Odručiti koho komu = v poručenštví
poručiti Slov. Sl. let. V. 237.

Odrůda. Cf. Rosc. 48.

Odrundati šp. m : orundati. Cf. Odun-
dati. Prk.

Odrůnek = odronek. Vz Runa. Dle Šd.
také = peň vinný rostoucí při runě a i hro-
zen na něm.

Odrůstek, stku, m. = odrostek.

Odrušiti = uříznouti (při rušení zvěři),
ablösen. Škd. exc.

Odrutiť = odvaliti. Slov. Bern.

Odrůvky, Odrowek.

Odrůznění, die Trennung. O.-se obecné
mluvy. Šf. III. 381.

Odrůzněný; -ěn, a, o, getrennt, abge-
sondert, unterschieden. Hlv. — čím. Větve
téhož národa rozličnými jmény o-né, ale
jazykem spojené. Šf. Strž. II. 325.

Odrůzniti co, se odkud. Od toho bi-
skupa o. sluší Konstatina filosofa. Šf. III.
181. (Strž. II. 37.). O. se něčím od něčeho.
Us. — co jak. Na třídy rukopisy o. Šf.
III. 226.

Odružiti, specificiren. Hlv.

Odrval, a, m. = člověk neokrouchaný.
Slov. Dbš.

Odrvina také = otesky, nátoň, odpadky
dříví, Holzabfälle. Šp.

Odry, Odrau. Tk. IV. 735.

Odrycnouti se = odtrhnouti se. U Bruš-
perka. Mtl.

Odrynouti = odryti. Kus toho o-nul =
odštípl. Ros.

Odryp, u, m., v lovec., der Zwang. Rk.

Odrypati, odrypovati. — co čím: neh-
tem, dlatem. Us.

Odrýsovati, vz Rejsovati, Rýsovati. —
co jak: podlé něčeho. Us. Tč.

Odrznouti = drzým se státi. Sš. J. 276.
Vz Odrzeti.

Održeti. A když ten boj održe (obdržel).
Alx. V. v. 1124. (HP. 28.).

Odsáceti, vz Odsotiti.

Odsad. Bž. 16., NB. Tč. 163.

Odsada. Kvítek obrala si v o-du (k pě-
stování). Sš. — O. = odstavení. To tele se
hodí k odsadě. Črn. Zuz. 312.

Odsádce, e, f., der Recurrent. J. tr.

Odsadek, dka, m. = odstavené tele. Mor.
Bkř.

Odsadění, n., die Entfernung. O. s úřadu.
J. tr.

Odsadiště, ě, n. = odsadní stan, der
Setzstand. Hř.

Odsaditi co, koho odkud. Otsazen ot
vladařstvie. ZN., Výb. I. 1064. O. koho
s úřadu, Šp, z lásky. Brt. S. 168. Odsázel
z jedné ruky na druhou 10 tolarů. Wtr.
exc.— kam: k vyššímu právu, appelliren.
Rakov. arch. Wtr. Druhá strana se k vrch-
nímu právu o-la (odvolala). 1544. Wtr. —
proč. Pro náklonnosť k Uhrům byl odsazen
(sesazen). Šf. Strž. II. 270. — zač. Chce-li
za ten hřích o. (dosti učiniti). U Rychn. Kšk.
— co kde. Dukáty na stole o-zel. Wtr
exc. — koho čeho: cti. Ezp. 2135

Odsadivo, a, n. = rudovina pro odsádku,
das Setzwerk, -gut, der Setzvorrath. Hř.

Odsádka rud, das Erzsetzen. Hř.

Odsadník, u, m. = kámen na rohu domů
a p., patník, nárožník, der Streif-, Schleu-
derstein. Nz. O. na kroupy (odsadní stroj
na kroupy), die Graupensetzmaschine, na
mouku, die Mehlsetzmaschine, vzduchový,
die Luftsetzmaschine. Hř.

Odsálka, y, f., die Spiegellampe. Šm.

Odsam, von hier. Šm.

Odsaňkovati = na sánkach a) odjeti, b)
něco odvézti. Mor. a slov. Šd. Mnohoslibná
se missie vnitřní — k přeporodu všech ná-
rodů — odsaňkovala do smetí a trní. Ntr.
VI. 151.

Odsázeti, vz Odsaditi.

Odsazovačka, y, f, u pernikářů, die
Absetzschaufel. Šp.

Odsečka, y, f, die Abscisse. Let. Mt. S.
V. 1. 15. — O. = odseknutá žabí nožka.
Val. Vck , Brt. D. 239.

