Předchozí (265)  Strana:266  Další (267) |
|
|||
266
|
|||
|
|||
Sassolin, u, m., kyselina borová. Kŕ. N.
126., KP. IV. 429. Sasy, dle Dolany = Sasko, Sachsen, n.
Vz S. N , Tk., I. 104., 319. Na Sasech, Dal., v Sasích. Za Sasy. Us. Sašati, sašám a saši = sasiti. Boč. exc.
Sašina, y, f., něm. Sassina, ves u Bosko-
vic. PL. Sašov, a, m., něm. Sachsenthal, ves u Ji-
hlavy. PL. Satalice, dle Budějovice, ves u Vinař
( u Prahy). PL. Satan, a, satanáš, e, m., z hebr., od-
půrce, protivník, der Gegner, Widersacher, Hus II 93. ; ďábel, čert, der Teufel. Satan. Kde s. víc nemůže, aspoň zasmradí (aspoň nemilou památku zůstaví). Lb. - S., nená- vistník. On jest můj satan. Ros. Satanášeti, el, ení, ein Satan werden. Jg.
Sataniti, il, ění = hněvati se, hubovati,
láti. Šml. - se. Proč se sataníš (= hněváš, černíš) ? U Rychn. Ntk. Satanský, satanisch. Dch. S. dílo, srdce,
umění, řeč. Šm. Satanství, n., Satanismus, m. Rk.
Satanův, -ova, -ovo, satanový, dom Satan
gehörig. Kom. Sátati, usátati se = unaviti se, strč. sa-
dati ( t.j. satati), fatigare. Pk. Satelit, u, m., družice, trabant, sputník,
měsíc = hvězda kolující okolo nějaké pla- nety a zároveň s ní okolo slunce. S. N. Sátí = setí. Slov.
Satinování papíru = hlazení, das Glätten.
Vz KP. I. 278., 282., 351. Satinovati, hladiti, glätten. — co : papír.
Satira, vz Satyra.
Satirický, satirisch. S. báseň. Us.
Satirik, a, m., der Satirik.
Satisfakce, e, f., zadostučinění, die Sa-
tisfaktion, Genugthuung. Us. Satoniti, il, ěn, ění = tišiti, stillen. —
koho : dítě. .— se = uondati se, ermüden. Ve východ. Čech. Jir. Satrapa, y, m., dle Despota, satrap, a,
m., z pers., slul v. perské říši místodržitel provincie. S. N. — S. ve starých slovnících překládá se: komonník, třepačka, podkonie. Slovem tím nazývali se vůbec všichni slu- žebnici dvorští. Jir. ad Žk. 391. Cf. v Rad. zv.: úřadníky jako hejtmany, purkrabě, pí- saře, šafáře, holomky, tu dvorskú s-pu. — S., ve slohu kupeckém = člověk zpupný, ein übermüthiger Mensch. Kh. Satrapovati ve slohu kupeckém žíti jako
satrap = pánem se stavěti, zpupně, satra- piren. Kh. Saturace, e, f., z lat., nasycení chemi-
cké. — S., vyloučení vápna ze šťávy čiště- ného cukru, die Saturation, Entkalkung des geläuterten Zuckersaftes. Pta. Saturator, u, m. = nádoba, ve které se
cukr vápenatý, při čeření šťávy utvořený, kyselinou uhličitou, fosforečnou atd. rozkládá a cukr vylučuje, der Saturateur. Pta. Satureje, saturyje, e, saturejka, sa-
torka, suturajka, santořinka, y, f., ščubřík, zahradní izop, čábr, čibr, das Pfefferkraut, die Saturei, satureja hortensis. Čl. 81., Čl. |
Kv. 254., Kk. 178., Slb. 348., Schd. II. 290.,
Kk. 178. Saturnali-a, í, n., pl.. dle Gymnasium
v plur., slavnosť k oslavě Saturna. Vz -ia. Saturnus, a, m., Hladolet. Kruh Satur-
nův. Nz. Vz S. N. Saturyje, vz Satureje.
Satý, gesäet. Vz Seti.
Satyr, a, m., divoký muž, kozonožec, lesní
a polní bůžek s kozími nohami, Satyrus, der Satyr. Jg., Rk. Vz S. N. Satyra, y, f., lépe: satira (od satura),
lat., mravokárná báseň, Nz., báseň zlé mravy kárající. Báseň poučná slove satirou, když netoliko poučuje, nýbrž lidské pošetilosti a převrácenosti i kárá a tepe. (Odtud český název satiry: báseň mravokárná.) Kárajíc jindy zachovává přísnou vážnosť, jindy uzdu pouští bodrému humoru. (S. vážná a žer- tovná.) S. psána býti může i prosou. Satiry : Nová rada Smila Flašky, Labyrint světa a ráj srdce Jana A. Komenského, Salomon či Moudrost otcovská Bol. Jablonského, Pod- koní a žák, Cesta do Kocourkova a j. J. Langra, Sněm ženský atd. J. P. Koubka, Deklamovánky F. J. Kubeše. KB. 205. Cf. S. N. Příklady vz ještě v Máji 1862.. ve Květech 1868. č. 32., v Lumíru 1860. č. 23., 1861. č. 22., v Boleslavanu 1862.—1863. č. 17., 1861. č. 25., v Osvětě 1871. č. 2. str. 95. Dch. Die Satire. Satyriasa, y, f., satyriasm-us, u, m.,
chorobná chlipnosť mužského pohlaví. Vz S. N. Cf. Priapismus, Nymfomanie. Satyrka, y, f., satyrium, rostl.
Sau Bohu = přisáhám Bohu. Dh. 131.
Sauce (fr., sós), omáčka.
Saul, e, m., první král israelský, pano-
val 1095.—1055. př. Kr. Vz S. N. Samuel modlil se za krále Saule. Hus I 309. Saul mezi proroky (když koho mezi těmi vidíme, kam nepatří). Č. Napadl ho duch Saule proroka (vzteklosť). Č. Sáv, a, m., Sáva, y, f., lat., Savus, něm.
Sa, Save, řeka v Uhřích. V. Vz S. N. Savanny, pl., f., v sev. Americe tolik co
prairie. Savín, a, m., něm. Sawin, ves u Litovle.
PL. Savoje, e, f., Savojsko, a, n., Savoyen,
it. Savoja, fr. Savoie, lat. Sabaudia, do r. 1860. čásť Sardinska, nyní k Francii náleží. — Savojan, a, m. — Savojský. Vz S. N. S. Alpy. Krč. 251. Saxo, gt. Saxona, m., pl. Saxonové, za
str. dob v Holštýnsku a Šlesvicku. Saxofon, u, m. Vz KP. II. 322.
Sazam, u, m., sesamum, rostl.
Sazamový, Sesam-. S. olej. Rostl.
Sazan, a, m., sparus, ryba. Krok.
Sazaník, u, m., calycanthus. Rostl., Kk
250. Sazaníkovité rostl., calycantheae. Nz.
Sazárna, y, f., die Setzerei (v knihtisk.).
Us. Sázava, y, f., Sazau, jméno města a řeky
v Čech. LS., V. S., městys u Uhlíř. Ja- novic. — S., něm. Sazawa, ves u Jílového. PL. - Vz S. N., Tk I. 623., II. 417., III. 36., 46., IV. 740. |
||
|
|||
Předchozí (265)  Strana:266  Další (267) |