Předchozí (304)  Strana:305  Další (306) |
|
|||
305
|
|||
|
|||
stran přísloví: a) Výmluva, b) Trampoty.
Č. — se s kým. Drb se kůň s koněm, vůl s volem a svině se sviní. Pk. — koho jak. S posměchem jich drbl. Bl. Drbal psu kůži proti srsti. Us. — se o co: o zeď. Us. — co s čeho: nečistotu s těla d. V. — se do koho. Zdrbl se do ní (zbouchl, zamilo- val, verliebte sich). Us. — se kde (za čím, po čem, v čem). D. se za ušima (pykati). Solf. D. se v hlavě. Er. P. 74. Já sám se v tom psaní hyzdím a drbi. Jel. Drbal se po celém těle. Us. — že, aby. Drbal se, že ho to svrbělo, aby svrbění na čas umírnil. Us. — Drbiti (strč. ) = museti, musiti. Tuto drbi
do moravské kroniky zajíti. Dal. Sraziti nám drbí Ludiek voje. Rkk. 11. Drbna, y, f., drbalka, Kratzerin. — D. =
cundra, šlundra. Vettel. To je stará drbna. Us. Drbnouti, vz Drbati.
Drbohlav, a, m. (kdo hlavu drbe) = ne-
rozhodný, pohodlný, líný, ein unentschlos- sener, fauler Mensch. Rk. Drbolec, lce, m. = drbač. Na Slov.
Drboliti = drbati. Na Slov.
Drc, u, m., rána, udeření, Schlag. Ten
dostal d. Ten si dal d. Us. v Plz. Prk. — D., špatný vtip, Holzwitz. Prk. Drcati, drcnouti, nul n. drcl, ut, utí;
drcávati = uhoditi, uraziti, zavaditi, anstossen. — abs. Pr. el drcá. Ten drcl. Mor. — koho
= slovy kárati. — se do čeho. Vz Chmel. Drcení, n., das Bröckeln; Vernichten.
Drcenka, y, f., drcená polívka, geriebene
Suppe. Drckem choditi = drobným krokem
choditi. (V Krkonoš. ). Kb. Drček, čku, m., na Slov., die Trille.
Drčeti, el, ení = hrčeti, drnčeti, rasseln.
— abs. Vůz drčí. Trouby drčely. — kde.
Pramen pod skalou drčí. Vid. list. — D. = křičeti jako někteří ptáci. Žluva, jeřáb drčí. Us. — Jg. — na koho (zevlovati naň). Rk. Drčlák, u, vz Dršlák.
Drdati, = škubati, dráti. Us. Odrdaný klas
(otrolený, oškubaný). — D. = kvapiti kam cestou bez účelu. Mrk. Drdlati = mumlati, brebtati, odmlouvati.
Udrdlaný. Us. na Mor. a Slov. Brt. Drdlavý vdovec (mumlavý). Sš. P. 198.
Drdlice, e, drdlička, y, f., chocholouš,
Haubenlerche. Us. u Bydž. Drdol, u, m., drdolek, lku, drdoleček, čku,
drdolček, drdolka = chochol vlasů, čub, ču- prina, Schopf, Haarschopf. Smrť je plechaté lebky a proto zadržeti se nedá, poněvadž drdolu nemá. D. — D. = vlasy pletené a okolo jehly ovité, vrkoč n. kotouč vlasů hřebenem stužených, zapleták, Haarnest. D. Na Plaště drndol. Prk. — D. — chocholka na hlavě slepičí, ptačí, Busch. D. Drdolatosť, i, f., jakosť drdolatého.
Schopfigkeit. Jg. Drdolatý, chocholatý, schopfig. Us.
Drdy, pl. Ten má drdy (nemá pokoje).
Der hat Reissen. Us. Dře — dřel, zastr. D. — D., e, f. D. ledu,
Eisstoss. Dřebění, n., das Steilsein. Prk.
|
Dřebnouti, dřebsti, zastr., steif sein. Mat.
verb. Drebo-lík, -lil, -til, a, m. Schwätzer. Rk.
Dreboliti = žváti, breptati, plaudern.
Omyl. Drebotiti = dreboliti.
Drebta, y, f., žvástal, Schwätzer. Us.
Drečeti, el, ení = někde meškati, čuměti,
ležeti, státi, sitzen. Zůstal tam d. Nezůstaň tam d. — kde: při svatbě. Jg. Sníh na horách přes svátky velikonoční drečel. Us. — Jg. — D. = opřen býti oč. Smeták drečí na zdi. Us. v Plz. Prk. Dřeh, u, m. = drn, Rasen. Tráva hustá
jako d.; pšenice stoji jako dřeh (místy říkají: jako břeh). Us. Dreifache Reihen, něm., řady trojité,
potrojné. Dřemelák, u, m., Fraueneiche. Mk.
Dřemlík, a, m., rod sokolí. Presl. Zwerg-,
Blaufalk. Dřemota, zastr. = dřímota. Aqu. Schläf-
rigkeit. Dřemotný = ospalý, schläfrig. Aqu.
1. Dřen, dřen, ě, střen, ě, stržeň, žně,
stržen, u, zřeň, ě, m. = duše dřeva, das Mark, der Kern der Bäume, medulla. Jg. Sloupkové rostlin nejvíc jsou dutí, jako při obilí, někdy dřeněm naplněni, jako při třtině. Jg. — D. = mozk, čís v kosti, das Beinmark. Jg. — D. — prostředek nějaké věci, das Mittlere eines Dinges. D. řetkve, jádra, v nežitu (tvrdší částka). D. — D. = der Kern, das Beste einer Sache, výbor, tresť, jádro, květ, nejlepší část' něčeho. D. vojska. L. — Jg. 2. Dřen, ě, f., louč, dračka, Leuchtspan. Us.
Drenčeti, drenčiti = drečeti, drečiti. Us. na Plz. Prk.
Dřenek, nku, m., nerost, Steinmark.
Dřenice, e, f. To byla d. ! (veliká práce),
Schinderei, Rackerei. — D. = válení-se ker ledových, Eisstoss, Eisgang. Nebezpečenství od d. Tab. lid. Ta letošní d. stojí za podí- vání. Sych. — Jg. D. = lopotné učení se, das Büffeln. Prk. Dřenitosť, i, f. Markigkeit.
Dřenitý, markig. Vz Dřeň.
Dřenky, pl., f. = pastrnák, rostl. Aqu.
Dřeňový, co má dřeň, duši, stržeň. D. —
Z dřeně, Mark-. D. kyselina, Gallardsäure. Chym. Dřený, geschunden. D. hrách, gerieben. Jg.
Dřep, u, m., das Hocken. V dřep! hockt!
Čsk. Dřepana, gt. Drepan, pl., n. (dle „Slovo"),
mě. Sicilie, nyní Trapani. — Drepanský. Dřepčiti, dřebčiti, il, ení = křepčiti,
tanzen. MM. Dřepěti, 3. pl. -pí, ěl, ění; dřepívati,
hocken. Pořád doma dřepí. D. Dřepí jako dudek. Puch. — kde. Dřep na zemi (seď). Us. D. u knihy. Nt. — si kam. Dřepni si na lavici (sedni si). Drepsiti = dreptati.
Dreptač, e, m., der Trippeler; 2. der
Schwätzer. Br. Dreptati, dreptám a drepci, al, áni; dreptiti,
il, ění; drepsiti, il, ení = drobné kroky staviti, trippeln; breptati, lallen, stammeln. - čím. Ptáček dreptal nožkami. Jg. — čím
|
||
|
|||
Předchozí (304)  Strana:305  Další (306) |