Odseděti. Ten si to odsedí! Us.

Odsednouti. Dsky přečtúce mají otsiesti.
Výb I. 970. Odsedni! Us.

Odsek, der Abhieb, Nachhieb. Odseky
z krytů (přímých, nepřímých). NA. III. 74.
V těloc. — O. kamene žulového. Zpr. arch.
VIII. 93. — O., v math. = úsek, das Seg-
ment. Let. Mt. S. V. 2. 104.

Odsekáč, der Schnippfer. Dch.

Odsekati co čím. Jedním seknutím o-kl
deset hlav. Tbz. Odsíkati, vz toto

Odsekavý = prostořeký, schnippisch. O.
odpověď. Dch.

Odsel = odsud. Laš. Tč.

Odsezváněti. Už o-li = už je do kostela
odzvoněno. Us. Šd.

Odsikati, odsiknouti, wegspritzen. — od-
kud kam. Krev z prsta o-kla až na stůl.
Laš. Té.

Odsíkati, vz Odsekati (dod.).

Odsílač, e, m., der Spediteur Šp.

Odsílání, n., die Absendung. Mus. 1880.
357.

Odsílatel, e, m., vz Odsýlatel.

Odsílatelský, Speditions-. O. obchod.
J. tr.

Odsílatelství, n , das Speditionsgeschäft.
J. tr

Odsílati. Vynech. lépe

Odsílka. Vynech závorky. O. vojska,
detachement. S. N. XI. 57.

Odsířený, entschwefelt. O. kamenné uhlí,
der Koaks. Šm.

Odskočilý, abgesprungen. Rst. 455.

Odskočiště, die Absprungstelle.

Odskočiti, odskákati. — kam: ven (na
chvíli odejíti). Osv. I. 279. — odkud na
jak dlouho: na chvíli z pokoje. Us. Pdl

— co, zač jak. Ten to zle odskákal; Ten
za to zle o-kal (abbüssen)! Us. Kšť., Ehr.

— jak: skrčmo, abhocken. Čsk
Odskok. Býti někde na odskok. Us. Jrsk.
Odskřípnouti, abquetschen. O. palec,

bolák. Nz. lk.

Odsláněti, vz Odsloniti.

Odslavianěný; -ěn, a, o, entslavisirt.
Slov. Hdž. Vět. 74.

Odslnie, n. = odsluní. Slov. Loos.

Odslojek, jku, m., v horn , der Flötz-
trumm. Hř.



