elektrosvitná, KP. IL 202,, oltářní, NA. I.
56., příložné, jimiž se nosník uprostřed sesi-
luje, die Stossplatten. Pcl. 6tí.—68. Desky
činitelů, kdež ku každému číslu jeho nej-
menší prvočinitel, udán jest kromě čísel
dvěma, třemi, pěti a jedenácti dělitelných;
d. výstředná, die Excenterscheibe, logarith-
mická, Šim. 55., 83., 159.-160.

Desknatý, plattenförmig. D. koral. Frč.
G. 77., NA. V. 551.

Deskojazyčný. D-ční plžové. Vz Frč.
240.—246.

Deskovitý. D. vápenec, sloh hornin, NA.
V. 642., 566, uhlí, Plattenkohle. Sl. les.

Deskovní = tabulkový, tabellarisch. Sl.
les.

Deskovník, u, m. = prkeňák, podlažník,
der Brettnagel. Sl. les.

Deskový. D. uhlí, vz Deskovitý; pod-
ložky, Wld., podlaha, Paiquettboden. Pdl.

Deskozubý. NA. V. 631.

Deskripce, e, f. = popis. Vz Jg. Slnosť.
63.

Deskriptívní nauka, ZČ. 1., geometrie.
Jrl. I. 9.

Deskvammace, e, f., z lat. = slupování
pokožky. Vz S. N., Slov. zdrav.

Desky, vz Deska, — D., Brettern, ves
u Benešova, v Buděj.

Děský, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1045.

Děslivosť, vz Děsivosť.

Děslivý, vz Děsivý.

Desmin, u, m., nerost. Bř. N. 144.

Desná, é, f., míst. jm. Sdl. Hr. I. 17., II
168.

Děsně, schaurig, schauervoll. D. velebný,
vzkřiknouti, klidný, tichý. Vrch.

Desnice. míst jm. Sdl. Hr. I. 18., Šf.
Strž. II. 277.

Děsník, u, m., zahradní rostlina. Mor.
Knrz.

Děsnorodý. Ovid. Truhlář.

Děsnošeredný, schaudervoll hässlich. Dk.

Děsnovalný, schaudervoll sich hinwäl-
zend. D. vlny. Dk.

Děsnovelebný, schaudervoll erhaben. Dk.

Děsnúť koho, do koho = šťouchnouti,
drcnouti. Slov. Phld. II. 2. 51.

Děsný. D. hrůza, schauriges Entsetzen.
Jest mu děsno, es graut ihm. Dch. D. pohled,
zjevení, třesk, Vrch., veleba, Kká., hlubina,
Mour, chtíč, Hdk, smrť, ticho, Us. Pdl.,
sen, výkřik. Čch. Bs. 87., 31. Hrůza vodou
zdmutou v kraj se z děsných valí hor. Štulc.
I. 76.

Desodorační jed. SP. II. 275.

Desodorisace, e, f. = odsmraďování, od-
straňování smradu ku př. zelenou skalicí,
chlorovým vápnem, karbolem. Slov. zdrav.

Desolda, y, m. D. Jan Fr., kněz a prof.
v Plzni 1811.—1885. Vz Ti. H. 1. 3. v. 181.,
185, Sb. D. ř. 235.

Desorganisovati = v nepořádek uváděti ;
ústrojnosť nějakou rušiti. S. N.

Desoxydace, e, f. = odkysličování. Vz
S. N.

Despekt, u, m, lat, = povržení, pohrdání.

Despota. Cf. Hrdiny, nom. pl. Dal. 115.
A tak sluhy (nom. pl.) poberú plátno. Hus

I. 419. Vládykám, dat. pl. Dal. 156. Mezi
hrdinami. Dal. 105. Vz také Sluha, Bž. 111.

Despotický, despotisch. D. moc, vláda.
J. Lpř.

Dessert, u Římanův a Řekův. Vz Vlšk.
193., 195.

Dessertní, Dessert-. D. nůž. Nf. Vz násl.

Dessertový = dessertní. D. talíř. Nf.

Destillace sestupná, vz Šfk. 273., suchá,
Nz. lk., Šfk. Poč. 135.. frakciovaná. Vz Šfk.
Poč. 393. a o d. vůbec vz Sfk. Poč. 54.,
Schd. I. 104 , 414, 423, S. N, Kram. Slov.
89, Slov. zdrav.

Destillační, Destillisations-. D. apparat,
Zpr. aRch. VIII. 102.. tRubice, S. N. XI. 4,
stroj. Mj. Cf. Schd. I. 105.

Destillat, u, m. = překapanina, das De-
stillat. Nz.

Destillator, a, m. = alchymista. Mus.
1880. 91, 234.

Destillování, n., die DestilliRung. Vz KP.
IV. 49.

Destillovaný; -án, a,o, destillirt. D. voda,
Šfk. Ruk. 129, plísta, essigsaures Kupfer-
oxyd. Sl. les.

Destinace, e, f, lat. = ustanovení k ně-
čemu; osud.

Destinator, a, m. = člověk, jemuž se
zboží odeslati má; kupecky. Kh.

Dešč, vz Déšť.

Deščák, u, m. = kužílek od desky (sedlák).
Val. Brt. D. 206.

Deščaný = z desek udělaný, prkenný,
brettern. Laš. Tč.

Deščulka, y, f. = deštička, das Bretter-
chen. Laš. Tč.

Déšď = déšť. Slov. Bern.

Dešenice, Deschenitz, ves u Dol. Nýrska.
Cf. Deštnice, S. N, Blk. Kfsk. 903.

Dešenický. D. jezero na Šumavě. Vz
S. N.

Dešiffrování, n, die Dechiffrirung, Ent-
zifferung, Enträthselung. Vz KP. I. 308.

Dešivo, a, n, das Hauchelement, der
Hauchstoff. Šm.

Dešná, é, f, Deschna, vsi u Březové a
u Holešova na Mor.; Döschen, ves u Jemnie ;
Döschna, ves u Konic. PL, D. ol. I. 255,
III. 525.

Dešnice = Dasnice. — D., dvůr v Ža-
tecku. Blk. Kfsk. 501.

Dešno, a, n. = Deštná, něm. 'löschen.

Dešov, a, m. D. Velký a Malý, Gross-,
Klein-Deschau, vsi u Jamnic na Mor. PL.

Déšť. Dešč. Ž. wit. 146. 8, Dal. a j. Strbl.
ďbžih, slov. dažď, č. dešť. Gb. Hl. 99, Mkl.
aL. 284, déšť, Bž. 51, 86. V severovýchod-
ních Čechách déšť. Sá. Na Zlinsku déšč,
gt. déšče. Brt. Cf. Dášť, Dážď, Déšď, Déžď,
Mkl. Etym. 55, Schd. I. 170, Šrc. 152, Stč.
Zem. 630. D. = voda, jež z oblaků padá
v hojných kapkách, které se tvoří, když
vodní páry v hojné míře ve vzduchu se na-
hromadily a ochlazením vzduchu v parním
stavu déle udržeti se nemohouce v kapalnou
vodu se srážejí. Kram. Slov. 89. Vz tam
více. D. jarní, tichý, jemný, trvalý, krátký,
vydatný, všeobecný; sbírá se k dešti; před
deštěm, po dešti. Nz. Výška, množství deště,
Sl. les.; spadlý d, Dch., sírový, vz Kk.