779

Svatovrah, a, m., sacrilegus. Br.

Svatozáře, e, f., der Nimbus. Šm.

Svatozrada, y, f., der Hochverrath. Sm.

Svatozradný, hochverrätherisch. Rk.

Svatvečer, a, svatovečer, a, m. = večer
a též den před svátkem. Jg., Sš. J. 286.
Vorfest, n., Vigílie, f. S. velikonoční, der
Osterabend. D. S. sv. tří králův, hodu božího
vánočního n. velikonočního n. svatodušního
atd., die Vigílie von . . . Us. Hý. Vz S. N.
— S. = přestání od práce denní k večeru,
doba večerní po odzvonění, der Feierabend,
v obec. mluvě fairum, vz toto. Na svat-
večer dělati (přes čas). Ros. Již ve vísce, s.
se odzvonil. Č. S. zvoniti — klekání. Šd.

Svatvečerné, ého, n., das Feiergeld. Šm.

Svatvečerní, Vorfest-, Feierabend. — S.
chvíle. Vz Svatvečer. S. půst, die Vigilfaste.
Us. Hý.

Svatví, f, die Freiwerberin, eine Frau
bei der Hochzeit mit Jungfern. Us. S., connu-
biatrix. Bhm., Veleš.

Svatý (zastr. světý); svat (zastr. svět), a,
o; komp. svatější (Hus) a světější (od sta-
rého: světý); nom. pl. svatí a světí Cf.
Bž. 19., 43. S., svatъ, litev. szventas, zd.
çventa, latin, sanctus. Schl. Starosl. svetъ,
sanctus; pol. šwiaty, litev. šventas, prus.
swints, lett. svets. Mkl. L. 42. Příp. -ťb
Mkl. B. 159. Cf. lokal světě Vyšegradě,
světí otcové, světější, světice, světiti, dual
světěj oči. Gb. Hl. 65. S. jako celý světlý
bez poskvrny, mravně dokonalý, bezhříšný,
heilig, verklärt, geistig, sittlich vollkommen.
Jg., Sš. 1. 22. S. vlastně o bohu jakožto
nejdokonalejší bytosti. Bůh duch svatý;
Trojice s. V. Ducha s. vzývati. Kom. O sv.
duše. Bž. 81. — S., o dobrých andělech a
osobách od církve za svaté prohlášených,
heilig. S. Jan, Pavel, D., otcové, Jel., dědi-
cové. V. Vz S. N. O sv. Janu (mluvíme-li
o něm, pokud osoby jeho se týká), o sv.
Jane (označujeme-li čas svátku). Bž. 81.
O s-tém Janě, Václave. Vojtěše. Us. Jest
u sv. otců = umřel. Bdl. Světí apoštolé,
ZN. Světí Augustin a Řehoř. Hus II. 26. —
S., subst. Duše svatých v nebi; S-tí v nebi,
na zemi; vyvolení a s-tí boží; všech s-tých
(den); pro všecky s-té prositi. V. Na všech
stých (den). Na vše svaté; o všech svatých.
Us. Šd. Všicci svatí. Ž. wit. 28. 2. To
jsou svatí chocholatí, co mají rohy na čele
(— čerti). Us. Dbv. Kdež ti jsou od svatých
(nepodaří se jim, co zamýšlejí)! Mor. Brt.,
Šd. Svatý, svatý, svatý, půjčte mi tři zlatý,
až já budu svatým, já vám je oplatím. Us.
Všichni svatí tancovali, mezi nima Pámbů,
sv. Petr vyskakoval, až se chytal trámu.
Na Policku. Kšá. Stojí tu jako svatý za
dědinou (o nehybném). Us. Sd. Mají tam
založeného sv. X. (založený kostel sv. X.).
U Olom. Sd. Ach pro všecky svatý, jen se
mně, Matoušku, nech vyzpovídati. Sš. P.
136. Ostatky svatých. Dal. Těla svatých
budú svatá, jasná. Hus I. 382. Bohu služ,
svatých nehněvej. Pk. Se svatými svatý
budeš, se zlým zlý zůstaneš. Mor. Tč. Skrze
mnohá utrpenie světí sú vešli v nebeské
královstvie. Hus III. 288. Za s-ého vyhlásiti,
Har., vyzdvihnouti. Har. Ostatky svatých.

