sb157-05 0..8296

one,

přetáčeti. Os. Šd. Sebral chuť na v. Mor.
Brt. Víno octovité není dobré k pití; Víno
sílu dává údóm a tělo zahřívá, nie vtip ku
pochopení velice zatmívá; Proti zármutku
i v. někdy pít nevadí; Každý své víno mi-
luje, jaké se mu zrodí; Kdo často dle oby-
čeje jazyk vínem močí, ten též i lež komu-
kolvěk rád mluví do očí; Víno tělu užitečné
mnoho hlavě škodí. Mor. Tč. Víno škodí
hlavě, v zbytku je nezdravé: Hlava se mu
od vína zatočila; Kdo sa vína zbytečně na-
pije, čo mal (měl) mlčat, před všemi odkryje;
Víno pité s žinčicí nedobre sa snáša, hur-
tování veliké v žaludku prináša; Jaký je
kdo v náchylnosti, to víno zjavuje; Víno je
zrcadlo mysli, to oznámí tebe (tobě), k čemu
je kdo nakloněný a jaký je v sebe (sobě);
Užitečná vec je v., keď sa skrovne pije,
srdcu veselosť dodává, údy posilňuje; Bez
zpósobu pité v. v zbytečnosti nakloňuje
k bezbožnosti; Víno vypité zehrívá; Jasnú
hlavu, zrelý rozum víno ti pomútí, jak ho
zbytkom pijaš: Víno zbytkom pité mnohých
hádže o zem na ulici. Na Slov. Tč. Proti
vínu inkoust nic nezmůže. Šml. Bez konce
potřeba: když je víno, není chleba. Bayer.
Húba, ryba, dyňa, sviňa potrebuje pohar
vína. Mt. S. I. 118. Po vodě roste tráva (po
dešti) a po víně moudrá hlava. Č. Kdo vínko
dusí, brzo nouzi zkusí. Č. Víno pité v zbytku
není k užitku; Oheň železo probuje a člověka
víno; Víno pité v zbytečnosti vede múdrých
k bláznivosti;, Víno nové, přítel nový, každý
se jich bojí; Červík z vína hlavu mútí, jazyk
mnoho mele; Víno skrovné k zdraví rovné,
víno zbytečné neužitečné; Víno v skrovnosti
slúži k čerstvosti; Víno je zrcadlo náchyl-
nosti, vyjevuje i tajné skrytosti. Na Mor.
Tč. Slunce palčivosť, vína vůně a kořennosť.
Šk. Co zaviníš opilý, toho vínu ty viny ne-
dávej, neníť v. ničímž vinno, ale kdož pije
víno. Kom. Cat. Nepřilívej horkého k te-
plému, nedávej vína mladému. Proch., Pk.
Víno hřeje, ale nešatí. Šd. Člověka při víně
poznáš: co je v srdci střízlivého, to na ja-
zyku opilého; Mladý kůň a mladé v. stejně
bujní; V. jest dobré a přece lidi se schodů
shazuje. Šd., Tč. Víno nemá závory. Pk.
Pálené (víno) spáč, víno skáč. Mt. S. I. 93.
Ten-li med pije, jenžto na brt. i leze, neb
ten-li v. pije, jenž je kopá? Vz Zisk.;
K trunku dobrého vína patří také divočina;
Pro mladého jed, pro starého med (víno).
Vz Nápoj. Lb. Kdo víno pil, vypij také
droždí (kdo měl vždy jen radosti, okus také
žalostí. Vz Neštěstí, Voda). V., Lb. Víno
mu hlavu sbilo; V. jej rozešlo. Vz Opilec.
Lb. Starosti jsou jed a víno jest protijed;
Každá věc má své tajemství a tajemství vína
jest radosť; Víno umí zapečetiť brány zá-
rmutku a uzavříť dvéře každé starosti; Víno
zraje vlastně pro staré a ne pro mladé; Víno
jest jed, nebo dělá z moudrých lidí blázny.
Z Kbersovy Uardy II. 170. Hospodáři lito-
měřičtí vínem téměř se dusí, hladem pak
se umořují. Balb. Tlakem se víno z hroznu
dobývá a trápením přichází člověk k doko-
nalosti. Ukš. To je v., aby jím děti strašil;
V. není vinno, že se lidé ožírají; Víno,
ženy z mnohých lidí blázny činí, všichni

