Předchozí (1044)  Strana:1045  Další (1046) |
|
|||
1045
|
|||
|
|||
Přikydati, přikydnouti, dnul a dl, ut,
utí, přikydávati, více kydati, dazu werfen. Ros. Přikyseliti, il, en, ení, mehr sauer machen.
Ros. — co. Příkyselý, säuerlich. P. chuť. Byl.
Při kyslý, säuerlich. Jg.
Přikysnouti, snul a sl, utí, etwas sauer
werden. Pivo trochu přikyslo. Us. Přikývnouti, vnul a vl, utí, přikyvovati,
zunicken, herbeiwinken. — komu. Přikývla mu Barka. Sá. Přikývnutí, n., das Zunicken, die Bei-
stimmung. Dch. Vz Přikývnouti. Přikyvování, n., das wiederholte Zu-
nicken. Us. Přilahoditi, il, zen, ení; přilahozovati,
durch Schmeichelei herbeilocken. — komu, schmeicheln. Ros. Přilákati, anlocken. — koho kam: do
domu, k sobě; — čím: sladkými slovy, sliby. Přílaločný, sublaciniatus. Rostl.
Přilámati, vz Přilomiti.
Přílanek, nku. m., v lodnictví, das Talje-
reep, das Seil beim Hisseblock. Šm. Přilapiti, il, en, ení, noch mehr fangen,
zufangen. — koho : tři mouchy; p-il much (neurčitým počtem). Us. Přilaskaviti, il, en, ení, geneigt machen.
L. Přilétati, látaje přišiti, anflecken. — co
nač: záplatu na díru. Us. — Ros. — co k čemu. Rk. Přiláti, mit Schelten dazubringen. Šm.
Přilatovati, latěmi zabiti, ver-, zulatten.
Ros. — co čím. Přílatovitý, subpaniculatus. P. květ. Rostl.
Přílaz, u, m. = přílazek. D.
Přílazek, zku, m. = přelazek, lavička
přes plot, kudy se přelézá. Mor. Brt. Us. u Brušperka, Mtl., u Hostýnu, Zmš., u Niv- nice. Kch. Zívá sa mu jak psovi na p-ku. Kch. Bodaj ťa vred Hádzal Na našem prie- lazku, K nam chodzíš na posmech, A indze pre lásku. Ps. sl. 69. Pŕilaziti, zastr. = přilézti, herbei kriechen.
Přilba, y, f., lépe: přílbice. Jg.
Přílbice, (zastr. přelbice), e, přílbička,
y, f., helm, helma, helmice, hemelín (Šm.), šišák, čapka z pevné látky, z kůže n. z kovu pro vojína, aby hlavu jeho proti nepřátel- ským ranám chránila. Vz S. N. Der Helm, die Sturmhaube. Obloučec, chochol na p-ci, mřížky n. okénko v p-ci. Šm. P-cí opatřiti, ozbrojiti, D., p-ci posaditi, sundati, Us., ode- píti, Dch., rozbiti. Háj. P. kožená. Kom. P. na jeho hlavě. BO. — P., cassis, plž. Schd. II. 536. Přílbičiti = přílbicí opatřiti, helmen. Šm. Přílbičitý, helmförmig. Šm.
Přílbičník, a, m., der Helmmacher,
-schmied. Troj., Tk. II. 377. Přílbičný, Helm-. P. klenoty, Cimelien,
řec.vi£ifirt}.iov, Helmkleinoden. Dch. — Troj. 205. Přiléci, vz Přelehnouti.
Příledvinitý, příledvinovitý, subreni-
formis. Listy p. Rostl. |
Přiléhačný, passend, anliegend. D.
Přiléhající, anliegend. P. úhly. Prm.
Přiléhání, vz Přilehnutí.
Přiléhati, vz Přilehnouti.
Přilehatka, y, f., caenomyia, hmyz. Krok.
Přiléhavý, anliegend. Rostl.
Přilehlosť, i, f., das Nebenanliegen. L.
Přilehlý, který přilehl, daneben liegend.
V stavbách a kobách p-lých. Sš. Sk. 34. — k čemu. Celá k moři egejskému p-lá čásť Maloasie. Sš. Sk. 21., 72. — čeho. Koupil vesnice přilehlé kláštera toho. Papr. Zrc. — P., ulehlý, fest. P. role (neoraná, zarostlá). Ros. Cf. Příloh. — P. = přiléhající. Johan. Přilehnouti, (na Slov. přilahnouti), ul,
utí; (zastr. přiléci, přilehu), lehl; přiléhati, přilíhati = k něčemu se položiti, sich da- neben legen; ulehnouti, k zemi se skloniti, sich legen, biegen; dolehnouti, anliegen, passen, sich hart anschliessen. Jg. — abs. Přilehni blíž. Ros. Obilí hrubě přilehlo (ulehlo, se sklonilo). Ros. Máloť jich jest na tvrzi, dobudete jí, chcete-li, kdyžkoli přilehnete. Pč. 29. Oděv dobře přiléhá (dolíhá). D., Sych. Dvéře nepřiléhají. — k čemu. D. Chtěli k tomu klášteru přiléci. Půh. II. 159. Dověta nepřiléhá docela k skladbě předvěty; Přiléhá výklad ten více k významům slov; Obrazové jak všady tak i v písmě užívaní ne se všech stran k věci vyobrazené při- léhají ; Řeči Pavlovy ku povaze osob úzce přiléhají. Sš. I. 66., 61., 104., Sk. 2. Země ty přiléhají s jedné strany k horám arab- ským; Což lépe p-há k úmyslům Páně; Nа divanech k jídlu se přiléhalo; K osobě na- šeho Jakuba list docela dle obsahu i tvaru přiléhá. Sš. L. 49., 194., 83., Ž. 138. (Hý.). Přiléhá to, jako hrbatý ke zdi. C. Nepřátelé přilehli k Praze. Star. let. Šat k boku při- léhá. Us. Kabát přiléhá k tělu jakby ulil. Us. Mřk. P-hl k městu i dobýval jest jeho. BO. — k čemu čím. Srdcem k statkům p. Sš. Mt. 59. = komu kam. Košile mi na ránu přiléhá. Jg. Jeho rola přiléhá na súse- dovu (n. k súsedové). Na Ostrav. Tč. — adv. To dobře přiléha. Dch., D. Přílekavý, ein wenig furchtsam. V.
Přílep, u, m., strsl. рrіlеръ. Mkl. B. 41.
Vz Pří lepek. Přilépati, vz Přilepiti.
Přilepěč, přilepitel, e, m., der Ankle-
ber. Jg. Přílepek, pku, m., věc přilepená, náplasi,
das Angeklebte. P. na ránu, das Pflaster. Sal. P. přiložiti. Šm. P., příštipek na botě. Koll. - P., co se něčeho nepevné a bezpotřebně drží, das Anhängsel. P. dvoru a vojska. Ros. Klevetníci, fatkáři, přištívači atd. jsou dvoru přílepkové. Kom. Tento pichlavý p. mohl v péře zůstati. Sych. — Jg. Přilepení, přilípání, přilipnutí, přilepo-
vání, die Anklebung. Přilepený; -en, a, o, angeklebt.
Přilepí, n. = přílepek, das Pflaster. Ja.
Přilepitel, přilepovatel, e, m., vz Při-
lepěč. Přilepitelka, přilepovatelka, y, f., die
Ankleberin. Přilepiti, il, en, ení; přilípati, přilíp-
nouti, pnul a pl, ut, utí; přilepovati, koř. |
||
|
|||
Předchozí (1044)  Strana:1045  Další (1046) |