Předchozí (896)  Strana:897  Další (898) |
|
|||
897
|
|||
|
|||
Ib. ŕ. zh. 9. Za Br.: Zlé pivo varíš, ale ho
vypiješ. Mt. S. I. 102. Říše veliká, ale cář daleký (daleko ku spravedlnosti; také mnoho se slibuje, ale málo plní). Dbv. — Ib. ř. sh. 81. za Ctib.: Nic jí nezbylo, nic, ale pra- nic. Sá. v Osv. I. 180. Hde pak be se ne- dilo, ale nedilo! V Bohuslavsku Na Mor. Neor. — Ib. ř. zd. 35. za a kdy: Nemáš-li krunšpátu, ale vezmi střídu z režného chleba; Pakli mu (koni) to nepomůže, ale pusť krev ze všech noh. Db. Treba jsu já chudobného rodu, ale mne maměnka nedá ledakému. Sš. P. 315. A který se tak neproklal, ale každého ihned dobili. Let. 25. Ač já tomu nerozumiem, ale kostel rozumie. Št. Kn. š. 13. — Ib. ř. zd. 30. za Kom.: Nemáte-li červený (vejce), dejte ale bílý. Sbtk., Ne- mohl-li dáti ale korec ovsa. Dal. 171. Ó mój milý synu! Ozři sě ale jedinú. Kat. 755. Dadieť mu dosti zvěřiny, pakli nenie, ale kaše. Žk. 155. Nemohú-li jináč, ale kožich na ruby obrátíce chodí. BN. Milá chudobo, nenajíš-li se, ale se vyspíš. Č. — Poznam. Zk. v. Skl. 549.—550. učí, že má zde ale význam: aspoň, alespoň. Ht. v Brs. 264. tomu odporuje. Vz tam více. — Ib. ř. zd. 28. za Brt.: Stojí to ale dva krejcary. U Polné. Brnt. Mám ale půl třetí kopy žita. Na Zlínsku. Brt. Nejspíše jich tam bylo ale pět. U Rychmb. Dšk. Dal mu ale 5 krej- carů; Bude ale 6 hodin. U Třebíče. Gn. Vz Brt. S. 3. vyd. 186. — Ib. ř. zd. 27 m. ,brž' dej: ,brž' a ,že'. Nekradni mě, šuhaj, sám, ale že priď s ludmi k nám. Sl. ps. Šf. I. 45. Potom sě jest viec nenavrátil Jero- boam s své cesty, ale brž opak učinil. Bj. Šlechtici jeho nebudú tu, ale krále brž vzý- vati budú (potius). BO. Ty tři cěsty znáti pilno, ale že ovšem úsilno. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). Nenie chvála, ale brž po- haněnie; Nemá ho pro požitek tělestný mi- lovati, ale brž v nenávisti mieti. Hus II. 122., I. 156. Vz Jir. Nkr. 88. — Ib. ř. zd. 21. za Zk.; Bratří netoliko sebe chválí, ale také jiné potupují. Štr. — Ale co by = ne. Na Slovácku. Tys mi to maso snědl? Ale co by! Brt. — Ale šak ba = ano. Mor. Brt. D. 170. Alebo = anebo. Mor. a Slov. Škd.
Alebrž. Přidej : a. 10.
Alec' = ale ci (ti). Slov. Už máš mnoho
na rováši; alec' to kedysi šecko naraz vy- placím (hrozba)! Kr. Sb. Ale kaj = ale kde. Na každou otázku,
k níž se záporně odpovídá, říká se: Ale kaj. Je ti zima? Ale kaj. U Opavy. Pk. Aleluja, vz Alleluja (i v dodatcích).
Alembik. Dodej: Vz S. N.
Alena, y, f., os. jm. = Helena. Gl. 2.,
Mus. 1880. 445., Pal. Rdh. I. 117. Aleňák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.
