Předchozí (648)  Strana:649  Další (650) |
|
|||
649
|
|||
|
|||
sv. v obrození člověka obrací. Sš. J. 50. Věc
ta také p-ími od věcí pozemských ode Jana samého vysvětlena byla. Sš. J. 52. Nyní Jan učenníkům svojim vysvětluje poměr svůj ku Kristu sličným p-ím, jenž jim veleznámo bylo. Sš. J. 59. Předkládá Pán p. pastýře a ovcí, kteréž k sobě potahuje a dále vy- víjí. Toto p. pověděl jim Ježíš; mluví Pán v p. vzatém ze života pastýřského, které p. všem ze starého zákona známo, průchodno a zračito bylo. Sš. J. 169. Oni p. tomu, ač obyčejnému a běžnému, nevyrozuměli tou měrou, jak toho potřebí bylo. Sš. J. 170. Není to výklad, jest to raději obrácení p. onoho na sebe. lb. Každé p. za mezemi sro- vnání svého belhá. Sš. L. 70. I počal jim v p-vích mluviti; Poznali, že k nim p. to mluvil; Tu se jim rozednilo, že na ně smě- řuje p.; Od fíku pak naučte se p. Sš. Mr. 52., 59. (Hý.). P. řeč zřetelně okrašluje. Kom. P. o vinokmenu doznívá jenom ve slově plod nésti; Vyučuje Pán apoštoly p-vím o kmenu vinném a o ratolestech. Sš. J. 245., 239. V p. mluviti. Kom. Pod p-stvím mluviti. Br. P. pro mládež. Sych. Vz Mus. 1844. str. 430., S. N., Similitudo, Parabola. — P., pravdě podobnosť, Wahrscheinlichkeit, f. P. pravdy. V. Ten klam žádného p. pravdy nenese. V. Podobí, n., podobnosť, podobenství, Nz.,
právnické, obdoba, období, obdobnosť, die Analogie. Nz. Podobín, a, m., zelus, hmyz. Krok.
Podobina, y, f. = podobizna. Rk.
Podobiti, il, en, ení, podobovati. — co
čemu = rovnati co k čemu, vergleichen, ähnlich machen. — co dle čeho = obraz dělati, vorstellen, abbilden. — se = připo- dobňovati se, ähnlich werden. — se čemu (v čem). Podobily se velikému moři. V. Duše Bohu se podobí u vůli. D. — se k čemu. Život náš podobí se k cestě. Žalansk. Ani se k tomu nepodobí, hat nicht den Anschein. Ros. — se s čím. Učení saducejské podobí se s věrou Samaritanův. — Jg. Podobivosť, i, f., moc podobení, Gestal-
tung, f. — P., mocnosť podobiti se, Gestalt- barkeit, Bildsamkeit, f. Mus. I. A. 100. Podobivý, bildsam, nachahmend. Rk.
Podobizna, y. f., obraz, vyobrazení, das
Bild, Nachbild, Bildniss, Vorbild, Porträt, der Abriss, Abdruck, Schattenriss, die Figur. Jg. P. jest vyobrazení buď žijící n. histo- rické osoby s obzvláštním šetřením její in- dividualní vlastnosti. Toto vyobrazení jest plastické (řezbářské) n. malířské. Vz S. N. Změnivše slávu svou (boha) v p-nu vola. Br. Ve výklenku stojí p. krasopaní. Sych. P. poprsní (obraz lícní, Porträt). Nz. Učiňmy člověka k obličeji a ku p-ně našej. BO. — P. v mysli utvořená, Bild, n., Phantasie, f. Míhá se mi p. toho před očima. Sych. Smysl obecný věcí spatřených p-zny vjímá. Kom. J. 341. Takové věci p-ny zase k spatření bráti vzpomenouti jest. Kom. J. 346. — P., podobenství, Schein, m. Víra taková jest stín a p. toliko víry. Kom. — P., vidka, Begriff, m., die Idee. Takové řeči vštípí dítkám do srdce šeredné p-ny o Bohu. Berg. — P., po- dobenství, das Gleichniss. Zjevně (mluvili) ne skrze nesnadenstvie (aenigmata) ani podo- |
bizny (figura). BO. -- P., das Sinnbild, sym-
bolum. D., Marek. Podobiznosť, i, f., die Vorbildlichkeit. D.
