Předchozí (600)  Strana:601  Další (602) |
|
|||
601
|
|||
|
|||
Rozeplesati se, vz Rozplesati se.
Rozepnouti co jak. S jásotem náruč r.
Kká. Oblouk na 67 stop se r-píná. NA. — se komu. Knoflík se mu rozepnul. Dch. — se več. Nebes nach v stín hor se rozepjal. Kká. — co kam. Noc rozpjala svou peruť hvězdnatou na chrámy .... Vrch. Strom rozpíná větve v šířku. Us. — co k čemu. Pták křídla k letu rozpíná. Us. — se kudy. Peruť myšlénky r-ná se světa říší. Čch. — kde. Mohu tě na kříži rozpieti. Hr. ruk. 249. Rozpiali jej na něm (na kříži). Zrcd. 3. a. Nad lodí pak mlhou v divné kráse oblouk sedmibarvý rozpíná se. Čch. Bs. 160. Rozepnutý = rozepiatý. R. motýl. Kk.
Rozeprati se = roztírati se. Us. Šd.
Rozepře. Mkl. Etym. 239., 240.
Rozepsati se o čem jak: kriticky.
Osv., Mus. — se kde jak. Ve spise široce se o něčem r. Mus. Rozeřvanec, nce, m. = uplakanec, kdo
řve. Us. Tkc. Rozervanina, y, f. = něco rozervaného.
Kmp. Gr. 122. Rozervanosť = nesvornosť. Politická r.
národa. J. Lpř Dj. I. 38. Rozervaný. R. poměry, Us., říše, Šmb.,
výkřiky. Vrch. — čím. Národ domácími různicemi r-ný. Šmb. Rozesídliti se, sich ansiedeln. R. se po
krajinách. Šmb. Rozesíti, vz Rozeseti.
Rozesklíti, entglasen. Nz.
Rozeskřvělý. Rozeskvrlý a rozeskvřělý
přesmyknutím rozeskřvělý = rozplynulý, zer- flossen, flüssig, liquefactus. Rozkvrlý vosk; Rozkřvělá země. Ž. wit. 21. 15., 74. 4. Cf. ib. 249. Rozeskvřieti, -skvru, skvřeš, part. -skvrlý
a -skvřelý, přesmyknutím rozeskřvělý, lique- facere. Rozeskřvěla se. Ž. pod. 74. 4. Cf. předcház. Rozeslati co kam: oběžník ke všem
vyslancům. Osv. — kudy. Světlo rozesýlá tmou své paprsky. Vrch. Rozesmálý, zum Lachen gebracht. Cos
dnes tak r. jako na svatbě? Kmk. Rozesmáti se s kým jak. S ním se
k slzám r-li. Čch. Mch. 21. — se kudy. Jitro r-lo se po hladině vodní. Sládek. Osv. Rozesmátý = rozesmálý. Mor. a slov.
Šd. Byl r. jako v hody. Rozesněný; -ěn, a, o, träumend. Čelo
chmurně r. Mkr. Rozespalec, lce, m. = rozespalý. Us.
Rozesrati = roztáhnouti, rozložiti. Ro-
zesere to po celém dvoře. ČT. Tkč. Roze- sral se mi s tím zde. Hnůj je rozesraný (roztahaný). Ib. Tkč. Rozestálý, abgestanden. Kal.
Rozestanutí, n. Táková rada by vedla
k r. (k nesnadě). Šml. Rozestati se. R. se z ženichem. Šml.,
Lpř. Na vždy se milá s tebou rozestane (rozdělí). Č. Kn. š. 118. — se jak. Starci se povážlivě r-nuli. Šml. — se od koho. Sš. |
Rozestavení, n., Aufstellung, f. R. vojsk,
Mus., stráží, Us., stálic na obloze, Stč., skupin. Dk. Rozestavený, aufgestellt.
Rozestavěný, im Bau begriffen. R. bu-
dova. Pdl. Rozestaviti. Židle kolem stolu r. Us.
Pdl. R-vil je daleko od sebe. Us. Rozestávka, y, f., Posten, m. Zde člo-
věka hlídají jak na turecké r-vce. Č. Kn. š. 321. Rozestílati, vz Rozesílati (i dod.).
Rozesílati. Čela hrdá, s nichž se vlasů
mrak k ramenoum i na široký znak, po bru- nátné nahých ňader pleti rozestýlá v divé, pusté změti. Čch. Bs. 42. Rozestřediti = rozprostříti. Příroda se
tu o závod r-la. Sš. I. 54. Rozestření, die Ausbreitung.
Rozestřenosť, i, f., die Ausbreitung (als
Eigenschaft). Dk. Rozestřený, ausgebreitet. Kraje v záři
slunce rozestřené. Šml. Dědina r-ná v ma- lebné úžlabině na úpatí mírného návrší. Exc. Rozestříti co kde. Křídla rozestřel nade
mnou v přitlumeném skřeku. Hdk. — Osv. — se kudy. Hluk kobkou se rozestírá. Mcha. Rozestýlati, vz Rozesílati.
Rozesýlací, Versendungs-. Dch.
Rozesylka, y, f., Versendung, f. Dch.
Rozešlý. Kráva na zadek r-šiá = šan-
tavá, slabá, nemůže choditi. Brt. D. 262. Rozešmaťhaný, ausgetreten. R. boty.
Dch. Rozeštíti, vz Rozedštíti.
Rozeštvaný; -án, a, o, aufgehetzt. Dch.
Rozetínati, vz Roztíti.
Rozetka, y, f., vz Rýt reseda, Reseda,
Rstp. 64. Rozetnutí, n., die Spaltung, Trennung.
R. žaludku. Cf. Slov. zdrav. 333. Rozettový. R. měď (čištěná), Rosetten-
kupfer, m. Nz. Rozevátý, zerweht. — čím. Vlasy vich-
rem r-té. Čch. Rozevdávaný. Je r-ná (ráda by se
vdala), mannsüchtig, heirathslustig. Us. Šd. Rozevírací. Deštník samočinně r. Us.
Rozevíradlo, a, n. R. ústní Lüerovo,
Mundwinkelhalter. Rozevřenec, nce, m. = rožec, cerastium,
Hornkraut, n. Mllr. 30. Rozevřenožilný list, folium nervis di-
vergentibus. Rst. 485. Rozevřený; -en, a, o, geöffnet, offen.
Slb. XLV. R. kniha, Pdl., zrak. Kká. — kde. Hlubina pod našimi nohami r-ná. Šml. Rozevříti. — se kde. Na čele leckde
rozevírala se mu vráska. Tbz. Mezi nimi rozvírala se propast. Osv. — se jak. Mysl (při přísloví) hned na dvé se rozvírá i na to, co se literně jmenuje, i na to, co se pod tím míní. Km. II. 326. Roztevztekliti se, rasend werden. Us.
Dch. — koho, rasend machen. Rozezdati koho = rozvésti. Ani kněz
je nemůže r. Mor. Šd. |
||
|
|||
Předchozí (600)  Strana:601  Další (602) |