Předchozí (1013)  Strana:1014  Další (1015) |
|
|||
1014
|
|||
|
|||
Vymyšlénka, y, f. = výmysl, myšlénka,
die Erdichtung, Ersinnung. Mus. II. 3. 7. Nevěřte mu, vždyť to jen jeho v. jest. Us. — V., něm. Wimischlenka, samota u Do- bříše. — V., die Neumühle, u Telče. Vz Vymyšlený. Tč. Vymyšlenosť, i, f. = výmyslek, výmysl,
die Erfindung. Měst. bož. To je marná v. Us. Dch. V případě pouhé vymyšlenosti. Ddk. IV. 175. Vymyšlený; -šlen, a, o, ausgedacht, er-
sonnen, aus der Luft gegriffen, erfunden. V. věc (nepravda), lež, novina, příčina, krmě (nákladná). V. V. bába (vymýšlející, jak by komu co na příkoř učinila). Us. Žádným právem ani kterým v-ným obyčejem. List z r. 1550. Tč. Obraz: puol člověka a puol koně neb jinak v-ný; Mnozí milují dlúhé, krásných řečí vymyšlených modlitby mně- jíce, že čím jest řečí kraššie a delšie, tiem Bohu vzácnejšie; V-mi slovy v lakomstvie budú na vás kupčiti; Jí-li dřéve času neb po času a jedl-li jest co v-ho lakotně. Hus I. 66., 289, II. 153., III. 186. (Tč. ). — V. mlýn, Neumühle. Vz Vymyšlenina. Vymýšleti, vz Vymysliti.
Výmyšlice, dle Budějovice, Weimislitz,
městečko u Mor. Krumlova. PL. Vymýšlívý, erfinderisch. Dch. Sebevražda
jest v-va. Kká. Td. 238. Vymyšlování, n., vz Vymyšlení.
Vymýtění, n., die Ausrodung. V. lesa.
Dch., Ddk. IV. 244. Vz Vymýcení. Vymýtěný; -ěn, a, o, ausgerodet. Vz Vy-
mýtiti, Vymýcený. V. les. Us. Vymyti, myji, myj, myje (íc), yl, yt, ytí;
vymývati = mytím vyčistiti, auswaschen, reinigen; vnitřek vyčistiti, auswaschen, aus- spülen; vybrati, ausspülen, aushöhlen; my- tím vypotřebovati, verwaschen. Jg. — abs. Musil vymývati (se očistiti). Bl. Živ. Aug. 50. — co: vlnu, sklenici, hrnec, ránu. Us. Voda zemi vymyla (vybrala). Us. Všecku vodu vymyli (spotřebovali). Us. Jeden dvéře otvírá, druhý pohár vymývá. Sš. P. 22. — co komu: ránu vodou. Us. Ako postrelený skočil ku krhle, že si tvár i oči vymyje. Dbš. Sl. pov. III. 78. — co odkud: špínu z plátna, maso z krve. Us. — co čím: hubu, zuby čerstvou vodou. Us. — sobě co kým: někým hubu si v. (ho pomlou- vati). Us. Vymýtiti, myť, mýtě (íc), til, těn a cen,
ení; vymycovati = vysekati, vykopati, aus- hauen, ausroden. — co: les, Háj., pařezy. D. — co čím: les pálením. D. — co od- kud: trní z borek. Rkk. 61. — co kde. Kníže udělal mu volnosť v. les mezi po- toky Šebeníkem a Odrou. Ddk. IV. 323. Vymytý, ausgewaschen, ausgespült. V.
sklenice. Us. Řeč nevymytá. Us. Dch. Ne- vymytá huba (nečistě mluvící). Vymývací, Wasch-. V. voda. Nz.
Vymývadlo, vymyvadlo, a, n., das Aus-
waschinstrument. Vz Zpr. arch. X. 43. — V., das Waschgefäss. Jg. Vymývati, vz Vymyti.
Výmyvka, y, f., vz Vrva, Vyrva. Na
Ostrav. Tč. |
Vymžikati = častým mžikáním prach
n. mušku z očí na obrv vymžikati, vypra- viti. Vz Mžikati. — co. Us. — koho kam: k sobě (mžikáním k sobě přivolati). Na Ostrav. Tč. Vymžiti se, sich ausnebeln, ausnieseln.
Až se vymží všecka mhla, bude zase jasno. Us. Tč. Vyn = ven, hinaus. Na Ostrav. Tč.
Vyň = veň, v něj, in ihn. Na Ostrav.
Tč. Vynaběhati se, sich satt laufen. — za
kým kam. V-la se za ním do města a přece ho nedostala. Us. Tč. Vynabírati se (čeho) kde, genug neh-
men, genug schöpfen. V-li tam v zahradě mnoho jablek. — se čeho odkud: vody ze sklepa. — se koho, foppen, sekiren. Us. Tč. Vynabízati se, vynabízeti se, aufmun-
tern, antreiben. — se koho. V-li se nás dosť, aby sme tam šli, ale my jsme nešli. Us. na Ostrav. Tč. Vynáčený = nadšený. Na Slov. Ssk.
Vynačesati, vynačesávati se čeho, sich
satt kämmen. — V., lesen. — se čeho čím odkud: slivek z haluzí hrablemi. Us. Tč. Vynačísti se, čtu, četl, čtení = do syta
se načísti, genug lesen. — se na čem. Vím psaní na zpamět a nemohu se na něm vy- načísti. Č. Vynačistiti se čeho, genug reinigen.
Vynáčiti, il, en, ení = nadchnouti, en-
thusiasmiren. Na Slov. Ssk. Vynačudovati se = vynadiviti se, sich
genug wundern. Plk. Vynačúvati sa = naposlouchati se, vy-
naslouchati se, genug zuhören. Mt. S. I. 52. Vynadati, vynadávati = převzdívati, spi-
lati, Schimpfnamen geben, beschimpfen, auf- heissen. — komu. To není hezké od něho, tak mi v. Us. Tč. Tak si vynadali, jak jim slina na jazyk dala. Us. Tč. — komu jak. Vynadal jí kurev, jemu šelem. Us. Vynadal mu pod světem (= škaredě). Mor. Brt. Vy- nadal mu zlodějů neb do zlodějů. Na Ostrav. Tč. Vynadala mu do kädejakých loptošov. Dbš. Sl. pov. I. 61. Vynaděkovati se komu, genug danken.
Nemohl se mu dosť v. Puchm. Klš. — zač. My za to dobrodiní nemůžeme v. se. Pal. IV. 2. 502. Vynadělávati kde, Lärm machen. Co
ty děti v-ly, když otce nebylo doma! Mor. Tč. Vynádenničiti, il, en, ení, als Taglöhner
verdienen. — si co. Sych Vynadívati se, sich woran satt sehen. —
čemu. Nemohu se tomu dosti v. (dosti nač se dívati). D. — na čem. Celé dlouhé chvíle na něm se v. nemohu. Č. — nač. Nemohl jsem se na všecko ani dosť v. Us. Šd. Vynadiviti se, il, ení, sich satt wundern.
— čemu. Nemohli jsme se tomu dosti v. Sych., Puch., Mus. 1880. 482., Šd. Vynadobiti, il, ení = vydobyti. — čeho
čím komu. Předkové naši velikými ná- klady slobody jsú na památku věčnú nám potomkom v-li. Sl. let. V. 169. |
||
|
|||
Předchozí (1013)  Strana:1014  Další (1015) |