Starý náš učitel jest divný s. (bublák). Kšá,,
Ml, D. Komu pán Bůh, tomu všichni svatí
(komu biřic, tomu všichni kati). Prov. Jg.,
Št. N. 96., Lb. Vz Štěstí. Č. Můžeš dobře
býti s panem Servaciusem (servare — udr-
žeti, zachovati, spořiti), než na svatého
Boniface nezapomínej (spoř ale nebuď la-
komec). Jg. Už mu ani všichni s-tí nezpo-
mohou. Vz Škoda. Budeš ty s., jako osel
varhaníkem. Vz Ničema. Lb., Č. — S. = boha-
bojný, ctnostný, V., v mysli čistý, od hříchu
prostý, ve stavu milosti boží jsoucí, heilig,
gottselig. Hus I. 321. Má každý býti božích
přikázání pilen, aby byl což móž světější.
Hus II. 424. Světějším jsem nežli ty. Br.
Lepším a světějším lidem máme více od
Boha odplaty přieti. Št. N. 199. Hráti si na
svatého. Dch. Svatý, ale nohy mu do pekla
visú (na oko pobožný). U Opav. Klš. Bydle
s svatým budeš svatý, s proklatým budeš
proklatý. Smil v. 1850., Št. Miesto svaté
nečiní člověka svata, ale člověk svatý činí
svaté miesto. Hus I. 304. Svatí, to věz od
hřiechu čistí. Ib. I. 321. Svatým se robí,
čertom pácha, Mt. S. Kněžie sú byli prve
v tom pokolení světější nad jiné, (ale) již
za Krista byli sú mezi lidem najhorší. Hus
II. 104. Svatokrádci šťastně se plavívají a
muži svieti tonou. Jel. Jest s-tý, jenom že
mu nohy z pekla koukají. Prov. Ne všichni
jsou svati, co si otírají o kostel paty. (1. —
jak. Jest s-tý na oko (= pokrytec). Č.
čím: Každý svatý svat jest šlechetnostmi.
Št. N. 164. Panna svatá tělem i duchem. Št,
Kn. š. 68. — S., v dokonalosti založený, k ní
vedoucí, heilig. S. písmo, písma, církev, V.,
cesty Páně. Us. S. život vésti. Us. — S.
ke službám božím náležitý, svěcený, heilig,
geweiht S. místo (kostel), den (sváteční,
svátek). V., otec (papež), rok (milostivé léto),
pole (hřbitov), země (zaslíbená', olej. Us.
(Jg.). Navštíviti sv. místa. Přišli do sv. země
(Palaestiny). Ml. Obraz sv., že s-tého znamená.
Hus I. 81. Chrám všie země svatější. BO.
(Mach.). Na hoře svaté. Ž. wit. 14.' 1. Od-
počineš až na sv. poli. Dch. S. týden před
velikonocí. Dch. S. hrob, lépe: boží. Brt.
— S. = vážný, úcty hodný, heilig, hehr. Sv.
zákon. Bdl. Obr. 25. S. myšlení. Hus I. 292.
í Svaté paměti, kněz Jan arcibiskup. Hus I.
302. Sv. almužna — daná pro Boha. Hus
II. 330. S. ticho lesní. Jg. Svaté paměti
(gt., o nebožtících). V. S. pokoj. — čím.
Potem, krví sv. země. Č. — S., v botanice.
Sv. Jana bylina, hypericum, das Johannis-
kraut, I).; sv. ducha koření, angelica, die
Brustwurz, Slb. 578.; sv. Ivana vousy, kavil
pératý, stipa pennata, das Pfriemengras,
Rstp. 1732.; sv. koření (fousek, koniklec),
anemone pulsatilla, der Bocksbart; sv. Maří
slze. — S. kosť (hřbetní, křížová); oheň
(osutí); nemoc (padoucí). Ja. — S-á, něm.
Swata, ves u Berouna; S. Anna, St. Anna,
ves a samota u Písku; něm. Annadorf, ves
u Tábora; Sv. Barbora, St. Barbara, ves
u Rokycan; Sv. Dobrotivá, St. Benigna,
klášter u Zbirova; Sv. Hora, Heiligberg,
proboštství u Příbrami; něm. Heiliger Berg,
ves u Olomouce; Sv. Kateřina, Katharein.
ves u Blanska na Moravě; němec. Katha-



