Nz. lk., dutiny, Křž. Por. 638. Vniknutí
vzduchu do žil d-ných při porodu nebo po
něm. Ib. 461. — D. v bot., samenlappig.
Sl. les.

-děložný, -samenlappig. Jedno-, dvoj-,
bezděložný, ein-, zweisamenlappig, samen-
lappenlos. Rst. 406.

Dělslévačský = dělolijecký. Šm.

Dělslévačství, n. = dělolijectví. Šm.

Dělstvo, a, n., die Artillerie. Posp.

Delta, vz Schd. II. 135. Tvoření delty,
die Deltabildung. Sl. les.

Deltotvar, u, m., das Deltoeder, halbes
oktaedrisches Tetragonal-Ikositetraeder. Nz.

Deltovitý, deltaförmig. V bot. = troj-
hranný dolů klínovitě ztenčený čili jehlanec
trojsténný překocený představující. Rst. 406.

Deltový, Delta-. D. nížina. Lpř. D. I. 24.

Delvauxit (Bořickit), u, m., nerost. Bř.
N. 165.

Dělvod, u, m., v plavectví, das Kriech.
Šm.

Dělvoda, y, f. = lučavka. Šm.

Demagogický, demagogisch. D. rejdy.
Šmb. S. I. 402.

Demandace, e, f. = rozkaz, zakázka, der
Auftrag; kupecky. Kh.

Demandovati = zakázati, objednati, einen
Auftrag wegschicken; kupecky. Kh.

Děmanovská jeskyně nádherná, kráp-
níková v Liptově na Slov. Pokr. Pot. II.
10., 32.-33.

Demantoid, u, m., adamantoid = kry-
stallový tvar soustavy krychlové, vyzna-
menaný 48 stejnými lichostrannými troj
úhelníky. S. N.

Demantotvar, u, m., das Demantoid,
Tetrakontaoktaedr. Nz.

Demantovec, vce, m., entymus, brouk.
Schd. II. 510.

Demantový, Diamant-. D. lesk, Nz., NA.
V. 474, šperk. Us.

Dembina, y, f., několik domkův u Sko-
czówa ve Slez.

Dembinský Lukáš. Žer. Záp. II. 182.

Demel, mla, m., os. jm.

Demeter, try, f. Bž. 116. — D., os. jm.
Šf. Strž. II. 309.

Demfule, pl., f. = veliké bačkory, pa-
puše, grosse Potschen. Val. Vck.

Demian, a, m. D. Ondř. f 1799. Vz Jg.
H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. 159.

Demikát, také u Místka na Mor. Škd.
V letě smrdí valachovi d-tom kapsa, v zimě
hladom zamorený nestojí i za psa. Slov.
Tč.

Demikátový. D. polévka. Vz Demikát.
Bern.

Demi-monde (dmimond), u, m. = polosvět,
obyč. mladé ženské prostředky k elegant-
nímu životu z přízně mužských čerpající.
S. N.

Deminutiva, vz Zdrobnělý.

Demisse, e, f., z lat. = propuštění, die
Entlastung.

Demiurg, a, m., z řec. = živnostník;
lidovládce. Rk.

Demknouti = odemknouti. — co. Sel
jest do komory a 'demkl jest truhlu. NB.
Tč. 198.

Demo = tma? Je tam d., už do voči
ščipe. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

Demobilisovati, z fr. = vojsko válečné
na stav míru ztenčiti. Vz S. N.

Demokratka, y, f., die Demokratin. Mus.
1880. 150.

Demonický, vz Daemonický.

Demonstrace ve vojen. = líčený útok,
jímž pozornosť nepřátel od skutečného před-
mětu útoku odvrácena býti má. NA. III. 79.

Demonstrativný = názorný, odůvodňu-
jící. S. N. D. poznání. Hlv.

Demontující batterie. Vz Demontovati.
NA. III. 158.

Demoralisace. D. umění, státu. Osv. I.
157.

Demosthenes. Vz S. N.

Děmota, y, m., os. jm. D. ol. I. 363.,
II. 319.

Demotický. D. písmo = v Aegyptě
obecné písmo lidu, hieroglyfy. Rk., Lpř.
Děj. I. 31.

Demů = domů. V Klatovsku. BPk.

Demuš, e, m. = Damasus, jm. muž. Dch.

Demuť, i, f. = douška, tymián, thymus
vulgaris, Quendel, m. Vz Rstp. 1176.

Den. Cf. Mkl. aL. 111., Gb. Hl. 111.
O skloňování vz Bž. 89. V MV. nepravá
glossa. Pa. Na Zlinskn pl.: dni, dní, dňom,
dňoch, dňama; v lok. sg. po dňu, ale: ve
dne. Brt. Zvóní deň (ranní klekání). Mor.
Brt. D. 206. Na den (ráno) byl Václav vy-
veden. Us. Vk. Topil až do dne. Us. Dhn.
Za dne, so lange es Tag ist, ve dne, bei
Tage. Dch. Když už bylo na den. Er. P.
482. Svieťže mi zornička do bieleho dníčka,
nech ja nepoblúdim od milej chodníčka.
SI. ps. 255. Když sem já jel do polečka,
ešče nebyl deň; Mně bude muzika do dně
bílého hrát; Ja dybych měl klíče ty ode
dňa bílého, nedal bych já svítati až do roka
celého; Von povédá vo své milé, že ho
ní bel, haž deň bílé; Vím já hruščičku
jednu, půjdu já na ňu ke dňu; Svítila mně
hvězda od večera do dňa. Sš. P. 207., 260.,
293., 370. 384., 392. Za dne jasného. Bj.
Deň sedlákóm a noc žákóm najvíc poslu-
huje. Glč. II. 217. Ak den za nohy nechytíš,
za chvost ho neudržíš (kdo v čas ráno vstává,
Bôh mu požehnává). Zátur. — D. = čas od
rána do večera. D. vozní, der Fahrtag. Sl.
les. D. pracovní, Werktag. Mour. Pracoval
celý boží d. Co sem sa k vám nachodíval,
dni i noci s tebú mrhal. Sš. P. 350. Tak
to šlo každý od Boha (boží) den. Koll. Zp.
I. 259. Šenkéřka vykradla šaty z hospody
v noci a ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148.
Dělal v Olešné na den. Arch. I. 164. Třetí
hodina na den, totiž po východu slunce.
Bdž. 65. Jsú-liť dni krátci; Súdný d.; Jakož
světíš den božieho vstúpení na nebe; Když
dny svatých světíš; Na však den řiekáme
ji (včera). St. Kn. š 4., 5., 12., 16. Dne ni
noci přestanúce. Alx. Ve dne, na každé
dny, ve dnech. Ž. wit. 1. 2., 7. 12., 36. 19.
a j. Večer ukáže, jaký byl den. Bž. Dělati
si z někoho dobrý den germ. m.: z někoho
smíchy, blázna, žerty, šašky si tropiti, Brt.
S. 3. vyd. 175., míti koho za blázna, za