	65

	Odručiti koho komu = v poručenštví poručiti Slov. Sl. let. V. 237. Odrůda. Cf. Rosc. 48. Odrundati šp. m : orundati. Cf. Odun- dati. Prk. Odrůnek = odronek. Vz Runa. Dle Šd. také = peň vinný rostoucí při runě a i hro- zen na něm. Odrůstek, stku, m. = odrostek. Odrušiti = uříznouti (při rušení zvěři), ablösen. Škd. exc. Odrutiť = odvaliti. Slov. Bern. Odrůvky, Odrowek. Odrůznění, die Trennung. O.-se obecné mluvy. Šf. III. 381. Odrůzněný; -ěn, a, o, getrennt, abge- sondert, unterschieden. Hlv. — čím. Větve téhož národa rozličnými jmény o-né, ale jazykem spojené. Šf. Strž. II. 325. Odrůzniti co, se odkud. Od toho bi- skupa o. sluší Konstatina filosofa. Šf. III. 181. (Strž. II. 37.). O. se něčím od něčeho. Us. — co jak. Na třídy rukopisy o. Šf. III. 226. Odružiti, specificiren. Hlv. Odrval, a, m. = člověk neokrouchaný. Slov. Dbš. Odrvina také = otesky, nátoň, odpadky dříví, Holzabfälle. Šp. Odry, Odrau. Tk. IV. 735. Odrycnouti se = odtrhnouti se. U Bruš- perka. Mtl. Odrynouti = odryti. Kus toho o-nul = odštípl. Ros. Odryp, u, m., v lovec., der Zwang. Rk. Odrypati, odrypovati. — co čím: neh- tem, dlatem. Us. Odrýsovati, vz Rejsovati, Rýsovati. — co jak: podlé něčeho. Us. Tč. Odrznouti = drzým se státi. Sš. J. 276. Vz Odrzeti. Održeti. A když ten boj održe (obdržel). Alx. V. v. 1124. (HP. 28.). Odsáceti, vz Odsotiti. Odsad. Bž. 16., NB. Tč. 163. Odsada. Kvítek obrala si v o-du (k pě- stování). Sš. — O. = odstavení. To tele se hodí k odsadě. Črn. Zuz. 312. Odsádce, e, f., der Recurrent. J. tr. Odsadek, dka, m. = odstavené tele. Mor. Bkř. Odsadění, n., die Entfernung. O. s úřadu. J. tr. Odsadiště, ě, n. = odsadní stan, der Setzstand. Hř. Odsaditi co, koho odkud. Otsazen ot vladařstvie. ZN., Výb. I. 1064. O. koho s úřadu, Šp, z lásky. Brt. S. 168. Odsázel z jedné ruky na druhou 10 tolarů. Wtr. exc.— kam: k vyššímu právu, appelliren. Rakov. arch. Wtr. Druhá strana se k vrch- nímu právu o-la (odvolala). 1544. Wtr. — proč. Pro náklonnosť k Uhrům byl odsazen (sesazen). Šf. Strž. II. 270. — zač. Chce-li za ten hřích o. (dosti učiniti). U Rychn. Kšk. — co kde. Dukáty na stole o-zel. Wtr exc. — koho čeho: cti. Ezp. 2135 Odsadivo, a, n. = rudovina pro odsádku, das Setzwerk, -gut, der Setzvorrath. Hř.	Odsádka rud, das Erzsetzen. Hř. Odsadník, u, m. = kámen na rohu domů a p., patník, nárožník, der Streif-, Schleu- derstein. Nz. O. na kroupy (odsadní stroj na kroupy), die Graupensetzmaschine, na mouku, die Mehlsetzmaschine, vzduchový, die Luftsetzmaschine. Hř. Odsálka, y, f., die Spiegellampe. Šm. Odsam, von hier. Šm. Odsaňkovati = na sánkach a) odjeti, b) něco odvézti. Mor. a slov. Šd. Mnohoslibná se missie vnitřní — k přeporodu všech ná- rodů — odsaňkovala do smetí a trní. Ntr. VI. 151. Odsázeti, vz Odsaditi. Odsazovačka, y, f, u pernikářů, die Absetzschaufel. Šp. Odsečka, y, f, die Abscisse. Let. Mt. S. V. 1. 15. — O. = odseknutá žabí nožka. Val. Vck , Brt. D. 239. Odseděti. Ten si to odsedí! Us. Odsednouti. Dsky přečtúce mají otsiesti. Výb I. 970. Odsedni! Us. Odsek, der Abhieb, Nachhieb. Odseky z krytů (přímých, nepřímých). NA. III. 74. V těloc. — O. kamene žulového. Zpr. arch. VIII. 93. — O., v math. = úsek, das Seg- ment. Let. Mt. S. V. 2. 104. Odsekáč, der Schnippfer. Dch. Odsekati co čím. Jedním seknutím o-kl deset hlav. Tbz. Odsíkati, vz toto Odsekavý = prostořeký, schnippisch. O. odpověď. Dch. Odsel = odsud. Laš. Tč. Odsezváněti. Už o-li = už je do kostela odzvoněno. Us. Šd. Odsikati, odsiknouti, wegspritzen. — od- kud kam. Krev z prsta o-kla až na stůl. Laš. Té. Odsíkati, vz Odsekati (dod.). Odsílač, e, m., der Spediteur Šp. Odsílání, n., die Absendung. Mus. 1880. 357. Odsílatel, e, m., vz Odsýlatel. Odsílatelský, Speditions-. O. obchod. J. tr. Odsílatelství, n , das Speditionsgeschäft. J. tr Odsílati. Vynech. lépe Odsílka. Vynech závorky. O. vojska, detachement. S. N. XI. 57. Odsířený, entschwefelt. O. kamenné uhlí, der Koaks. Šm. Odskočilý, abgesprungen. Rst. 455. Odskočiště, die Absprungstelle. Odskočiti, odskákati. — kam: ven (na chvíli odejíti). Osv. I. 279. — odkud na jak dlouho: na chvíli z pokoje. Us. Pdl — co, zač jak. Ten to zle odskákal; Ten za to zle o-kal (abbüssen)! Us. Kšť., Ehr. — jak: skrčmo, abhocken. Čsk Odskok. Býti někde na odskok. Us. Jrsk. Odskřípnouti, abquetschen. O. palec, bolák. Nz. lk. Odsláněti, vz Odsloniti. Odslavianěný; -ěn, a, o, entslavisirt. Slov. Hdž. Vět. 74. Odslnie, n. = odsluní. Slov. Loos. Odslojek, jku, m., v horn , der Flötz- trumm. Hř.