376

ryší). Ros. Hadra vždy onuci najde. Kom.
Hadr vonuci tresce, žádný se polepšit ne-
chce. Jg. Hadr vonuci haní. D. — O., ne-
čistá žena. Us. (Prach.). — ()., bylina, ver-
bascum, divizna. Na Ostrav. Tč.

Onudy, onudyno, vz Onady.

Oňuchati sa = slízati se (o nedovolené
známosti). Na mor. Zlínsku. Brt.

Onus, lat., břímě, povinnosť. Rk. Vz Onera.

Oný, á, é, na Slov. = onen. Také v prus.
Slezsku, vz Onen.

Onychi-a, e, f., hnis u nehtu.

Onychin, u, m.= onyx, BO. Vz Onchyn,
Onyx.

Oným, šp. m. oním. Vz Onen.

Onyx, gt. onychu, m., z řec., drahý ká-
men v barvě lidskému nehtu podobný, též
nehet zvaný. Jg. O., odrůda chalcedonu (kře-
mene), složená z bílých a černých vrstev.
Vz S. N. Vz také KP. III. 196., Schd. II. 32.

— O., řec, nehet, dráp, pazour. — Onyx-is,
y, f., vrůstání nehtu do okolní buničiny (do
masa). — Onychogryfosa, y, f., chorobré za-
hýbáni nehtu. — Onychoptosa, y, f., vy-
padávání nehtův. S. N. — Onychový.

Onže, anaže, onože (zastr.) = který, nyní:
jenž, welcher. Št. Vz On (ku konci).

Ooctiti, il, ěn, ení. — co čím: jídlo vin-
ným octem, mit Essig sauer machen.

Oolith, u, m., druh vápence. Vz S. N.

Oorati (ovorati), um-, beackern. — co
čím: řady jetelové úzkým pluhem o. Puch.

— co jak. Kořenovité zrostliny v řádkách
o. Puch. Vz Orati.

Ooravadlo, a, n. Anackerungsmaschine,
f. Šp.

-oos, řecká jména v -oos ukončená jak
se skloňují? Vz -os.

Oostřiti, il, en, ení, zuspitzen, zuschärfen.
Pakli se nemocnému nos ovostřil (al. ob-
ostřil). O rozl. vody.

Op, a, (zastr.), opec, pce, (zastr.), opičák,
a, opic, e, m. (samec), der Affe: opice, e,
opička, y, f. (samice), die Aeffin. Obyčejně
sumec i samice jedním jménem opice se na-
zývají. Jg. Gt. pl. opic, vz -ice. O., ssavci
čtverorucí, quadrumana. Vz o nich více vS.N.,
KP. 1. 7. a ve Frč. Opice starého světa: asij-
ské a africké; opice nového světa n. americké.
O. starého světa jsou úzkonosé; o. nového
světa ploskonosé. Jhl. O. jednobarevná, sro-
stloprstá, strakatá, hřívnatá, šedá. Jg. I. Polo-
opice, prosimii, die Halbaffen: a) ksukolovití,
chiromysidae: ksukol veverový, chiromys
madagascarensis ; b) nartouni, macrotarsi:
nartoun ryšavoruký, tarsius spectrum; uchoš
dlouhoocasý, otolicnus senegalensis; c) ou-
tloni, nycticebi: outloň ryšavý, stenops gra-
cilis; d) požasti, lichanoti: požast krátko-
ocasý, indri, lichanotus brevicaudatus; e)
muny, lemuriny: muna šedá, lemur mongoz.
II. Opice, pitheci, die Affen: a) opice dráp-
katé, arctopitheci, die Krallenaffen: kosman
bělovousý, hapale Iacchus; b) opice plosko-
nosé, platyrrhina, die Plattnasen: a) chvo -
stani, pitheciadae: chvostan vlasatý, pithecia
satanas; kotul veverovitý, callithrix sciureus;
nočák trojžíhaný (mirikima), nictipithecus tri-
virgatus; ß) chápani, atelidae: chápan černý,
ateles paniscus: vřešťan rezavý, mycetes

