Předchozí (109)  Strana:110  Další (111) |
|
|||
110
|
|||
|
|||
Us. — jak. Poznamenání naše tudy se dvojitě
rozbíhají. Sš. Mr. Předml. Silně se r. Us. Dch. — proč. Strachem se r-hli. Hos. 130. R-li se pro bázeň židóv. Hus. II. 156. — aby. Nyní r-hnou se, aby skrze mostek pro- chodili. Sš. P. 731. — odkud. Z toho místa cesty se rozbíhají. Sš. J. 126. Kozbělesy, dle Dolany, Rosawitz, ves
u Podnioklí. PL. Rozběliti se, il, en, ení, rozbělívati se
= dníti, rozednírati se, dämmern. Už se rozbělívá. Us. v Prachen. Rozběrací úl, klín, Zerleg-, Löse-. Techn.
Rozběractví, n., umění rozbírání, die
Zergliederungskunst. D. Rozběrač, e, m., der Zerleger, Zerglie-
derer. Bern. Rozběračka, y, f., die Zerlegerin, Zer-
gliedcrin. Rozběračnosť, rozbernosť (slov.), roz-
běratelnosť, i, f., možnost' rozebránu býti, die Zertrennlichkeit, Zerlegbarkeit. Bern. Rozběračný, rozberný (slov.), rozbě-
ratelný, mohoucí rozebrán býti, zertrenn- lich. zerlegbar. Bern. Rozběratel, e, m., der Zerleger, Zerglie-
derer. Šm. Rozbeřice, dle Budějovice, něm. Rosbie-
ritz, ves v Smiřicku. Tf. 287. Rozbernosť, vz Rozběračnosť.
Rozberný, mohoucí rozebrán býti. Bern.
Vz Rozběračný. — Na Slov. — dojímavý. R. řeč, řečník. Bern. Rozběsený; -en, a, o, rozběsilý, wuthent-
brannt, -ergrimmt. Dch. Rozběsiti, il, en, ení, rozběšovati, ergrim-
men, entflammen. — koho. Us. — se nač. Židé se r-sili na světce tak, že . . . Sš. Sk. 90. Rozběžení, n., roztržitosť, die Zerstreu-
'ung. Srdce své ot zevnitřních r. k samému sobě obrať. Hugo. Rozběžitosť, i, f., die Flüchtigkeit. Jg.
Rozběžitý, flüchtig, li. bohatství. Jel.
Petr. 59. Rozběžný, divergirend. Obzor.
Rozbídný, na Slov. přebídný, sehr elend.
Vz Koz-. Rozbíhajicnosť, Sedl., lépe: rozbíhavosť.
Jg-
Rozbíhati, vz Rozběhnouti.
Rozbíhavosť, i, f., das Auseinanderlaufen,
die Divergenz. Jg. Rozbíhavý, divergirend. R. řada. Srč. R.
válčení. Dch. Rozbírací, lépe: rozběrací. Jg.
Rozbírač, lépe: rozběrač.
Rozbírání, n., das Auseinanderlegen. —
R., rozkládání, rozjímání, die Diskussion. J. tr. Rozbírati, vz Rozebrati.
Rozbíravosť, i, f., die Neigung zum Zer-
legen. Jg. Rozbíravý, der gern zerlegt. Jg.
- 1. Rozbit, a, m.— rozbitek. 2. Rozbit, u, m., der Schiffbruch. L.
Rozbitečný troskotný, Strand-. 1!. právo.
Sš. Vz Rozbitničný, Právo. Rozbitek, tka, m., der Schiffbrüchige.
Sš. Sk. 282., 292., I. 11., 183. (Hý.). |
Rozbitelnosť, rozbitnost, i, f., možnost
rozbitu býti, die Zerschlagbarkeit, Zerbrech- lichkeit. Bern. Rozbitelný, rozbitný, mohoucí rozbit
býti, zerschlagbar, zerbrechlich. Bern. Rozbiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; roz-
bíjeti, el, en, ení; rozbíjívati, na Slov. roz- bíjávati. R., roztlouci, rozraziti, zerschlagen, zersprengen: rozvinouti, roztáhnouti, auf- schlagen. Jg. — se. Čím hrnec navře, tím, až se rozbije, páchne. Prov. Loď se r-la, scheiterte, strandete, ging in Trümmer. Jg. — co: hrnec, sklenici, mísu, talíř, Us., dvéře,
D., vojsko (rozraziti), Ros.; stany, ležení, V., most (udělati). D. Kámen rozbil třepinu. BO. Došel pán, rozbil džbán. Sš. P. 163. - se komu. Srdce se mu rozbilo (počalo bíti). Us. — čeho, šp. m.: co. Vz Roz. — co čím: hrnec rukou, dvéře sekerou. — co oč: hrnec o zeď. Us. Já ten žbáneček o ten trá- meček hned rozbiju. Sš. P. 649. Nevěděli, jaký to ostrov byl, o nějžto se rozbíjeli. Sš. Sk. 289. — co proti komu kde. R-li stany proti králi na poli u Budějovic. Let. 6. R-li si hlavy na stěně. Us. Tč. Ležení před Mi- lánem r-li. Ml. R-li stany v dolech. BO. R. síť před ptačínwt očima. BO. — co, se, jak: na kusy. Er. P. 360., Pass. Rozbití, n., das Zerschmettern, Zerschla-
gen. Us. Dch. R. lodí, der Schiffbruch. D. Rozbitina, y, f., die Scherbe, Ruine, Ml,
der Wrack. D. Rozbitničný, troskotný, Strand-. R. právo.
Sš. I. 32. Vz Rozbitečné, Rozbitný. Rozbitný, Strand-. R. právo, das Strand-
recht. Sš. I. 32. — Vz Rozbitničný. Rozbitovati korisť rozděliti, Beute
theilen. — V. — co mezi koho jak: kořisť mezi vojáky, Cyr., stejným dílem. Sych. — se oč. O ty (koně) se rozbitovali. Let. 23. — co komu: dobytek. BO. — R., na Mor.
a na Slov. = promarniti, verthun. Bern. Rozbitství, n., der Schiffbruch. Sš. I. 6.
(Hý). Rozbitý; rozbit, a, o. li. hrnec (roztlu-
čený, zerschlagen), Us., ležení (postavené, aufgeschlagen), V., stan. Vrat. Rozbížka, y, f. = rozběh, der Anlauf.
S rozbížkou i doskokem. Aesop. Rozhlaholiti se, il, ení, anfangen irre
zu Reden. Krok. III. 100. Rozbláhati = blahem, bláznem činiti,
narren, närrisch machen. Us. u.Turn. — se, bláznovsky si počínati, drollige GebeRden annehmen. Us. u Turn. Rozblázniti, il, ěn, ění; rozblazňovati,
närrisch machen. — koho, se. Ros. Rozblažený; -en, a, o, sehr vergnügt.
R. hosté. Hdk. C. 14. Rozblečeti se, na Slov. rozblačati se =
rozbečeti se, anfangen zu blöcken. Ovce, cěti se r-ly. Slov. Rozhlédnouti, dnul a dl, utí, erblassen.
Slov. Bern. Rozhlednutí, n., die Erblassung. Slov.
Bern. Rozbleptalý, příliš rozvařený, zerkocht.
R. kaše. Vz Rozbleptaný. Rozbleptaný; -án, a, o = rozbleptulý.
Us. Msk., Kšá. |
||
|
|||
Předchozí (109)  Strana:110  Další (111) |