236

plísní, ten zhurta na nás spouští). Us. Stře-
víčky na nožičky o. Er. P. 65.

Obouvák, u, obouváček, čku, m., der
Anzieher, die Schnürnadel bei Stiefeletten.
Rk., D.

Obouvání, n., das Anziehen der Schuhe
usw. Anschuhung. D. 0. -se. Korn.

Obouvaný, angezogen (in Schuhe, Stiefel,
Strümpfe).

Obouvati, vz Obouti.

Obouzení, n., das Schmähen, Anschwär-
zen. O. sokův.

Obouzený, osočovaný, angeschwärzt, ge-
schmähet. Jg.

Obouzeti, 3. pl. -zejí, el, en, ení = sočiti,
haněti, tupiti, utrhati, schmähen, anschwär-
zen, anfeinden, heimlich anklagen. V. — abs.
Chodí po lidech a obouzí. Us. — koho. Jg.
Súsieda lstivě obúzal (obouzel). St. skl. —
koho čím kde. Židy nepravými zprávami
při dvoře králův obouzel. Plác. O. někoho
před někým. Záv. O. někoho zlodějem. Gl.
Někoho utrhavými slovy o. Cyr. Žalobami
u lidu ho obouzeli. Trip. Někoho u krále o.
Act. m. Ferd. Pakli odpověděl jménem, kto
mu škodu učinil. . ., že jeho obúzí zlodějem.
Arch. I. 477. An se zná, že tím vinen nebo
obúzen nebo psán. Arch. I. 468. — koho
komu. Potom v městě pana mistra obouzel
sousedům. Jdn. 116. — se čím, s čím —
zacházeti, sich abgeben. Nechci se tím o. D.
Kdo se s tím obejdou obouzeti bude? Sych.

Obouživelní zvíře, Amphibium, n.

1. Oboz, u, m., zavazadla, Gepäck, Ba-
gage, res castrenses, věci k táboru a do tá-
boru slušící. MV. Dle Pa, 41. glossa v MV.
padělaná.

2. Oboz, Wobos, ves u Votic. PL.
Oboza, y, í., oprátka, Leitfaden, m.
Obožiti, il, en, ení, obožstviti, göttlich

machen, vergöttlichen. Pl., Mus.

Oboživelní = obouživelní. O. zvíře, Am-
phibium, n. D.

Obpis, u, m. die Umschrift; Rundschrift.
Rk.

Obplavitel, e, m., der Umsegler. Rk.

Obplaviti, il, en, ení, umsegeln. — něco.
Rk.

Obplodí střední, mesocarpium. S. N. O.,
pericarpium, die Fruchthülle, jest proměněný
semenník, na kterém rozeznáváme vrstvu
vnější, která tvoří na plodu tak zvané vně-
obplodí, exocarpium, äussere Fruchthülle,
vrstvu vnitřní, jemnou blánku, tak zvané
nitroobplodí, endocarpium, innere Fruchthaut,
a mezi oběma tkaninu buněčnou, tak zvané
středoobplodí, mesocarpium, mittlere Frucht-
haut. Kk. 56.

Obplodný, okolo plodu jsoucí. O. tyčinky.
Rostl.

Obpopadnouti = objati, umgreifen. —
co, koho. Mus.

Obpučitec, tce, m., chamelaucimu. O. br-
vitý, ch. ciliatum; pernatý, ch. plumosum;
mnohodělný, ch. Brownii. Rostl.

Obpučka, y, f., peritoma. Rostl.

Obpukavec, vce, m., cysthante. Rostl.

Obpupení, n., hibernaculum, die Knospen-
decke = šupiny kožnaté, plsťnaté neb lep-

naté, které přezimující pupeny pokrývají a
od zimy chrání. Kk. 35.

Obr, a, m. O. prý z Avar (Avarové by-
dlili v 6. a 7. stol. v Dacii a byli z Čech
Samem vyhnáni); dle Šf. od celtických Om-
bronů v 2. stol. známých. Jg. Sr. řec. ó'/?(h,moc.
Fr. — O., velikán, Riese, m. V. Obr silný.
Troj. Jako silný obr. Štelc. O. veliký jako
jedle a silný jako skála. Dch. Řítil se na mě
jako obr. BO. Vz S. N. Tys obr! Us. Z palce
obra poznáme. Č.

Obra, y, f., řeka v Poznaňsku. Vz S. N.

Obrábati, vz Obrobiti.

Obráběcí stroj, Werkzeugmaschiene. Šfk.

Obraceč, e, m., der Umwender. Rk.

Obráceně, umgekehrt. Něco o. držeti,
punčochu o. dělati, verkehrt stricken. Us.

Obrácenec, nce, m., ein Bekehrter. Krok.,
Sš. L. 12.

Obrácení, od obrátiti, obracení od obra-
ceti, n., das Wenden, die Wendung, Umwen-
dung, das Drehen, die Umkehr, die Umkeh-
rung. O. ruky, kamene, karty. D. O. k užitku.
D. Statků k sobě obracení. Reš. O. sv. Pavla
na víru. O. řeči jinam (apostrofa). Kom.
O.-se v co. Kon.

Obrácený, od obrátiti, obracený, od
obraceti; obrácen, obracen, a, o, gewendet,
gekehrt. Jg. Vzhůru o. O. úsudek, kabát,
Us., dostava (cosinus, Sedl.), střevíce. Jg.
Jest celý obrácený (jiný, polepšený). Us. —
na co. Všech oči naň obrácené. Kom. Mysl
na něco o-ná. Jel. Na víru o-ný. Br. —
k čemu. Jel. — v co. Obracená v přirození
zvyklosť. Jel. V niveč obrácený. V. Kniha
v český jazyk obrácená. Aqu. — čím proti
čemu. Šlepěje prsty obráceny byly proti
poledni. Har. I. 129.

Obraceti, vz Obrátiti.

Obraci se, fut. = obrátím se. Výb. I. 787.

Obracivý, beweglich. Rkp. Jg.

Obrácka, y, f., obracení při orbě, das
Wenden. Na Mor.

Obracování, n., vz Obracení.

Obracovaný, gewendet. Us.

Obracovatel, e, m., der Umwender. O.
na víru, der Bekehrer. D.

Obracovatelka, y, obracovatelkyně, ě, f.,
Umwenderin, f. Jg.

Obřad, u, m., obsluha, služebnost, die
Ceremonie. O. při službách božích. Obřady
konati. Měst. bož. Tyto obřady se při tom
dějí. Jg.

Ohrada, y, f., obradování, utěšení, Ver-
gnügen, n., Lust, f. Kat. 3306.

Obřadář, e, m., die Agende, hniha. Rk.

Obraděti, obradatěti, ěl, ění, Bart be-
kommen, vousy dostati. Před časem totiž
v 12. létě obraděl. Pam. Kut.

Ohraditi, il, ěn, ění, lépe: bradu oholiti,
rasiren. Th.

Obřaditi se, il, ěn, ění = vystrojiti se.
Na Slov. Hdk. Vz Vycifrovati se. Fr.

Obradlí, n. O. zdi. Mat. lidu. 1871. 6.117.

Obřadní, obřední, co k obřadu přísluší,
Ceremonien-. Odp. br. Ceremoniös, rituell.
Hý. O. mývání, očišťování. Sš. L. 118.

Obřadnictví, n., die Kirchenordnung, Li-
turgie. Rk.

Obřadník, a, m. = obřadný. Fr.