Předchozí (989)  Strana:990  Další (991) |
|
|||
990
|
|||
|
|||
Mázdrný, Häutchen-. M. složení. Sal.
Mázdrosímka, y, f., melanthium. Rostl.
Mázdrovatka, y, f., galaxaura, býložilec.
Krok. Mázdrověnka, y, f., hymenophyllum, druh
kapradí. Rostl. Mázdrovitý, häutig. M. tělo. Jg.
Mázdrovník, mázdrák, u, m., nůž k srá-
žení mázdry u jircháře, das Abstossniesser des Oärbers. Rohn. Mázdrový, Haut-. Rohn.
Mazel, zla, m. = mazánek. Boč.
Mazhús, u, m., sál, jídárna, Saal. M. o třech
stolích. V. Mazice, e, f., Pechbärme, v pivováře.
Mazivo, a, n., mazanice, Schmierwerk. n.
Od stěny m. odpadlo. Koll. Mázka, y, f. Salbe, f., Pflaster, n. Kram.
M. slučí, vz Pomazanka. Mazlice, dle Budějovice, ves v Roudnicku.
Tk. III. 63. — M., der Käsapfel, Rk. Mazlík, a, mazlíček, čka, mazel, zla,
m., mazánek, rozmazánek, Muttersöhnchen, n. D. — M., u, m., prkénko k mazání u ševcův. Schmierbrett, n. Šp. Mazlikovati se s kým, mazati se, sich
schmieren. Us. Dch. Mazlínek, nka, m. = mazlík.
Mazliti, il, en, ení: měkce chovati, ver-
zärteln. — se s kým: s dítětem. Us. Čím déle se s ním mazlíš, tím horší bude. Sych. Mazna, y, f., mazavá ženština, verzärteltes
Weib. Maznák, a, m. = mazánek. Na Slov. Koll.
Maznati, na Slov. = mazniti, mazliti;
mazati se s kým. Bern. Maznavý, na Slov. mažící se, mazlík,
weichlich, verzärtelt. Bern. M. kosť = holeň, kosť píšťalí (holenní). Schienbein, n. Na Slov. Plk. Mazné, ého, n. Schmiergeld (poštovní po-
platek), n. Rk. Maznice, e, f., mazavá hlína. Schmier-
lehm, m. Us. Ber. Dch. Mazník, u, m., makulář, Sudelbuch, n. Bern.
Mazniti, il, ěn, ění; maznívati, vezärteln. —
koho se. Bern. Maznočec, čce, m., epichma (koření). Rozk.
Mazný, měkký, schmierig, weich. M. máslo,
slova. Br. Mázovatý, pruhovatý, striemig. Na Slov.
Mázovka, y, f., ein Gefäss auf ein Mass. Rk.
Mázový, Mass-. M. nádoba. Us.
Mazula, y, f. od mazati se, jm. kravské,
miláček kravařčin. V Zlinsku na Mor. Brt. Mazurek, rku, m., jistý polský tanec.
Masurtanz, m. Tancovati m-rek. Jg. Vz Mazuři. Mazuři, v Polsku. — Mazur (chybně:
mazurka), u, m., národní tanec polský. Rk. Vz Mazurek. Mažár, mažjár, a, m., na Slov. = moždíř.
Mörser, m. Plk. Maže, pl., m., pokryté vozy Huculů k vo-
zení soli atd. Světoz. Maži, vz Mazati.
Mažice, ves u Veselí. Tk. III. 37., 46.
Mčeti, mčím, el, ení = pohybovati se
kam, rücken, gehen. — kam. Tvář má mčela k zemi (obracela se). Hus. — se kudy: skrze les (jiti). Tristr. |
Mdle, komp. mdleji; mdlíče, mdloučce,
mdlounce, nestatečně, nesilně, schwach, matt, unkräftig. V. Mdlejíž mdlejíž = mdlejší a mdlejší. —
proti čemu. Člověk vždy je mdlejíž mdlejíž proti hřiechóm. Št. Mdlelý = mdlý. Bibl.
