251

1. Sajha, y, f., klampa, flandra, eine
Schlampe. Slov. Bern.

2. Sajha, sajka, y, f., antilopa sajka.
S.: vidloroh (s. vidlorohá, dlaňorohá), kozo-
roh (s. modravá, koňová), přímoroh (s. jehlo-
rohá, bělušina, bezoarová), gazela (s. bělo-
čelá, sličná, skákavá, gazal, korina, kevela),
gelokoz (s. zadožlázná, suhák, volatá, gelo-
koz), losokoz; kozucha (skalokoz, černo-
uchá, bledá, přehnutá, ruňatá), jehloroh
(ostrorohá, jehlatá), čikara (s. čikara, čtyr-
rohá), hornoroh (s. lesomilá, mhouravá, hla-
vatá, sivá, přemalá), malokoz (kařelná, ma-
doka), kozojel (lesní, popsaná) horal (suma-
terská, horál), kamzík, mazania (hondurská,
černorohá), hrotnoroh (s. smačklorohá), bů-
volec (s. bůvolec, kama, ševnatá), volojel
(s. losová, kana), krutoroh (s. krutoroháč),
jelobýk (s. malovaná), orojel (s. pakůň, bý-
ková, podvůl). Ssav. — Cf. Schd. II. 435.,
Frč. 381.

Sajma, y, f., v stavit., vzorek k námětku
na zdi, das Gesimsbrett. Nz. — S., Šablona.
Nemusel apoštol všady téže sajmy či ša-
blony upotřebovati. Sš. II. 194.

Sajura, y, m., ein ungeschickter Mensch.
U Místka. Škd.

1. Sak. Ni tak, ni sak, weder so noch so.
Na Ostrav. Tč. Sak do toho! Šd.

2. Sak, u, m., řec. dazzos, lat. saccus,
něm. Sack, měch, pytel. — S., sít na ptáky
a na ryby (vatka), das Sack-, Wurfnetz,
Wurfgarn. V. Rybář v potoce sakem (če-
řenem) a vrší loví. Vytáhnu tě sakem mým
(m. svým). HO. On vždy před sakem kalí
(sám si nesnáze činí. Vz Nesnáze); Nechce
do saku (když koho nelze k něčemu na-
mluviti): Za sakem těžko loviti (kdo něco
pozdě dělati chce, 192); Už ho má v saku
(už ho ulovil, přemluvil), vz Přemlouváni;
Do svého saku honiti, loviti (sobec). Č.
Před sakem ryby loviti (když kdo sebe
předchvacuje). Ros. O něco se před časem
starati a jako ryby před sakem loviti. Br.
Jistý, co v saku voda. Ros. Sak na ryby,
koš na raky! (Lání na mor. Zlínsku. Brt.).
Sak na ryby, koš na staré baby. Šd. —
Saky, na Slov. = síť na koně, aby jich
chránila před muchami, na Mor. čabraky,
pl., f., Pferdenetz, n. Plk.

Sáknouti, knul a kl, utí; sákati, sáká-
vati = po málu odtékati, schnouti, versiegen,
siekern, trocknen. S., strsl. seknati, fluere,
rus. sekáte, humidum fieri, mingere. Kor.
sbk: sbcati. Vgl. sunkti, sunkiu, seihen;
sekti, senku, seklus, seicht, lett. sikt, ver-
siegen, stind. sič, siňčati, versiegen; sek
beruht auf senk, es hat demnach Uibertritt
in die a-Reihe stattgefunden, daher sak- aus
sonk- in isačiti (siccare). J. Schmidt zur
Gesch. des indogerm. Vokalism. I. 64., Mkl.
aL. 42. — kde. Na mraze mokré prádlo
sákne (schne). Sych. — od čeho: od vody.
Mus. — kam. Voda v zemi sákne. L. —
co kam: nos na zemi (smrkati). Na Slov.
— co odkud. Kosti z nosu sákal. Na Slov.
Plk.

Sakovina, y, f., sak, der Sack im Fisch-
bärn. Čeřen je čtverhraná sakovina. Us. —
S. u provazníků kus síti ku protahování

motouzu, aby se zjasnil. Us. u Berouna. Dch.
Drží to jako s. (= je to pevné). U Olom. Sd.

Sakraholtský, vz Sakulent. To je s.
věc! Das ist eine verdammte Sache! Us. Všk.

Sakrament, u, m., z lat., svátost, das Sa-
krament. Štelc.

Sakramentáři, přezdívka od luteránů
reformovaným dávaná. S. N.

Sakramentovati, slovo ,sakramenť ne-
počestně jmenovati, klíti, sakramentiren. Jg.

Sakramentský, verflucht. S. hovado
(nadávka)!

Sakrdí vosrdí! Vz Sakulent.

Sakrifikator, vz Sacrificator.

Sakrilej, vz Sacrilegium.

Sakristan, a, m., kdo posluhuje v sa-
kristii, kostelník, der Sakristan, Messner. V.

Sakristie, e, f., sakrista, y, f., sakřiště,
ě. n. = ta část kostela křesťanského, kde se ob-
řadné náčiní (roucha, knihy atd.) uschovává,
duchovní v roucha kostelní se oblékají, ano
i některé obřady vykonávají. S. N. V sa-
křiště. V.

Sakrovati, sacra aussprechen, fluchen.
Us. Sd., Šd.

Sakulent, sakvient, sakvalent, safraport,
safrabant, a, sakrperda, kakrperda, saku-
lajda. y, m., eufem. m : Sakrament, der
Sakrament. — Sakulentský atd. = sakra-
mentský. I ty sakulente sakulentský. U Po-
ličan. Šakulajdo, co pak děláš? Ib. Saku-
lincké dělo! Sakulincká duše! Mor. Šd.

Sakumpak = venkoncem. Na Policku.
Kšá. Sack u. Pack.

Sakva, y, f., eine Jägertasche, der Quer-
sack. Na Ostrav. Tč. — S. ( sakra) do toho!
Vz Sak, Sakyvenský. Šd.

Saky, dle Dolany, ves u Slaného. PL.

Sakyvenský, sakvienský = sakramentský,
verrucht.

Sal, u, m., zastr. zvuk, der Hall, Schall.
S. bubnov. St. skl. II. 207.

1. Sál, u, m., z něm. Saal, na Slov. sála.
veliká síň. Vz Pokoj.

2. Sál, vz Síti.

Sála. y, f., Saale, řeka v Sasích, die Saale.
V. — S., na vých. Mor. = sele, ssele. Brt.
Vz Sále.

Salač, e, m. Pověděchu k němu jeho s-či
(salaccí = satellites). BO.

Saladín, a, m., něm. Solletin, ves u Pra-
chatic. PL.

Salair (fr., salér), u, m., salarium, v ku-
peckém slohu roční plat, Besoldung, f. Kh.

Salajčík, u, m., Natronstoff, m. Rk.

Salajka, salejka, y, f., dvojuhlan drasli-
čitý, draslo, drslo, v obec. mluvě dle něm.
potaš, Forasche, f. Jg. Vz KP. IV. 393.,
395., 407., Prm. III. č. 15. S. polouhrano-
lová, heiniprismatisches Natronsalz. Nz. —
S., soda, Soda. Nz.

Salajkář, e, m., der Potaschsieder. Us.
Šd., Zlob.

Salajkárna, y, f., Fotaschsiederei, f. Techn.

Salajkový, salejkový, Potasche-. P. louh.
Tabl. lid.

Salák, a, m., tur. voják. Vrat.

Salamandra, y, f. S. maculosa, mlok
obecný. Vz S. N.