Předchozí (48)  Strana:49  Další (50) |
|
|||
49
|
|||
|
|||
Discorso, a, n = závdavek; kupecky.
Kh. Diskantista, y, m. = kdo má hlas diskant.
Mus. 1880. 259. Diskonto a p., vz Disconto.
Diskontovati = discontovati.
Diskos, vz Vlšk. 146., S. N.
Diskovrh, u, m., vz Vlšk. 368.
Diskrasit, u, m. = antimoník stříbrnatý.
Bř. N. 221. Diskredovati koho = ve zlou pověst
uvésti, diskreditiRen. Diskriminant, u, m. D. rovnice. Čs. math.
X. 269. Dislokovati = přestěhovati, rozložiti,
rozestaviti (vojsko): obchod na jiné místo přenésti, dislociren. Us. Rk., Kh. Dismembrace, e, f. = dělení pozemků
na parcelle. S. N. Dísno, a, n. = jásno, dáseň. Sedí panna
zubatá a dísnoma škrabotá a žádného ne- hryze (pila). Slez. Šd. Disparatní = rozdílný, disparat. Mus.
1880. 427. Dispensace, v lékárnách = upravování
a vydávání léků. Slov. zdrav. Dispensovati koho od čeho = osvoboditi,
zbaviti; prominouti někomu něco, dispen- giren. Disperat = desperat. Us.
Disperse, e, f., z lat = rozptýlení, die
Dispersion. D. světla. ZČ. III. 94. D. ano- malní, úplná, částečná, absolutní, úhlová. Ib. III. 142., 152. Dispersní, dispers. Vz Disperse. D. pa-
rallelopiped. ZČ. III. 159. Disposice. Vz Jg. Slnosť. 37.
Dispositivní (doplňující) pRávo. Pdl. exc.
Disput, u, m. = disputace. Us.
Disputace. Ten má časté d. s panem
páterem (p. páter mu často křtí děti). Shakesp. D. de quolibet. Tk. III. 478. O d. vz také Sbn. 290. Disputační, Disputations-. D. sál. Mus.
1880. 65. Disputant, a, m. = kdo disputuje. Kos.
Ol. I. 116. Disseminace nemoci. Vz Slov. zdrav.
Dissociace, e, f., lat. = rozdělení. Šfk.
Ruk. 170., Šfk. Poč. 69. Dissoluce, e, f., lat. = rozpuštění, roztok;
vysílení. Vz Slov. zdrav. Dissonance, nesouhlas. Vz Schd. I. 96.
Dissonující, dissonirend. D. akkordy.
Zv. Distance. Měří si dištance. Vz Opilý. Us.
Distanční, Distanz-. D. kružnice, bod,
Jrl. 373., 419., NA. V. 82. Disthen, u, m., nerost Bř. N. 176., Schd.
II. 42. Disthenit, u, m. = směs modrého cyanitu,
červeného granatu a zeleného smaragditu, der Disthenfels, Cyanirfels. Krč. G. 242. Distichiase, e, f., řec. = dvojitá řada
brv na víčku očním; chorobný- stav víček, když některé brvy do oka se obracejí. Slov. zdrav., Čs. lk. VI. 106. Distinkční kniha, liber distinctionum.
Mus, 1880. 542. |
Distonovati = tony o něco výše n. níže
udávati, chybně zpívati. Zv. Distorse, e, f., lat. = podvrtnutí. Vz Slov.
zdrav. Distribuce, e, f., z lat. = rozdružení, die
Distribution. Vz Vor. St. 63. — D. = rozvrh, roz-, podělení, die Ein-, Ver-, Austheilung, Distribution; kupecky. Kh. Distributivní, distributiv. D. výměr =
výnos o rozdělení konkursní massy mezi věřitele. Kh. Distributiv-um, a, n. D-va v -erb mají
z pravidla tvary jmenné a to nejen ve funkci substantívni (čtvero dietek) a doplňkové (ľud jest čtver), nýbrž i ve přívlastkové (čtver ľud). Tvar složený na místě jmen- ného, čtverý lid místo čtver lid, jest od- chylkou; tato jest v gt., dat., lok., instr. plur. od nepaměti, v pádech ostatních te- prve v době historické se to vyvíjí: strč. čtver ľud, novč. čtverý lid, strč. i novč. devaterých knih, devaterým knihám, devate- rými knihami. Vz více v Listech filol. 1886. 383 —385. (Gb.). Distributor, u, m. = vnitřní rozdělovatel
páry. Hnu. 97. D. Distriktní, istrikts-, Distriktual-. D.
kommissařství. J. tr. Disulfid, u, m. D. fosforu, silicia, železa.
Vz Šfk. Poč. 185, 169, 344. Diš = vidíš. Diš, dobře ti tak! U Bzence
na Mor. Šd. Diškurs — diskurs. Us.
Dišperat = desperatní. Us.
Dišput = disput. Us.
Dištance = distance. Us.
Diť = vždyť. Ve vých. Čech. Jir.
Díťa, ata, n. = dítě. Slov.
Díťátečko, a, n. = dítko. Bern.
Díťačník, dietačník, u, m. = matka, ma-
terník, děloha, die Gebärmutter. Slov. Ssk. Díťátko, a, n., vz Dítě.
Dítce = dítko. Hr. ruk. B. 180., Ssk.
Dítě. Cf. Bž. 75., 23., 109. Děťátko. Alx.,
Výb. II. 21. 16. Lašsky. děť, a, děťo. Brt. D. Na Zlínsku dat. pl. děťom, instr. dětima, Brt. Jak se skloňuje na Lašsku? Vz Brt. D. 117. Na Slov. dieťa, ata, n. Cf. Šrc. 247.. 268—269. Strsl. dête, Vz Mkl. Etym. 44. K svýma děťatoma, děťatma. Pass. Je to enem takový děť a už si zapali. Mor. Brt. D. D. nemanželské: uhnalec, úhonek, se- branec. Vz Parchant. Když po smrti muže svého po roce dítě má, zjevné jest, že svého stavu počestného nezachovala. O. z D. Ne- mohli sa dieťaťa dožiť. Ht. Sl. ml. 224. Ku- kačka jarabá, to je peknô vtáča: každé dieťa rado, keď mu dá koláča. Sl. sp. 331. Dzětma moře zastavila, mužma peklo zahu- scila; Hajej, hajej, děťátko milé, ty si na- rozen z panny Marie; Mamička tam v hrobě zpive, male diťatko kolibe; Která múdrá máti, nebraňuj díťati; Budeš v nebi ty i já, i s našima dětima; Srdečko v ní puklo nad dětma drobnýma; Začnite jí hráti o jejím díťati; Di diťa na krchov; Radši bych já radši dvanást krav dojila, než vdovcovým dětóm snídaní strojila; Horší je mně nežli tobě. Horší je mně s tým vínečkem než tobě s díťátečkem; Dziotek maciška. Sš. P. 4, 370
|
||
|
|||
Předchozí (48)  Strana:49  Další (50) |