sb157-05 0..8296

769

na vohľady chodit. Sl. ps. 269. Toto je ten
chodník medzi vinohrady, po ktorom som
chodil k milej na v-dy. Mt. S. I. 17. Zo-
budí ma Janíček súsedov, keď on pôjde
z vohľadov. Sl. ps. 143.

Vohlav, vz Ohlav.

Vohlížeti se = ohlížeti se. Sš. P. 141.

Vohnice, ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk.
910.

Vohnišov, a, m., ves v Hradecku. Vz
Blk. Kfsk. 682.

Vohnišťovice, dle Budějovice, Woni-
schen, ves u Ronšperka.

Vohnout, a, m., osob. jm.

Vohnoutek, tku, m., der Gebogene. Prou-
tek v., sedí na něm kohoutek. Er. P. 61. —
V., Wohnautek, samota u Lomnice v Bu-
dějovsku. PL. — Vz Blk. Kfsk. 647.

Vohonč, e, f. = svoznice, místo, kudy se
voda svádí. Na mor. Valaš. Bkř. Vz Vodonč.

Vohovoriť sa = vymluviti se, sich aus-
reden. On sa v-ril, ako vedel. Dbš. Sl. pov
I. 10.

Vohrabec, bce, m., místní jm. Arch. V
524.

Vohrada, y. f., vz Ohrada. — V., y
m. = neohrabaný člověk, ein ungeschickter,
plumper Mensch. Us. u Kolína. Brnt.

Vohralík, a, m., osob. jm.

Vohřivý = ozhřivý. V. kůň. Us. Db.

Vohryzek, zku, n., vz Ohryzek. — V.,
zka, m., osob. jm.

Voch, u, m., u provaz., der Schüttel-
reiter (ein Rahm auf einem Fussgestell).
Šm.

Vocha, y, f., zostera. V. mořská, z. ma-
rina, Seegras, n. Vz Rstp. 1668., Kk. 116.,
Slb. 230., Schd. II. 272.

Vochechule = ochechule. Jel. Enc. m. 27.

Vochlář, e, m. = pazdemík, der Hechler.
Ros.

Vochlařiti, il, ení, Hechelmacherei trei-
ben. Jg.

Vochlářka, y, f. = pazdernice, die Hechle-
rin. Ros. — V., die Hechelmacherin. Jg.

Vochlárna, y, f., die Hechelkammer. Šm.

Vochlářský, Hechler-, Hechelmacher-. Jg.

Vochlářství, n. = vochlářská živnosť,
die Hechelmacherei. Jg.

Vochle, vochlice, vochlička, y, f., m.
hachle z něm. die Hechel, Hachel (vz Mz.
370. ) = náčiní, na němž se len zdrhuje. V.
Prve než vytřený len přádný jest, na řídké
vochli nebo strhovačce se strhuje. Kouble.
Vochli první strhovačka a druhé pačíska
říkají. Kouble. Žito je jako vochle (hustě
urostlé). U Poličky. Sn. Přes vochli svých
úštěpků něco n. někoho protáhnouti. Ohláš.
Vz Vochlovati.

Vochlice, e, f. = V. malá vochle, kleine
Hechel. — V. rostlina, scandix, das Nadel-
kerbel. V. hřebenatá, s. pecten Veneria,
vlaská, s. australis. Vz Rstp. 755., Čl. Kv.
346., FB. 94., S. N.

Vochlicovitý. V. rostliny, -scandicineae:
vochlice, třebule, krabilice, čechřice. Vz
Rstp. 702., 755., Slb. 600.

Vochlička, y, f. = vochle, die Kratzel. —
V., y, m., nadávka = člověk nepořádný,
spustlý, přihlouplý, ein unordentlicher, ver-

wahrloster, dummer Mensch. Us. u Král.
Hradce, u Jilemn. Kšť.

Vochličkový, Kratzel-. V. příze (z kou-
dele), werkenes Garn. D.

Vochličky, vz Drhlen, S. N.

Vochličný. V. jehla. Byl. 225. Vz Vo-
chlice.

Vochlovací stroj, die Hechelmaschine.
Techn.

Vochlovač, e, m., der Hechler.

Vochlovačka, y, f., die Hechlerin, das
Hechelweib. Jg.

Vochlovati = vochlí česati, len, koudel
čistiti, hecheln, kämmen. — co čím. Len
a konopě trlicí se trou, tož se hachlují (vo-
chlují), an zůstane tam pazdeří, tuto kou-
del. Kom. — V., přenes. = přetřepávati,
hecheln, tadeln, durch die Hechel ziehen.

Vochna, y, f. Ms. 15. stol.

Vochomůrka, y, f., lépe: muchomůrka,
agaricus muscarius, der Fliegenschwamm,
houba. Vz V.

Vochov, Bochov, a, m., ves v Plzeňsku.
S. N.

Vochovitý. V. rostliny, zostereae: vocha.
Rstp. 1667.

Vochovka, y, f., die Seegrasniatratze. Šp.

Vochoz, a, m., Wochos, ves u Tišnova.
PL., Blk. Kfsk. 256.

Vochoza, y, f., Wochosa, myslivna u Ja-
roměřic. PL.

Vochrnda, y, m. = ospalec, die Schlaf-
haube. Ty v-do! U Košic. Cf. Ochrnělý.

Vochtab, u, m. = oktáv. Mistra Jana
Husi upáliti sú kázali v uochtab sv. Petra
a Pavla. M. J. z Pr. 9.

Voigt, a, m. V. Mikul. Vz Tf. H. 1. 94.
— V. Aductus a Sto Germiano, spisov.,
† 1787. Vz Jir. H. 1. 328.

1. Voj a voje, e, f., ale ve východních
Čech. masc. Šb. U Nov. Bydž. m. a f., voje,
e, n. Vz Oj, Bž. 48., 73. Ukrad jim od ko-
les voje. 1588. Máš za sebou (v zadu) voje
(říkají, nezavírá-li kdo za sebou dveří) ?
U Rychn. Msk., Hsp.

2. Voj, e, m., z koř. vi, vz i v oj. Cf.
Gb. Hl. 144. — V. = vojsko, das Heer, die
Armee, Truppen, das Kriegsheer. Jg. Do
řad sě voje postavichu. Rkk. 48. Bujno
zvoláše Čstmír na voje. Ib. 17. I pozřesta
lisíma zrakoma na královy voje; Sraziti
nám drbí Luděk voje, voje své pod jednu
ránu; V osvětě plno blska z králevých vo-
jev. Ib. 10., 11. Voj reků, Truppe; v. létací,
fliegendes Corps; V. ustoupil; v. nepřátel-
ský rozprášiti. Dch. Ani jednomu ani dru-
hému voji nedařilo se po vůli. Ddk. III.
170. Ten troup v svou paměť vtěsnal celý
voj překrásných slov. Shakesp. Tč. Voj
přední, die Vorhut, zadní, Nachhut, Arrier-
garde, poboční, Seitenhut. Čsk., S. N. XI.
57. Záloha předního voje. Čsk. Když bitva
svésti se má, staví se vojsko v šiky a dělí
se na přední voj, jenž bitvu začíná (z pra-
vidla myslivci), hlavní voj, jenž ji provádí,
a záložní voj, jenž ji rozhoduje, v rozhodné
době totiž táhne záloha v boj, skládajíc se

pravidla z těžké jízdy a dělostřelstva, a
ítězství její aneb porážka bitvu rozhoduje.
Pt.