Podobiznovati, Porträte malen. Mus.
X. 83. Podobizný, bildlich, sinnbildlich. P. moud-
rost'. V. Podobka, vz Podoba.
Podobně, dle podoby, treffend, nach Aehn-
lichkeit. P. se ukazovati (podobiti se). V. Někomu p. psáti (po někom). D. — P., týmž způsobem, tak rovně, ähnlich, gleichermassen, gleichfalls. V. Jak se máte? Dobře. A vy? Podobně. Us. Hý. A k tomu p. (a tak dále). V. Jako svíčka, když jiným slouží, sama schází a hyne: p. vroucí přítel lidský. Sych. K víře, k pravdě p. — P., slušně, hodně, schicklich, füglich. Aby tu s ní o všech věcech mohl podobnějie rozmluviti. Troj. Výb. II. 123. Byloby podobněji mladému lakomiti nežli starému. Mudr. Podobněnka, y, f., die Parabel. Rk.
Podobnice, e, f. Předpotopního rostlinstva
mnohé p-ce jen ve pásmech teplejších nale- záme. Vz Podobník. Mus. 9. 195. Podobník, a, podobníček, čka, m., Eben-
bild, n. V. On jest celý p. otce svého. Podobniti, il, ěn, ění = podobiti, rovnati
věc k věci, něco k něčemu, vergleichen. Plk. — co podlé čeho = vyobrazovati, nach- bilden, ähnlich machen. D. — se k čemu čím. K cizím národům modlářstvím se po- dobniti. Br. — Jg. Podobnítko, a, n., v mathem., das Aehn-
lichkeitszeichen (~). Sedl. G. 19. Podobno, vz Podobný. — P., hodno, pro-
spěšno. Kat. 624. Podobnoelektričný, -mlunný, von ana-
logerElektricität, op.: jinoelektričný. P. hmota. Presl. Podobnopodtrpný, podobným utrpením,
trápením, svízelům jak jiní lidé podrobený, von derselben o. ähnlichen leidenden Be- schaffenheit, ähnlich leidensfähig. Sš. Sk. 170. Podobnořezný, von gleichem Schnitt. P.
krystaly. Krok. Podobnosť, i, f., die Aehnlichkeit. V. P.
jest částečná stejnost' S. N. Sklo křišťálu p. má. Kom. J. 93. Od p-sti zahrady té její jméno obdržela, Har. Neměli p-sti. V. Vz strany přísloví: Kapka, Matka, Oko (vz i Stejnost'), Podobný, Potatiti se. Šlepěje, Vejce. — P., podobenství pravdy, die Wahrscheinlichkeit. Pravdě p. Marek. K pravdě p. Hš. P. mathe- matická, prostá, vztažná n. vztažitá, složitá, p. z důvodův, z domyslu (domyslná), pře- zvědná (n. z přezvědu, ze zkušenosti); případ, počet p-sti; rozsudek z p-sti (ku pravdě). Nz. — P., die Gleichheit, Gleichförmigkeit. D. Ovšemť v tom p. nese, že . . . Br. — P., podoba, das Ansehen, die Gestalt, das Aus- sehen. P. těch zvírat na pohledění byla, jako uhlí řeřavého. Br. Všecko p. vepřů našich neslo. Ler. Podobnostrádavý, podobným strastem,
svízelům atd. jak jiní lidé podrobený, po- dobný jiným lidem přírodou a povahou strá- davou, ähnlich leidensfähig. Eliáš člověkem byl p-vým s námi. Sš. O. 179. |
||
|
|||
Předchozí (648)  Strana:649  Další (650) |