Předchozí (560)  Strana:561  Další (562) |
|
|||
561
|
|||
|
|||
Splenemfraxa, y, f., z řec. = zácpa sle-
ziny. S. N. Splenikter-us, u, m., z řec. = žloutenka
slezinná. S. N.
Splenit-is, y, f. = zánet sleziny. S. N.
Splenologie, e, f. = náuka o slezině. S. N.
Splésati, vz Zplésati.
Spleskati, splískati, spleskávati; splesk-
nouti, sknul a skl, ut, utí; spleskovati, spleš- titi, il, ěu, ění = ploským učiniti, patschen, patzen, flach schlagen o. drücken; pleskaje sčiniti, zusammenpatzen. — co čím kde: těsto rukou na vále. — S., něco špatně udělati, verpfuschen. — co. Ten to spleskal. Ros. Vz Splískati. — Jg. Splesklý, pleskatý, ssedlý, spleštilý, flach.
S. nos. Kom. Splesknouti, přechodné, vz Spleskati. —
S., nepřechodné = oplasknouti, abfallen. Otok již spleskl. Lék. kn., Db. Splesknutí, n., das Flachschlagen; das
Flachwerden. Jg. Krásu dítěte v s. nosu pokládají. Ler. Splesknutý, nízký a široký, flach ge-
schlagen, flach, breit. Ros. S. nos (splesklý, pleskatý). V. Splesněti, ěl, ění = splesnivěti. — abs.
Chléb splesněl. Na Ostrav. Tč. Splesnivělý, zplesnivělý, schimmlich.
S. chléb. Hlas. Splesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. — co
komu. Splesnivěly mu šaty. — čím kde: vlhkostí v komoře. — S. = zšedivěti, grau werden. — abs. Již tak brzy zšedivěl. — komu: hlava, vlasy mu s-ly. Us. Hý Splésti, spletu, spleť, spleta (ouc), tl, ten,
ení; splétati, splítati, splétávati — do hro- mady plésti, ver-, zusammenflechten; zmásti, zmotati, verwirren, verwickeln, Intriguen machen. Jg. — co : věnce. Us. S. niti (zmo- tati). V. On to spletl (zosnoval). Ros. Něco zlého tajně splésti. D. Ten to spletl (hat eine Konfusion gemacht)! Mohl bys zase něco splést! Us. Všk. Splete koše opálky dohromady (mluví páté přes deváté). V Po- licku. Kšá. Já sem nezapletla, ale včil ho splétám, okolo hlavy dám, ženu ťa udělám; Jizby něvymete, vrkočka něsplete. Sš. P. 442., 786. Protož provázek o třech pramén- cích již chci splésti. Hus III. 152. — co jak. S. vlasy na vrkůčky. Vrat. 87. Nesple- tajte na tuze, šak nebude na dlúze; sple- tajte na slabúčko, půjde dolů brzúčko. Sš. P. 436. Maměnka ju česala, do vrkůčka sple- tala. Sš. P. 436. — co čím. Ach už mi splí- tajú pentličkú vlasy. Sš. P. 568. — se koho = zbaviti se ho, los werden. Mor. Člověk by se ho rád spletl (i. e. spiel, od spleji). Sd., Kd. Dle Brt.: spleti. Vz toto. — co s čím. Své náboženství s pohanským spletl. Plk. Zhusta obyčej mařenový splítají s krá- lenským zvykem. Sš. P. 772. — co komu. S. si vlasy. Lom. Když jí vlasy splétali, všecky panny plakaly. Sš. P. 107. Spletl si to. Vz Opilý. Spletl si řeč, zákon (pomátl). Ros. — se. Spletl se (zmátl se). D. — co čím k čemu: věnce vlastní rukou k té slavnosti spletla. Splešivěti, ěl, ění, oplešivěti, glatzig wer-
den. Bern. |
Spleštělý, zpleštělý, spleštilý, zpleš-
tilý = splesklý, flach. S. tělo, zoban, prsty. Krok. Spleštěnec, nce, m., planaria, červ. Krok.
II. 242. Spleštiti, vz Spleskati.
Splešťule, e, f. S. blativá, nepa cinerea,
hmyz. Frč. 139. Splět, Split, a, m., Spalato, mě. v Dal-
matsku. Rk. Vz S. N. Spletač, e, m., der Flechter. Jg.
Spletačka, y, f., die Flechterin. — S.,
tkanička na vlasy, das Haarband. — S., pletená malá houska. 1693. Cf. Pletenka, Pletýnka. Spleták, u, m., Zwiebelbund, m. Šm.
Splétati, vz Splésti.
Spletečný = spletky v sobě mající, sple-
tený, verwirrt, konfus. Děkuji tobě, že k ta- kové s-né věci přistoupiti nechceš. Arch. II. 167. S. komedie, das Intriguen-Lustspiel. Nz. Cf. Spletek. Spletek, zpletek, tku, m., spletka, y,
f. — něco spleteného, die Flechte. Co jsou kuřatům zmatkové a zpletkové noh jejich se přidržející. Br. Tu pak divný s. se stal pod přikrytím (tajná úmluva). Bart. 219. 22. To by byl s., Unzukömmlichkeit. Žer. f. 16. — S., zmatek, omyl, chyba, der Ver- stoss, Wirrwarr. Omylové a spletkové. V. Kde se dlouho počtu nečiní, rád se nějaký s. přihází. Mus. Pro uvarování spletkův. Apol. Aby s-vé nepovstali. Žer. Divný s. Bart. 219. Aby na Rozličné spletky a zmatky přišli. Br. Pro spletky při víře. Kom. Pro vyvarování všelijakých spletků v knihách (1710.). Er. Spleteně mluviti, verworren. Str.
Spletenec, nce, m., spletený člověk, der
Schwärmer, Wirrkopf, Konťusionsrath Br., Sych., Reš. — S., hyphaene, palma sabalo- vitá. Rostl. I. b. 266. Spletení, n., die Zusammenflechtung, das
Gewebe, bal. Cf. Splésti, Pletež. Často více žilin v hromadu se sbíhá a opět rozbíhá, činíce s. nervové- Krok. — S., zmatek, die Verwirrung. Spletenice, e, f., das Gewirre, Wirrwarr.
Lom. Spletenina, y, f., das Geflechte. Tys. 33.
Spletenka, y, f., der Zopf. Vlasy v s-cích
visí. Bdl. Cf. Pletenec. Spletenosť, i, f., des Geflechte. S. člo-
věka, mysli, řeči (zmatenosť, Verwirrung). Us. Ve filos. zapletenosť, složitosť, die Kom- plicirtheit. Nz. Spletený ; spleten, a, o, zusammengefloch-
ten. Vlasy spletené nositi. Us. Něni toho člověka na světě, co mi můj vineček roz- pletě; už je s-ny, s milyra stočeny, ach Bože, rozbože jak mi je! Sš. P. 439. — čím. Bič zlatem s-ný. Sš. P. 423. — z čeho. Jižť jest spleten provázek ze tří praménkuov. Hus III. 164. — S., zmotaný, vorworren. V. S. příze. Us. — S. člověk, verwirrt, Kom., pře. V., řeč. Jel. — Jg. Spletěti, ěl, ění = pletí se státi, incar-
nari. Tak miluj duše pleť, aby sama ne- spletěla. Sš. II. 135. Cf. Pleť. |
||
|
|||
Předchozí (560)  Strana:561  Další (562) |