	779

	Svatovrah, a, m., sacrilegus. Br. Svatozáře, e, f., der Nimbus. Šm. Svatozrada, y, f., der Hochverrath. Sm. Svatozradný, hochverrätherisch. Rk. Svatvečer, a, svatovečer, a, m. = večer a též den před svátkem. Jg., Sš. J. 286. Vorfest, n., Vigílie, f. S. velikonoční, der Osterabend. D. S. sv. tří králův, hodu božího vánočního n. velikonočního n. svatodušního atd., die Vigílie von . . . Us. Hý. Vz S. N. — S. = přestání od práce denní k večeru, doba večerní po odzvonění, der Feierabend, v obec. mluvě fairum, vz toto. Na svat- večer dělati (přes čas). Ros. Již ve vísce, s. se odzvonil. Č. S. zvoniti — klekání. Šd. Svatvečerné, ého, n., das Feiergeld. Šm. Svatvečerní, Vorfest-, Feierabend. — S. chvíle. Vz Svatvečer. S. půst, die Vigilfaste. Us. Hý. Svatví, f, die Freiwerberin, eine Frau bei der Hochzeit mit Jungfern. Us. S., connu- biatrix. Bhm., Veleš. Svatý (zastr. světý); svat (zastr. svět), a, o; komp. svatější (Hus) a světější (od sta- rého: světý); nom. pl. svatí a světí Cf. Bž. 19., 43. S., svatъ, litev. szventas, zd. çventa, latin, sanctus. Schl. Starosl. svetъ, sanctus; pol. šwiaty, litev. šventas, prus. swints, lett. svets. Mkl. L. 42. Příp. -ťb Mkl. B. 159. Cf. lokal světě Vyšegradě, světí otcové, světější, světice, světiti, dual světěj oči. Gb. Hl. 65. S. jako celý světlý bez poskvrny, mravně dokonalý, bezhříšný, heilig, verklärt, geistig, sittlich vollkommen. Jg., Sš. 1. 22. S. vlastně o bohu jakožto nejdokonalejší bytosti. Bůh duch svatý; Trojice s. V. Ducha s. vzývati. Kom. O sv. duše. Bž. 81. — S., o dobrých andělech a osobách od církve za svaté prohlášených, heilig. S. Jan, Pavel, D., otcové, Jel., dědi- cové. V. Vz S. N. O sv. Janu (mluvíme-li o něm, pokud osoby jeho se týká), o sv. Jane (označujeme-li čas svátku). Bž. 81. O s-tém Janě, Václave. Vojtěše. Us. Jest u sv. otců = umřel. Bdl. Světí apoštolé, ZN. Světí Augustin a Řehoř. Hus II. 26. — S., subst. Duše svatých v nebi; S-tí v nebi, na zemi; vyvolení a s-tí boží; všech s-tých (den); pro všecky s-té prositi. V. Na všech stých (den). Na vše svaté; o všech svatých. Us. Šd. Všicci svatí. Ž. wit. 28. 2. To jsou svatí chocholatí, co mají rohy na čele (— čerti). Us. Dbv. Kdež ti jsou od svatých (nepodaří se jim, co zamýšlejí)! Mor. Brt., Šd. Svatý, svatý, svatý, půjčte mi tři zlatý, až já budu svatým, já vám je oplatím. Us. Všichni svatí tancovali, mezi nima Pámbů, sv. Petr vyskakoval, až se chytal trámu. Na Policku. Kšá. Stojí tu jako svatý za dědinou (o nehybném). Us. Sd. Mají tam založeného sv. X. (založený kostel sv. X.). U Olom. Sd. Ach pro všecky svatý, jen se mně, Matoušku, nech vyzpovídati. Sš. P. 136. Ostatky svatých. Dal. Těla svatých budú svatá, jasná. Hus I. 382. Bohu služ, svatých nehněvej. Pk. Se svatými svatý budeš, se zlým zlý zůstaneš. Mor. Tč. Skrze mnohá utrpenie světí sú vešli v nebeské královstvie. Hus III. 288. Za s-ého vyhlásiti, Har., vyzdvihnouti. Har. Ostatky svatých.	