Alençonský. A-ské krajky jsou králov-
nami krajek. J. Děděček. Alenkov, a, m., Allingau, ves u Hroto-
vic na Mor. Alenkovice, dle Budějovice, Allenkowitz,
ves u Napajedel. Tam vyslovují r m. ř, proto na ně složili říkadlo: Príďte k nám, kmo- tríčku! Šak k nám trefíte: je pred naším orech chrapák a strešňa krupaňa, tri schodky |
ke dverom a nade dverama vyrezávaná kre-
pelka. Sbtk. Krat. h. 143. Alespoň. Přidej: Vz Mkl. S. 111.
Aleš. Přidej: A. Pavel. Blk. Kfsk. 1256.
A. z Ryzmburka. Žžk. 7., Tk. IV. 241., V. 234. Aletin-us, a, m. A. Adam a Mikul. 1570.
Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 9. Aleuronova zrna. Vz Rosc. 24.
Ale však to věda znej. Bart. 235. 12.,
353. 29. Alexandr, a, m. = Alexander. — A.,
křestní jm,. A. šel na vandr, koupil si tam cukrkandr. Us. Kšť. — A. = papoušek, pa- laeornis. A. malý či papoušek obojkový, p. torquatus, a. vousatý, p. Luciani, holubo- barvý, p. columboides, veliký, p. eupatrius, modrohlavý, cyanocephalus. Brm. Živ. zv. II. 139., 144. Alexandrei-s, dy, f., báseň o Alexandrovi
z 13. věku. Vz Jir. Ruk. I. 12., Listy filol. IX. 104.-117., X. 69.-84., 275.-301., 398.-406., S. N. Alexandrijský. A. bibliotheka, škola,
válka, nářečí, kodex, sedmihvězdí, patriar- chat, překlad, věk. Vz S. N. Alexej, e, m. Na sv. Alexeje s hor se
voda leje. Č. Alexia, e, f., alexia, brouk. A. kulovitá,
a. globosa. Kk. Br. 415. Alfabetický, alphabetisch.
Algebra. Přidej: Vz Stč. Alg. 108., 109.,
85., Enc. paed. I. 192.—200., S. N. Algebraický. Přidej: A. funkce, rov-
nice, křivka, S. N., čísla, Čes. math. X. 281., čáry, Vnč. 2., měřictví, řeč, Šim. 41., 103., tvarosloví. Stč. Algebraista, y, m.= kdo algebrou se
zabývá, der Algebraist. Šim. 13., 39. Algy = řasy (rostl.).
Alhambra, y, f. = (červený dům), krá-
lovský hrad Maurů v Granadě, pro krásu saracenské své stavby na slovo vzatý, strmí na skále skryté lesem morušovým a činí s 30 věžemi, paláci, dvory a hradbami svými téměř malé město, jež sotva za 3/4 hodiny obejíti lze. Jest obehnána hradbami a zděmi 5 m. silnými. KB. 315. Vz KP. I. 144., S. N. Alhidada, y, m. = rameno, na němž no-
nius přidělán jest. ZČ. I. 20., 42. Vz Mj. 7., KP. II. 132. Alchemie, e, f. = umění tajemné pro-
měňovati kovy neušlechtilé v zlato. Vz KP. IV. 8., Sbn. 322., 801., 942., Enc. paed. I. 201.—204., S. N., Sdl. Hrd. III. 41.—42. Alchymie, vz Alchemie.
Alchymista, y, f., kdo se alchymií za-
bývá. Ali (baša), tur., dle Sudí.
Alignement (alinjeman), u, m. = smy-
šlená přímka od hvězdy k hvězdě vedená, die Schnurrichtung. Stč. Zem. 26. Vz S. N. Alija, e, f. = aleje. U Místka. Škd.
Alikant, u, m.., víno, der Alikante. Ali-
kantské víno. Šp. Alikantka, y, f., alikantská hrozínka,
die Alikantenrosine. Šp. Alina, y, f., jm. myslivecké feny. Škd
Alizarin, u, m. = červené barvivo, vy-
skytující se v mořeně, Alizarin. S. N., Šfk. 346
|
||
|
|||
Předchozí (896)  Strana:897  Další (898) |