seniculus, malpa hnědá, cebus apella; malpa
pižmová, c. capucinus; c) opice úzkonosé,
catarrhina, die Schmalnasen: a) paviáni, cy-
nocephali: duran prostolícný, cynocephalus
mormon; duran červenolícný, c. hamadryas;
ß) kočkodani, cercopytheci: kočkodan zelený,
cercopythecus sabaeus ; magot bezocasý, inu-
us silvanus; c) lenoopi, semnopitheci: le-
noop černý, semnopythecus maurus; ti) giboni,
hylobatides : gibon šedý, hylobates leuciscus;
gibon srostioprstý, h. syndactylus; e) veloopi,
anthropoides: veleop černý čili šimpanz,
troglodytes niger; veleop rudý čili orang-
utang, satyrus orang; veleop obrovský čili
gorilia, gorilia eugena. Vz Frč. 396.—400.
Cf. Schd. II. 387.—391. Na opice vyvésti -----
z něčí hlouposti smích vyvésti, Ros., za
blázna míti, na marných slibech držeti. Vz
Blázen, Slibovati. Lb., Č., Gl. Jinak: Na
opice vyvésti — na darmo někam vyvésti,
mámiti, šáliti. V. Sprostné lidi podvodem na
opice vodí, hinters Licht. Reš. Nás toliko
škrábí a na o-ce vyvésti chtějí. Ler. Opice
zůstane opicí, by na ni třebas zlatý řetěz
dal. V. — O., kdo se potvoří, der Nachäffer.
Pravá opice, co uhlédá, hned chytí. Ros. —
O., žena nestydatá, škaredá, eine Vettel. Us.
Nebudu v tom (šatě) chodit na opicu; chodí
na opicu světa Na mor. Zlínsku. Brt —
O., opilosť, podnapilosť, špička (od opit-i se).
Chytiti, míti opici. D.,C. Chytil si o-ci;
Sedí mu o. na zádech. Častá opice prázdní
truhlice. Lb. Vz Opilec, Opilství.

Opaběrovati, opaběrkovati. — co: vinici,
pole, strom. Jg. Nachlesen.

Opackovati, packovati, zakopávati, klo-
pýtati, straucheln. Nepackuj. Us. u Přer. Kd.
U Olom. Sd.

Opáčení, n., opakování, opětování, die
Wiederholung. V. O. přímluv = přehlednutí
nálezu. V. — Opačenie, zastr. = opačina.
Bhmr.

Opáčenice, e, f. = opačina, Kehrruder,
n. Us. v Praze.

Opáčenosť, i, f., die Wiederholung. Ros.

Opáčený; opáčen, a, o; opětován, wieder-
holt. O. řeč. Ros. O. žaloba proti odpovědi,
wiederholte Klage gegen die Einrede. V.

Opačimný. Vítr po lesech dříví o-mné,
ježto jednoho dřeva jedva dva objala, i men-
šího mnoho z kořen vyvracel. Let. 19.

Opačina, y, opačinka, y, f., dlouhé dřevo
k rejdování voza n. lodí (veslo). Jg. O., veslo,
jímž pramen dříví nebo vor po straně se
řídí. S. N. Das Kehr-, Steuerruder. Lodí
opačinou spravovati, říditi. D., Šm. — O.,
kmen, der Stamm. Reš. — O., opak, das
Gegentheil. Ale jak v jednom tak i v dru-
hém byl důvod pravý na o-nu. Bart. A po-
tom (Rokycana) na o-nu vedl a učil lidi.
Bart. 2. 14.

Opačinný, vz Opačina, Kehrruder-. —
2. Kmenný, Stamm-. Star. let.

Opaěitelnosť, i, f., Wiederholbarkeit, f.Jg.

Opačitelný, wiederholbar. Jg.

1. Opáčiti, il, en, ení; opakovati (opačo-
vati, zastr.), opáčívati, opakovávati = opě-
tovati, znova začíti, zpět vzíti (Mus.), wieder-
holen, zurück nehmen. — co: řeč. V. Jednu
věc a řeč často opakovati. V. Něčí slova