Mdleti a mdlíti, el, ení; mdlívati = po-
čínám mdlým býti, schwach, matt, unkräftig werden. V. — čím. Mysl strachem mdlela. Kram. Milostí po kom m. St. skl. M. toužením, touhou. Lk. Vz Chřadnouti čím. — od čeho: od žízně. Br. — z čeho. Z takových řečí počali m. Bl. — že. Mdlím, že jsem několik nocí bděl. Sych. — s inft. Ta muka mdlejí oči viděti. Kanc. Mdlíčce = mdle. Plk.
Mdlíčký, velmi mdlý, sehr schwach. Aqu.
Mdlíti, 3. pl. mdli, mdli, il, en, ení; mdlí-
vati= mdlým činiti, schwach machen, schwä- chen. — co, koho. Ob. Pan., Sal. — se. Lučiště by se mdlilo (sláblo). Leg. — co kde: hněv v sobě m. Št. N. kř. 122. Mdlivo, a, n., řídký klih, kterým se po-
tírá při pozlacování místo, které mdlé býti má, die Matte. Techn. Mdlo, těžko, na nic, übel. Jg. Je mi tak
mdlo, div že nepadnu. Přišlo (stalo se mi) mdlo. Jg. Vz Mdlý. Mdloba, y, f., slabosť. Schwäche, Mattig-
keit, Ohnmacht, Kraftlosigkeit, f. Jg. M. těla, po práci, m. paměti. V. M-bu míti, na sobě cítiti. V. Pro m-bu jíti jsme nemohli. Vrat. Mdlobú dále nemohli. Alx. — M. (moral. ). M. lidská (křehkosť). On zná m-bu naši. Peš. — M., malomyslnosť, Mangel an Muth, Kraft. V. — M. = omdlení, Ohnmacht, f. V. Do m-by upadnouti (omdleti), D., v mdlobu upadnouti. V. V m-bach ležeti. V. Na mdlo- bách ležeti. D. Padá z m-by do m-by. Ze mdloby vstáti. Kat. 2549. Vz S. N. Mdlomyslnosť, i, f., Gemüthsschwäche.
Jg.
Mdlomyslný, schwachmüthig. Ryt. křest.
191. Mdlosť, i, f., mdloba, Schwachheit, Mat-
tigkeit, f. M. léku. Krab. Mdlota, y, f., Schwachheit, Mattigkeit, f. Rk.
Mdloučký, mdlounký, sehr schwach. Jg.
Mdlý; mdel (zastar. medl), mdla, mdlo;
komparativ: mdlejší; mdlíčký, mdloučký, mdlounký. M. = zdlouhavý, váhavý, slabý, nestatečný, schwach, unkräftig, ohnmächtig. Jg. Mdlého učiniti. V. Mdlejší pohlaví (žen- ská). Us. Mdlého boha máš. Pass. 882. Mdlého máme nepřítele. Pass. 865. Vida se býti mdlej- šího. V. Vida, že jest mdel, žádal. Kron. Aen. Sylv. Co mdlého přijde, všecko v pa- vučině uvázne, ale silná moucha atd. Rým. Aby mocnější mdlejšího nepotlačoval. Kom. — v čem. Však v mocech a skutcích svých daleko jsou mdlejší. Byl. — k čemu. Mdels k tomu. Tkadl. K čemu jest zákon mdel byl. Ben., Br. — na čem. Na mysli mdlý. Eus. Na těle. — po čem: po práci, po chůzi. V. — čím: během. Lk. — proti čemu, vz Mdlejíž. — M. = nemocný, nestatečný, schwach, krank, blöd. V. Mdlým býti. V. Mdlého zdraví. Až stár a mdel bude. St. Vida že jest mdel. Mdlý žaludek míti. V. |
||
|
|||
Předchozí (989)  Strana:990  Další (991) |