vidí; V. vzbuzuje k zpěvu, voda k hněvu
(Har., vz Nápoj); Voda mladým, v. starým;
Sklenka vína mysli přidá; Dobré v. i bez
víchy (věnce) vypijí. Vz Pokora. Č. Panská
milosť a v. v konvi dřevěné přes noc zvě-
trají. Záv. H loupej Klíma dá vejce za žejdlík
vína. D. Kdo si vína váží. z žalu se vyráží.
Hrš. Viz, by dosahuje vína nerozlil piva a
pak by snad nedosáhl i vína. Št. Vínko
hreje, vínko páli, vínko múdre hlavy šiali.
Lipa I. 97. Ve škaredém sudě můž také
býti dobré víno. Hkš. Vejce dnešní, chléb
včerejší, vino lonské nejlepší; Drž se sta-
rého vína a přítele: Starý přítel a staré
v. nejlepší; Víno dobré nepotřebuje uka-
zatele a vyhlasatele; Májová voda vypije
víno (deštěm květ hyne); Je li na sv. Ur-
bana (v máji) slunečno, bude dobré víno;
Je-li o sv. Bartoloměji den pěkný, bude
pěkný podzimek a dobré víno. Šp. Na Ště-
pána-li vítr duje, vínem sudy naplňuje;
Slunce na sv. Bernardina připovídá mnoho
vina; Svítí-li slunce na Felixe, bývá vína
ještě více. Klda. Jasné vánoce, mnoho
vína a ovoce; Na sv. Václava českého bývá
zase vína nového; Jak na sv. Vincenca je
velký větr, tož je málo vína. Ve Slez. Šd.
Mráz když na Martina uhodí, rok dobré
víno urodí; O Vincence vody plné koleje,
na dobré víno ten rok naděje; Chladno a
večerní rosy v máji nám hojnosť vína dají;
Na sv. Urbana je-li krásně a obloha čista,
bude na víno zajisté mnoho třeba místa;
Je-li vymačkaných zrnek (vinných) na vinici
hojnosť, bývá vína v nádobách i ve sklepě

dosť. Šk. ..... V. strojené, der Kunstwein.

V. přistrojiti, připraviti. V. strojená: pelyn-
kové, vománkové, Kom., medové (med s vínem
vařený;, V., ovocné, z jablek, hrušek (jabčák,
hrušťák), z jahod, malin, ostružin, bezinek,
jalovce, moruší, višní, broskví, meruněk, sliv
atd. Š. a Ž. (Walter). V. z rajských jablek.
Sal. — V. palmové, der Palmenwein. Vz
Rstp. 1613., 1627. — V. májové z mařinky
vonné, der Waldmeister. Vz Rstp. 839.,
Schd. II. 284. — V. omanové. Kk. 166. 839.,
ocúnové, vinum colchici, Zeitlosenwein. Šp.
— V. husí = voda. Napij se husího vína.
Us. Šd. — V. dávivé, vinum stibiatum,
der Brechwein. Šp. — V. pálené, žžené =
pálenka, kořalka, der Branntwein. V. Vz
Rstp. 246. V. žžené do 15. století, od roku
1448. víno pálené sloulo. Vz Pálená. Mus.
1877. 397. — V. = bylina: v. plané (blešník,
všivec), delphinium staphisagria, Lauskörner,
V., Kom.; v. sv. Jana (rybes), ribes, die
Johannesbeere, a to červené a černé); psí
(potměchuť, sladká, hořká, myší dřevo, čer-
vené n. vodní psinky), solanum dulcamara,
die Alpranke: lilek černý, spánek, solanum
nigrum, der Nachtschatten. Jg. Divoké víno
(loubinec břečtanový, wilder W. ). Dch.

Vinobob, u, m., schinus, der Pfefferbauin.
V. obecný, s. molle. Vz Rstp. 332.

Vinobračka, y, f. = vinobrání. Přišel
čas a v čase v. Hdk. C. 334.

Vinobraní, -brání = sbírání n. sbírka
vína, die Weinlese. Br. Kdyžby hory o v.
vyvolány byly, tehdy... 1576. Luna. 1857.
858. Vz KP. III. 267., V. 172., Vlšk. 107.