Starý náš učitel jest divný s. (bublák). Kšá,, Ml, D. Komu pán Bůh, tomu všichni svatí (komu biřic, tomu všichni kati). Prov. Jg., Št. N. 96., Lb. Vz Štěstí. Č. Můžeš dobře býti s panem Servaciusem (servare — udr- žeti, zachovati, spořiti), než na svatého Boniface nezapomínej (spoř ale nebuď la- komec). Jg. Už mu ani všichni s-tí nezpo- mohou. Vz Škoda. Budeš ty s., jako osel varhaníkem. Vz Ničema. Lb., Č. — S. = boha- bojný, ctnostný, V., v mysli čistý, od hříchu prostý, ve stavu milosti boží jsoucí, heilig, gottselig. Hus I. 321. Má každý býti božích přikázání pilen, aby byl což móž světější. Hus II. 424. Světějším jsem nežli ty. Br. Lepším a světějším lidem máme více od Boha odplaty přieti. Št. N. 199. Hráti si na svatého. Dch. Svatý, ale nohy mu do pekla visú (na oko pobožný). U Opav. Klš. Bydle s svatým budeš svatý, s proklatým budeš proklatý. Smil v. 1850., Št. Miesto svaté nečiní člověka svata, ale člověk svatý činí svaté miesto. Hus I. 304. Svatí, to věz od hřiechu čistí. Ib. I. 321. Svatým se robí, čertom pácha, Mt. S. Kněžie sú byli prve v tom pokolení světější nad jiné, (ale) již za Krista byli sú mezi lidem najhorší. Hus II. 104. Svatokrádci šťastně se plavívají a muži svieti tonou. Jel. Jest s-tý, jenom že mu nohy z pekla koukají. Prov. Ne všichni jsou svati, co si otírají o kostel paty. (1. — jak. Jest s-tý na oko (= pokrytec). Č. čím: Každý svatý svat jest šlechetnostmi. Št. N. 164. Panna svatá tělem i duchem. Št, Kn. š. 68. — S., v dokonalosti založený, k ní vedoucí, heilig. S. písmo, písma, církev, V., cesty Páně. Us. S. život vésti. Us. — S. ke službám božím náležitý, svěcený, heilig, geweiht S. místo (kostel), den (sváteční, svátek). V., otec (papež), rok (milostivé léto), pole (hřbitov), země (zaslíbená', olej. Us. (Jg.). Navštíviti sv. místa. Přišli do sv. země (Palaestiny). Ml. Obraz sv., že s-tého znamená. Hus I. 81. Chrám všie země svatější. BO. (Mach.). Na hoře svaté. Ž. wit. 14.' 1. Od- počineš až na sv. poli. Dch. S. týden před velikonocí. Dch. S. hrob, lépe: boží. Brt. — S. = vážný, úcty hodný, heilig, hehr. Sv. zákon. Bdl. Obr. 25. S. myšlení. Hus I. 292. í Svaté paměti, kněz Jan arcibiskup. Hus I. 302. Sv. almužna — daná pro Boha. Hus II. 330. S. ticho lesní. Jg. Svaté paměti (gt., o nebožtících). V. S. pokoj. — čím. Potem, krví sv. země. Č. — S., v botanice. Sv. Jana bylina, hypericum, das Johannis- kraut, I).; sv. ducha koření, angelica, die Brustwurz, Slb. 578.; sv. Ivana vousy, kavil pératý, stipa pennata, das Pfriemengras, Rstp. 1732.; sv. koření (fousek, koniklec), anemone pulsatilla, der Bocksbart; sv. Maří slze. — S. kosť (hřbetní, křížová); oheň (osutí); nemoc (padoucí). Ja. — S-á, něm. Swata, ves u Berouna; S. Anna, St. Anna, ves a samota u Písku; něm. Annadorf, ves u Tábora; Sv. Barbora, St. Barbara, ves u Rokycan; Sv. Dobrotivá, St. Benigna, klášter u Zbirova; Sv. Hora, Heiligberg, proboštství u Příbrami; něm. Heiliger Berg, ves u Olomouce; Sv. Kateřina, Katharein. ves u Blanska na Moravě; němec. Katha-