Předchozí (221)  Strana:222  Další (223) |
|
|||
222
|
|||
|
|||
Nadčasnosf, i, f. N. božská. Am. Orb. 8.
Naddíří, n. = pole u Vyzovic. MzO. 1890.
126. Nadej, o, ť., obec v Tekovsku, Phľd. XII.
252. Nadeje. N. dolu vodou. Phľd. XII. 665.
V tu n-ji přicházím, že ... (tou nadějí se ko- jím). Kutu. šk. 127. a j. Nadějkov. O lidové etyniol. vz Cern. Př.
30. Nadělat si = nabrati si čeho. Ilan. Brt.
D. II. 344. Nádennictví. Nár. list. 1894. č. 27.
Nádenník, místy nádeník. Gb. H. ml. I.
374. N-ci vypovídají se z Neděliště přes Ho- dinu do Platu. NZ. III. 229. Na-desěte = jeden-na-desěte = jedenáct.
Gb. II. ml. I. 151. Nadhazovač, o, m. = dohazovač. Phľd.
1894. 390. Nadhazovat' vůz — vůz za nápravu chy-
titi a pošinouti na pravé místo. — N. komu co — z daleka řečí mu připomínati. Brt. D. II. 344. Nadhlavnice, e, f., Abacus, v stavit. =
nadhlavní deska sloupu. Sterz. I. 3. Nadhrdinský. N. čin. Zvič. Mlt. 13.
Nádcha hrkavá, nátkoucí, pichlavá, rýpavá,
sypavá, škubavá. J)uf. 292. Zažehnávání n-chy. Vz ib. 292. — N. = rýma. Léčení jí na Slov. Vz Mtc. 1894. 108. — N. zosobněná (zlá by- tosť). Vz Vck. Val. I. 101. — Cf. Nátka (i dod.). Nadílka, y, f. = nadělení. NZ. IV. 538.
Nádillí, n. = buchta na pekáči pečená,
v ní hodně vajec a másla. Brt. D. II. 478. Nadívání, n. = buchta z krupice. Han.
Brt. D. II. 478. Nadívaný. N. šaty (bavlnou, koudelí, ží-
němi). XVI. stol. Wtr. Krj. I. 316. Nádivka (hlavička) = pečivo velikonoční.
Han. Krt. I). II. 478. — N. = rukáv nad rameny naditý. Wtr. Krj. I. 398. Nadivno v Rkk. Cf. Mus. 18.. 6. 274., List.
fil. 1896. 358. Nadjezdový most, Uiberfahrtsbrücke. Petrl.
10. ' Nadjícnový. Ott. XL 392.
Nádkončie, nákončie, naodkončie, húžvice
= tenký, úzký řemenec, kterým se přivazuje k noze krpec. V Tekove, Zvolene, Selci a j. NZ. III. 405. Nadláhnout koho při čem = maně po-
stihnouti. Kunšt. Brt. 1). II. 344. Nadledvinka. O exstirpaci n-nek vz Vstnk.
IV. 27. Ňadlica m. mědlice. Brt. D. II. 245.
Nadložný. N. vrstva mladší hory (hořejší).
Mtc. 1895. 131. Nádmetky = trámce k dolním koncům
krovů nastavené, na něž se nová tata přibíjí a tak střecha prodlužuje. Na Laš. n. = pro- stora mezi zdmi a střechou nad náspou, po- bitá deskami. Brt. D. II. 433. Nadmier. Hlas n. príjemný. Phľd. 1894.
729. Nadmietati. Hanka n-la, Phľd. 1892. 428.
Nadmouchlý = nažmouchlý, naduti). N.
kráva. Jevíčko. Krt. D. II. 344. Nadnášeti vůz, vz Nadhazovat (3. dod.).
|
Nadnica. Na n-ci býti = nádenničiti. Phľd.
1896. 129. Nádoha = nástroj. Kdoby koho poranil
mečem, nožem, kyjem, nebo některú jinú n-bú. 1469. Cel. Pr. m. 24. Nadohariť. Čerti ho n-li. Phľd. 1894. 314.
Sám sebe zle n-ril (si poradil). Phľd. 1895. 709. Nádohí = součásti brda tkadlcovského.
V Hněvkovicích. NZ. IV. 40. Nádohice, zdrobn. nádoba. Arch. XIV. 145.
Nadoblačný. N. dál. Vrch. Rol. XVII. až
XXI I. 224. Nádobník, u, m., Geschirrhobel, m. Ott.
XL 420. b. Nádobno. Nám nádobno podať im vysvet-
lenie (= přísluší). Phľd. XII. 140. Cf. Ná- dobný. Nadoční. N. oblouk. NZ. III. 357., 354.
Nadokapní. N. žlab. Ott. X. 375.
Nadolovitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.
Nadomrzeti se koho. Již se's dost na-
domrzel lidí. Kld. III. 30. Nádor. O pův. slova cf. Gb. II. ml. L 77.
Nádorkovitě. N. vyrůstati. Schb. Nád. 5.
Nádorovitý. N. útvar. Hlav. Obrz. 12.
Nadosmrť koho zabiti. Lerm. II. 153.
Nadpaditý = chytrý. Vých. Mor. Brt. D.
II. 344. Nadpásní. N. Kruh. Am. Orb. 84.
Nadpatěný. N. máje = nastavená, jinou
prodloužená. Vck. Val. L 81. Nadprostornosť, i, f. N. božská. Am.
Orb. 8. Ňadra, dříve bylo jadra; k tomu pády
předložkové: za ňadry a odtud také ňadr- také v pádech bez předložky, nom. ňadra. Gb. H. ml. I. 379. Shledáš, že to vše v tvá ň. půjde (že to odstůněš). Arch. XIII. 220. Nádrabelí, nád rabí, vz Náčiní (3. dod.).
Nadratý. N. človek. Phľd. 1895. 683.
Nadráz, riečka v Gemersku. Phľd. XII. 75.
Nadraziť co komu = nadhoditi, na uvá-
ženou dáti. Phľd. 1893. 75. Nádraží. N. znamená vlastně prostranství
na dráze: nábřeží, náměstí, návsí, poříčí, po- moří. Vz Věst. I. 36. N. počátkové, Anfangs-, připojovací, Anschluss , ústřední, Central-, kon- cové, End-, pomezní, Griinz-, nákladní, Güter-, hlavní, Haupt-, ostrovní, Insel-, vratné, Kopf-, křížovací, Kreuzungs-, mezikoncové, Mittel-, osobní, Personen-, pořádací, Rangir-, pře- kladné, Umlade-, přechodné, Uibergangs-, celní, Zollbahnhof. Petrl. 8. Nadŕdat. Dává se dítěti nadŕdat = napiti
(o matce kojící). Cf. Drhnúť (3. dod.). Phľd. XII. 559. Nadrštený; -en, a, o = nadutý? Phľd.
1894. 314., 545. Nadržovač, e, m., Aufhaltring, m. Sterz.
I. 274. Nadsirnatec, tce, m. Am. Orb. 63.
Nadskok. N. někomu dáti, Vorsprung, m.
Chdt. v Nár. list. 1893. č. 396. Nádský. N. kosť (navní). Léčení jí u lidu.
Plzeň. Čes. 1. V. 135. Nadsladovní = nadsladovník. Nár. list.
1893. č. 321. a j. |
||
|
|||
Předchozí (221)  Strana:222  Další (223) |