zlob. Salajkárna, y, f., Fotaschsiederei, f. Techn.
Salajkový, salejkový, Potasche-. P. louh.
Tabl. lid. Salák, a, m., tur. voják. Vrat.
Salamandra, y, f. S. maculosa, mlok
obecný. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (250)  Strana:251  Další (252) |