Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |
|
|||
682
|
|||
|
|||
Sirkovica, e, f. = sirková voda. MzO.
1890. 129. 2. Sirník. Cf. Šfk. Poč. 125., 191., 200.,
202., 238., 251., 263., 271 , 275 , 277., 290 , 310., 313., 333., 334, 439., 501., Ott. II. 463., Rm. I. 138., Schwefel- v Šp., a Sl. les. Sirný. S. játra, Šfk. Poč. 228., 238., květ,
107., soli, 220, blesk, zážeh blesku, dech (čerta), Vrch., niť (lunt). NA. IV. 132. Siroba tvrdší kamene a kata. Brodz.
Sírocíničitan, u, m. Cf. Šfk. Poč. 310.
Sírohydrat, u, m S. ammonatý, Schwefel-
ammoniak, m Šp. Sirokůvka, y, f = jablko veliké, čer-
vené, sladké. Mor. Brt. Síromočovina, y, f., v lučbě. Cf. Rm.
I. 143. Síromolybdenan, u, m , v lučbě, Sul-
phomolybdat, n. Nz. Sirota. Mkl. Etym. 296. Kde s. pláče, ej
všady voda teče. Brt. N. p. I. 177. Má matičko dobrá, kde sta sa podeli, ked ste nás s-ty dtobné odemreli? Brt. P. II. 351. — S. = jehňátko bez matky. Mor. Brt
Sirotčí právo = prostá přísaha (svú rukú bez pomocníka) buďto skrze sebe samého
buď i jen skrze zástupníka. To nalezeno bývalo i dospělým mužům, ku př. opatům v jistých přech a příčinách. Pal. Rdh. II. 246. Cf. Kn. rož. 134. Sirotečka, y, f., die Waise. Kká. Vz
Sirotka. Sirotek. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.
Cí. Rk. Sl., S. N. Kdy mohl král s-kům léta dáti. Vz Vyb. I. 1006. Král nikdy pro zlé a neužitečné s-kóm let spravedlivých nedává. Vš. 256. O s-ku řád. Vz Výb. I 979 Spolku s s-tky nemá pROsiti žádný. Vš. 252. S-tku statek selský zřídka svědčí. Brodz. Vypěstuj s-tka, vytrhne ti oči. Us. Bž. Cf. Let. Rejstř , Zř. zem. Jir. 121., 475., 476 , 700 — S-tci = Žižkova vojska po jeho smrti. Výb. II 1522. S. orebiti. Tk. Ž. 209 , 213., 214., 226. — S. = druh jablka, mor. Brt.; žlutý druh hracích bobů. Vchř. Sirotěnka, y, f. = sirota. Slov. Btt. Sp.
166 , Orl. XI 376. Sirotina, y, f. = sirotkové. Čch. Bur.,
Phľd. I. 3 155. — S. = sirotčí kassa. Má peníze v s-ně. U Nezamyslic. Šd. Sirotinec, nce, m. = sirotčinec. Slov.
Phľd. V. 321. Sirotka = sirotek. Už ma jak s-tku všeci
drali (měl jsem se zle). Brt. Dítky, moje dítky, ubohé s-tky, němaće žádného krom Boha samého. Sš P. 141. Sírouhelnatý. ZpR. arch. VI. 17.
Sírouhličitý. S. kyselina, kysličník. Vz
Rm. I 138., 137. Sírovodnatý. ZpR. arch. VI. 17.
Sirvótka, y, f = sirotka, naháč. U Hro-
zenkova na Mor. Brt. L. N. II 140. Sirý Hr. Ruk. Pl. 89, Mkl. Etym. 296.
S. lid. Kar. 113. S. duše. Pass. mus. 451. — Cf Mkl. aL. 263 — čeho. Sú všie vóle
siři. Pravn 2714. Sisa, y, f. = koniklec. Mor. Rgl.
Sisák. Na S-ku = pole ve Vyzovsku. MzD. 1890. 130. |
Sisavec, vce, m. = cicavec, ssavec. Slov.
Rr. Sb. Sisi, vz Zizi.
Sisí. Cf. Sbtk. Rostl. 275.
Sísť = sejíti, heruntergehen; zusammen-
kommen; nützlich sein. Slov. Loos Sisťovací, Versicherungs-, assecurirend.
Slov. Ssk. -sit. Tato přípona tvoří slovesa zdrob-
nělá: drobsit (drobčit, drobno choditi), la- kosit sa na něco (lakomit). Mor. Brt. D. 159. Sít. Cf. Mkl. Etym. 296.
Síť. Mkl. Etym. 295. S. vršovitá, NA.
IV. 121., jelení, srnčí, zaječí, zástavní. Ib, 115. Cf. Sdl. Hr. VII. 3, 242. Síť balónu. Us. Pdl. — S. mnohostěnu Jrl. 167. S. pozorovací, dešťoměrná, kartografická, gno- mická, stereografická, čtvercovaná, obdél- níková, pozemská, nebeská, mřežovaná, Stč. Zem. 634., 390., 408, 409., 427., 428., 447., 455 , železničná, Zpr. arch., dopravní. Kzl. 141 — S. = nervová. Osv I. 230. Síťárna, y, f., Siebfabrik, f. Rk.
Sitenský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
374. Sítěný pytel. NA IV. 121.
Síti. Cf Mkl. Etym. 296., 294. S. = mno-
žiti Laš. Brt. Nasál pěkné slovo theolo- gicum; nasel vůbec se ho užívá; nasíl Mo- ravci někteří tak mluví Bl. 274. V 3. ř. k sát, set, sit, přidej: sěn. Cf. List. filol. 1884. 109. Gb. — abs. Zahradníci sejí. Št. É. 188. b Jakož sál jest. Kar. 43. Kdo seje, ten věje. Us. Tč. — co. Oráč rozličná seje semena. Št. Kn. š. 4. — co kam od. kud. Spoustu střel kazateli do zrytého čela z prohlubně svých očí sel. Hdk Za vol. 19. — jak. Již seju ve slzách. Ž wit- 125 5. Sítičko, vz Sít.
Sítina, y, f, Netzgewebe, n.
Sítinatý. S. řeka. Koll. St. 144
Sítiniště, ě, n , vz Sítiště.
Sítivka, y, f. = sítnice. Osv. I. 147.
Sítivo, a, n. S. jaderné buňky. Vz Ott.
IV. 931. Sítkářka, y, f., Siebmacherin.
Sítkářství, n. = sítařství. Bern.
Sítko k chytání motýlů, Kk., na vlasy,
Kopfnetz, n., Lpř., na prsa a čela koní. Us. Dch. Sebral sítka a šel, er hat sich auf- und davon gemacht, seine Zwetschken zu- sammengepackt. Dch. Již se jim sítka tr- hala (bylo zle). Bart. 180. Síťkorobný, Netz-, Spinngewebe ma-
chend. S. pavouk. Hdk. Dřev. Sítkovec, vce, m., daedalea, Wirrschwamm,
m. Sl. les. 1. Síťkový. S. blána (sítnice), Nz, kosť,
Siebbein. Šv. 15., Nz. lk. Siťňanský. Vz Sitno. Ó Bože s. Slov.
Holý. 188. Sítnatě, netzartig. S. rozvětvený. Kk.
Pr. 6. Síťnatka, y, f. S. průsvitná, tingis affi-
nis, bodláková, monanthia cardui, hmyz. Brm. IV. 620. Síťnatý, netzartig. S. krovky. Kk. Br. 6,
|
||
|
|||
Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |